Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta. I tak si podle analytiků vedla dobře

Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.

Ve srovnání s rokem 2017 růst ekonomiky loni zpomalil za celý rok i za čtvrté čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku 2017 totiž HDP vzrostl meziročně o rovných pět procent. V porovnání s ostatními čtvrtletími loňského roku byl ale meziroční růst za čtvrté čtvrtletí druhý nejrychlejší. V prvním čtvrtletí 2018 totiž ekonomika posilovala o 4,1 procenta, zatímco v dalších dvou čtvrtletích už jen shodně o 2,4 procenta.

Posílení české ekonomiky za celý loňský rok i poslední čtvrtletí roku překonalo tak odhady analytiků. Ti předpokládali, že HDP za celý rok vzrostl o 2,8 procenta a za čtvrté čtvrtletí o 2,4 procenta. „Obecně byl růst slabší, než se očekávalo ještě zkraje roku 2018, kdy se hovořilo nejčastěji o růstu HDP kolem 3,5 %. Hodnota ve výši 3 % je však na druhou stranu z dnešního pohledu příznivé překvapení, jelikož z titulu slabšího vývoje v zahraničí se předpokládalo, že růst tuzemské ekonomiky v minulém roce nakonec 3 % nedosáhl,“ konsatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

Růst HDP tuzemské ekonomiky (v %)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Hlavními tahouny růstu byla domácí spotřeba a zejména investice. „Ty podpořil veřejný sektor, který čerpal hodně prostředků z EU fondů,“ konsatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Česká ekonomika tak v posledním čtvrtroce podle všeho slušně odolala zpomalení v Německu. To se ve druhé polovině roku jen těsně vyhnulo recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou, když ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. 

„Domácí měsíční ukazatele ale propad domácí ekonomiky nenaznačily. Průmysl sice mírně zpomalil, ale zahraniční obchod vykázal velmi dobré výsledky,“ dodává Zeisel.

Ekonomika nejspíš poroste i letos

„Není třeba pochybovat o tom, že ekonomika má to nejlepší za sebou. Hospodářský cyklus je neúprosný. Zpomalení ekonomiky je nevyhnutelné, nicméně tvrdá data ukazují, že pesimismus nemusí být nijak extrémní. Ve světle nových dat se zdá, že ekonomika nejspíš poroste i v roce 2019. Nicméně růst bude titěrný, když se bude pohybovat kolem 0,4 %, což je mnohem méně, než očekává vláda i ČNB,“ odhaduje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Z regionálního hlediska česká ekonomika nicméně rostla výrazněji než Německo (meziroční růst 0,9 %) či Rakousko (2,3 %). Na druhou stranu zaostala za svými ostatními sousedy – Polskem, Slovenskem či Maďarskem. Podle portfolio manažera NN Investment Partners Michala Špačka Česko zasáhl totiž silněji než okolní země mix nepříznivých faktorů – slabost Číny i eurozóny, problémy automobilového průmyslu, růst sazeb a nedostatek výrobních sil.

Na druhou stranu, podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zase silný růst mezd, potřeba firem vyrovnat se s nedostatkem výrobních kapacit skrze vyšší investice a tok prostředků z evropských fondů byly faktory, které české ekonomice pomohly v závěru loňského roku vykázat velmi solidní růst.

„Překvapivě silný růst za poslední čtvrtletí, kdy se všechny možné výhledové ukazatele propadaly, Německo stálo na pokraji recese a Itálie v ní už byla, však ukazuje, že možná není všechno špatné a česká ekonomika se s přívalem špatných zpráv zatím dokáže vypořádat,“ dodává Špaček.

Růst české ekonomiky se opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 1,6 procenta. Vyššího hrubého domácího produktu však nedosahujeme pouze růstem pracovní síly. Důležitou roli hraje vyšší produktivita práce, které dosahujeme díky rozsáhlým investicím.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Pro srovnání, Maďarsko za loňský čtvrtý kvartál hlásí meziroční růst HDP 4,8 %, Polsko růst 4,6 % nebo Slovensko ve výši 3,6 procenta.

Celkově lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy říci, že celý středoevropský region zůstal loni ve čtvrtém čtvrtletí z velké části imunní vůči zpomalení Německa. „Na Česko, které s ním má ze zemí Visegrádu nejintenzivnější obchodní výměnu v přepočtu na obyvatele, se jeho zpomalení projevilo spíše zadrhnutím růstu ve třetím kvartále. V posledních třech měsících roku ale ČR dokázala udržet solidní výsledky zahraničního obchodu a pokračovala v aktivní investiční činnosti, na soukromé úrovni kvůli nutnosti dočerpávat prostředky z fondů EU, ale i na úrovni veřejné,“ vysvětluje Kovanda. 

Nahrávám video

Soukromé investice mířily zejména do rozšiřování produkčních kapacit, ty veřejné pak do infrastruktury. „S příchodem chladného počasí na sklonku roku 2018 však aktivita ve stavebnictví citelně polevila, a stavebnictví tak nenaplnilo optimistický předpoklad dvouciferného loňského růstu. Varovný je v oblasti širšího maloobchodu také loňský první pokles automobilového segmentu od roku 2012,“ říká Kovanda.

Připomíná, že to souvisí s evropskou „homologační krizí“ automobilek, která zčásti vězí i za zmíněným německým zpomalením. „A souvisí také s nasycením trhu po pokrizové obnově vozových parků jak jednotlivců, tak zejména firem,“ dodává. 

Koruna sílí

Prozatím však vše i podle analytika ČSOB Petra Dufka napovídá, že určitému zpomalení se česká ekonomika jen stěží vyhne. „Stačí se podívat na indexy nákupních manažerů, zakázky nebo nálady podnikatelského sektoru. Jde sice jen o měkká data, nicméně dávají tušit, že evropský útlum se začíná šířit i východním směrem. Nemělo by však jít – díky domácí poptávce – o žádné drama, takže výhled na letošní rok ve výši 2,6 % nepřepisujeme,“ říká Dufek. Stené číslo odhaduje i Kovanda. Podle Seidlera to bude o desetinu procetního bodu méně.

Koruna na výsledek české ekonomiky ve čtvrtém kvartále reagovala posílením. Lepší než očekávaný růst signalizuje kromě jiného vyšší pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb České národní banky, které zatraktivňují korunu v očích mezinárodních investorů. 

„Dvojí zvýšení sazeb ČNB v letošním roce tak je stále velmi pravděpodobné. K dalšímu zvýšení by mohlo dojít patrně na květnovém jednání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a více údajů ohledně zahraničního vývoje, který je nadále zatížen řadou rizik,“ říká Seidler.

ČNB má na další rozhodnutí ale ještě dost času. V mezičase se totiž dozví, jak dopadl český průmysl v lednu.  „A také zjistí, jaká byla únorová inflace a zda už trend růstu mezd nezačíná korigovat. Nehledě na to, že už bude jasné, co bude dál s brexitem. Proto není z pohledu ČNB ani po dnešním výborném čísle nic vyloučené,“ dodává Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 389 miliard

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje. Schillerová bude o tématu hovořit i v pondělním Interview ČT24, které začíná v 18:28. Rozpočtu se budou od 22:00 věnovat i hosté Událostí, komentářů.
00:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda schválila změnu platových tabulek

Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.
11:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 7 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 9 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
včera v 15:15

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.