Itálie ustoupila Evropské unii a rozpočtový schodek příští rok sníží na 2,04 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve plánovaných 2,4 procenta. Po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to ve středu podle agentury DPA řekl italský premiér Giuseppe Conte.
Italové nakonec Bruselu ustoupili. Svůj rozpočtový schodek sníží
Evropská komise rozpočtové plány italské vlády odmítala, protože byly v závažném nesouladu s jejími doporučeními. Římu proto hrozilo disciplinární řízení, na jehož konci by mohly přijít i finanční sankce v miliardové výši.
Conte ve středu uvedl, že od Komise očekává „pozitivní“ reakci. Podle mluvčí EK „bylo dosaženo hmatatelného pokroku“. Komise bude v příštích dnech návrhy, které obdržela ve středu odpoledne, analyzovat, dodala mluvčí.
Conte zdůraznil, že se Římu podařilo ušetřit a přitom nerezignovat na klíčové volební sliby, jako je snížení věku odchodu do důchodu a zavedení nepodmíněného základního příjmu. Je si jistý, že se Itálie placení finančních sankcí vyhne. „Důvěru Italů nezklameme,“ dodal italský premiér.
Itálie původně námitkám Bruselu vzdorovala a rozpočet přepracovat odmítala. Na zprávu již zareagovala evropská měna, která se po jejím zveřejnění vyšplhala na své denní maximum. K dolaru kolem 19:15 přidávala 0,5 procenta na 1,1372 dolaru.
Evropská komise se obávala, aby se neopakovala řecká krize, tentokrát s Itálií v hlavní roli. Jenže s tím rozdílem, že Řecko bylo dostatečně malé, aby se dalo zachránit, Itálie by však coby třetí největší ekonomika eurozóny mohla být na záchranu příliš mohutná.
A i když země představuje kvůli vysokému zadlužení hrozbu už déle, obavy zvýšila nová italská vláda vzešlá z letošních voleb, která chce místo úspor stimulovat hospodářství řadou výdajů. Věří, že i tak zadlužení země sníží a ještě dokáže, že má recept k oživení hospodářského růstu v celé Evropě.
Italský vicepremiér Matteo Salvini
„Na italské ekonomice není znát, že uplynulo již deset let od propuknutí světové hospodářské krize,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Jasně to ukazují základní makroekonomická data. „Velkou italskou bolístkou je míra nezaměstnanosti přesahující 10 procent,“ potvrzuje analytik Next Finance Jiří Cihlář.
Ještě před krizí se podíl lidí bez práce nacházel pod sedmi procenty, pak ale rostl a jejich počty kulminovaly v roce 2014, kdy nezaměstnanost činila 12,7 procenta. Ještě horší situace panovala mezi mladými do 24 let, kde bylo bez práce přes 40 procent lidí.
Poslední roky se sice situace zlepšuje, ale velmi pozvolna. Vyšší nezaměstnanost loni měly jenom dva státy – Španělsko a Řecko. Ovšem Atény krizi odnesly nejsilněji a před pádem zemi zachránila finanční pomoc ze zahraničí doprovázená reformami.
Zadlužení Itálie v současnosti dosahuje zhruba 2,3 bilionu eur (60 bilionů Kč), tedy 131 procent HDP. Podle pravidel eurozóny nesmí celkové zadlužení země přesáhnout 60 procent HDP. Pokud stát pravidlo nesplňuje, musí zadlužení začít postupně snižovat.