Tempo růstu HDP eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,8 procenta. Hospodářství celé Evropské unie rostlo loni o 1,9 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Itálie se dokonce ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt třetí největší ekonomiky eurozóny se totiž snížil už druhý kvartál za sebou.
Hospodářství EU i eurozóny zpomalilo růst, Itálie spadla do recese
Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny oproti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,2 procenta. Tempo mezičtvrtletního růstu tak v souladu s očekáváním analytiků zůstalo stejné jako ve třetím kvartálu, tedy na nejslabší úrovni za čtyři roky. Také v EU zůstal v závěrečném čtvrtletí hospodářský růst totožný, a to 0,3 procenta.
„V meziročním vyjádření růst HDP eurozóny v závěrečném čtvrtletí zpomalil z 1,8 na 1,2 procenta, což je nejslabší růst od závěrečného čtvrtletí roku 2013. Meziroční růst HDP eurozóny ale pravděpodobně v letošním prvním pololetí dále zpomalí,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Špatný výkon vykazuje Itálie. Tamní statistický úřad ISTAT uvedl, že jejich ekonomika vykázala ve čtvrtém čtvrtletí pokles o 0,2 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Jelikož i ve třetím čtvrtletí se jejich hospodářství propadlo, a to o 0,1 procenta, dostal se Řím technicky do recese. Za celý loňský rok ještě italská ekonomika vzrostla o jedno procento. O rok dříve ovšem činil její růst 1,6 procenta.
Statistika je zlou zprávou pro italskou vládu, která převzala vedení země v červnu loňského roku. Hospodářství zpomalovalo od začátku roku 2017 a v poslední době ho zasáhlo i zpomalení růstu ekonomiky nejdůležitějších obchodních partnerů Itálie, což je Čína a Německo. Kritici tvrdí, že kabinet situaci ještě dál zhoršil spory s Evropskou unií o daňovou politiku, které oslabily důvěru trhů, zvýšily zemi náklady na půjčky, a poškodily tak ekonomiku.
Italský vicepremiér Luigi Di Maio v reakci na propad hospodářství volá po větší flexibilitě evropských rozpočtových pravidel. Dodal, že za ekonomický pokles ve třetím a čtvrtém čtvrtletí může předchozí levicová vláda. Jeho kabinet se podle něj bude zodpovídat až za letošní výsledky.
MMF zhoršil výhled pro eurozónu
Ovšem celá eurozóna se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie.
„V neposlední řadě se na slabším hospodářském růstu podepsala i situace v evropském automobilovém průmyslu, kde se negativně projevilo zavedení nové emisní normy EU, jež vstoupila v platnost loni v září,“ dodal Jáč.
Mezinárodní měnový fond začátkem minulého týdne snížil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta. Na příští rok v eurozóně nadále počítá s růstem o 1,7 procenta.
„Bohužel toto nejsou dobré zprávy pro českou ekonomiku, která je s eurozónou hospodářsky velmi silně propojená. Zpomalení eurozóny se projevuje negativně i u nás a v této souvislosti je letošní všeobecně očekávaný tříprocentní růst HDP za celý rok 2018 nejspíš až příliš optimistický. A protože ani výhledové indikátory nevypadají dobře, zpomalovat budeme my i eurozóna nejspíš i v roce 2019,“ uvedl portfolio manažer NN Investment Partners Michal Špaček.