Odchod Británie z EU se blíží. Čeští vývozci pozorují slábnoucí obchody a rostoucí nejistotu

Nahrávám video

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá 34 dnů. A stále častěji se hovoří o variantě tvrdého brexitu – tedy odchodu bez jakékoliv dohody. Na případné negativní dopady upozorňují ekonomové i politici. Chaotický odchod by kromě britské ekonomiky zasáhl také tu českou.

Některé stroje v moravské obuvnické firmě Flexiko jsou staré i osmdesát let a pamatují doby, kdy se české boty prodávaly do celého světa. Do zahraničí nicméně produkty z dílny v malé vesnici kousek od Zlína putují i dnes; zhruba desetina zdejší produkce míří k zákazníkovi nedaleko od Londýna. Už patnáct let nakupuje tradiční pracovní obuv, zvané „monkeyboots“. Jde o obchod v hodnotě více než pěti milionů ročně. 

Obchody zastaveny, nastane čekání

Nejistota spojená s brexitem se ale přelila i na Moravu. Zákazník, do dneška maximálně spolehlivý, totiž neví, jak se změní poměry po očekávaném odchodu Spojeného království z evropského spolku. Proto nyní udělal maximální dodávku těchto bot s dodáním do 20. března a po tomto datu zatím veškeré obchody zastavil. 

„Říkal, že další objednávky bude upřesňovat někdy v květnu, v červnu a že opravdu ty dva, tři měsíce bude čekat, co se bude dít. Je to totálně nestabilní, opravdu složitá situace,“ uvedl majitel Flexika Vladislav Staněk. 

Skupiny výrobků s nejvyšší koncentrací vývozů do UK (% celkových vývozů dané skupiny)
Zdroj: Česká spořitelna

Nejedná se o zcela zanedbatelný příklad, protože obuvnický sektor tvoří 12 procent celkového českého exportu do Velké Británie. Celkem na Ostrovy z Česka za rok zamíří zboží za víc než 210 miliard korun, a problémy tak mohou mít i další firmy.

„V současné době, kdy panuje velká nejistota o podobě rozvodu Británie s Evropskou unií, bychom doporučovali, aby si čeští podnikatelé sedli a analyzovali smlouvy, které mají se svými britskými odběrateli,“ uvedl advokát Deloitte Legal Martin Vlk. 

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý nicméně očekává, že obchodní výměna si najde své kanály. „Samozřejmě zpomalenější, horší, ale takové, že to nebude úplná katastrofa,“ dodává.

Export služeb z Česka do Velké Británie v roce 2017 (podíl exportu do VB na celkovém exportu kategorie služeb v %, výběr)
Zdroj: OECD/Deloitte

Cukrovinky zřejmě zhořknou

Podobně to vidí i velký producent cukrovinek – česká pobočka Nestlé. Loni vyrobila téměř šedesát tisíc tun, z toho do Británie putovala skoro desetina. „Největší nápor očekáváme v prvních týdnech. Ale domníváme se, že pak to bude jako s každou jinou třetí stranou. Jako když exportujeme do Ruska,“ uvedl příměr korporátní ředitel společnosti Nestlé Česko Vratislav Janda. 

Pracují i na možnostech náhradních řešení, pokud by se náklady spojené s dovozem na britský trh nově ukázaly jako příliš velké. Jiný než britský trh by ovšem  vyžadoval třeba změnu receptur. „Je velmi specifický, zejména v množství cukru. Musím vám říci, že některé výrobky pro Británii by byly pro moderního českého spotřebitele patrně těžko zkousnutelné,“ doplnil Janda. 

Do Británie nyní směřuje zhruba čtvrtina českého exportu cukrovinek. 

Pátý nejvýznamnější trh

České firmy do Spojeného království vyvezly zboží za 206 miliard korun, informoval Svaz průmyslu a dopravy s odvoláním na čísla Českého statistického úřadu. Byl to tak pro ně pátý nejvýznamnější trh.

Společnost Deloitte pak uvádí, že tvrdý brexit by ztížil přístup na britský trh a pro české exportéry znamenal těžkosti. Přímo do Británie míří sice zhruba pět procent českého vývozu, ale pro některé užší segmenty – například nikl – tvoří Spojené království i více než polovinu exportního trhu.

V absolutních číslech se pak na vývozech do Velké Británie největší měrou podílejí automobily, které ročně na tamní trh Česko dodává v hodnotě téměř padesáti miliard korun.

Důležitý je i nepřímý export

Uvedené údaje se nicméně týkají jen toho vývozu, který míří do Velké Británie přímo. Vzít v úvahu je ovšem třeba také řetězec, který často v Česku začíná, ve Spojeném království končí, ale má „přestupní stanici“ například v Německu; jde třeba o autodíly, které se v Česku vyrobí a v Německu montují do automobilů, které se následně vyvážejí do Británie.

Největší část tvoří tento nepřímý vývoz právě u automobilového průmyslu, ale také u počítačových a elektronických součástek, strojních zařízení, plastů nebo pryžových částí.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek k tomu doplnil, že „pokud se podíváme dohromady na přímé a nepřímé vývozy zboží do Velké Británie, zjistíme, že v roce 2017 dohromady tvořily až osm procent celkového exportu a sedm procent našeho hrubého domácího produktu“.

Česká spořitelna již loni odhadla, že brexit zasáhne v Česku nejvíce automobilový průmysl, výrobu elektroniky a strojů. O práci by tak mohlo v Česku přijít až čtyřicet tisíc lidí.

Spojené království má Unii podle plánu opustit 29. března. Často se však hovoří o vysoké pravděpodobnosti odkladu.

Pokud v následujících dnech britský parlament neschválí rozvodovou dohodu, přidají se na stranu rebelů konzervativní strany hned tři ministři. Víc času má podle nich zabránit tvrdému brexitu. Premiérka Theresa Mayová se mezitím snaží s Bruselem vyjednat dohodu, kterou by poslanci schválili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 37 mminutami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...