Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta. I tak si podle analytiků vedla dobře

Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.

Ve srovnání s rokem 2017 růst ekonomiky loni zpomalil za celý rok i za čtvrté čtvrtletí. V posledním čtvrtletí roku 2017 totiž HDP vzrostl meziročně o rovných pět procent. V porovnání s ostatními čtvrtletími loňského roku byl ale meziroční růst za čtvrté čtvrtletí druhý nejrychlejší. V prvním čtvrtletí 2018 totiž ekonomika posilovala o 4,1 procenta, zatímco v dalších dvou čtvrtletích už jen shodně o 2,4 procenta.

Posílení české ekonomiky za celý loňský rok i poslední čtvrtletí roku překonalo tak odhady analytiků. Ti předpokládali, že HDP za celý rok vzrostl o 2,8 procenta a za čtvrté čtvrtletí o 2,4 procenta. „Obecně byl růst slabší, než se očekávalo ještě zkraje roku 2018, kdy se hovořilo nejčastěji o růstu HDP kolem 3,5 %. Hodnota ve výši 3 % je však na druhou stranu z dnešního pohledu příznivé překvapení, jelikož z titulu slabšího vývoje v zahraničí se předpokládalo, že růst tuzemské ekonomiky v minulém roce nakonec 3 % nedosáhl,“ konsatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

Růst HDP tuzemské ekonomiky (v %)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Hlavními tahouny růstu byla domácí spotřeba a zejména investice. „Ty podpořil veřejný sektor, který čerpal hodně prostředků z EU fondů,“ konsatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Česká ekonomika tak v posledním čtvrtroce podle všeho slušně odolala zpomalení v Německu. To se ve druhé polovině roku jen těsně vyhnulo recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou, když ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. 

„Domácí měsíční ukazatele ale propad domácí ekonomiky nenaznačily. Průmysl sice mírně zpomalil, ale zahraniční obchod vykázal velmi dobré výsledky,“ dodává Zeisel.

Ekonomika nejspíš poroste i letos

„Není třeba pochybovat o tom, že ekonomika má to nejlepší za sebou. Hospodářský cyklus je neúprosný. Zpomalení ekonomiky je nevyhnutelné, nicméně tvrdá data ukazují, že pesimismus nemusí být nijak extrémní. Ve světle nových dat se zdá, že ekonomika nejspíš poroste i v roce 2019. Nicméně růst bude titěrný, když se bude pohybovat kolem 0,4 %, což je mnohem méně, než očekává vláda i ČNB,“ odhaduje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Z regionálního hlediska česká ekonomika nicméně rostla výrazněji než Německo (meziroční růst 0,9 %) či Rakousko (2,3 %). Na druhou stranu zaostala za svými ostatními sousedy – Polskem, Slovenskem či Maďarskem. Podle portfolio manažera NN Investment Partners Michala Špačka Česko zasáhl totiž silněji než okolní země mix nepříznivých faktorů – slabost Číny i eurozóny, problémy automobilového průmyslu, růst sazeb a nedostatek výrobních sil.

Na druhou stranu, podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zase silný růst mezd, potřeba firem vyrovnat se s nedostatkem výrobních kapacit skrze vyšší investice a tok prostředků z evropských fondů byly faktory, které české ekonomice pomohly v závěru loňského roku vykázat velmi solidní růst.

„Překvapivě silný růst za poslední čtvrtletí, kdy se všechny možné výhledové ukazatele propadaly, Německo stálo na pokraji recese a Itálie v ní už byla, však ukazuje, že možná není všechno špatné a česká ekonomika se s přívalem špatných zpráv zatím dokáže vypořádat,“ dodává Špaček.

Růst české ekonomiky se opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 1,6 procenta. Vyššího hrubého domácího produktu však nedosahujeme pouze růstem pracovní síly. Důležitou roli hraje vyšší produktivita práce, které dosahujeme díky rozsáhlým investicím.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Pro srovnání, Maďarsko za loňský čtvrtý kvartál hlásí meziroční růst HDP 4,8 %, Polsko růst 4,6 % nebo Slovensko ve výši 3,6 procenta.

Celkově lze podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy říci, že celý středoevropský region zůstal loni ve čtvrtém čtvrtletí z velké části imunní vůči zpomalení Německa. „Na Česko, které s ním má ze zemí Visegrádu nejintenzivnější obchodní výměnu v přepočtu na obyvatele, se jeho zpomalení projevilo spíše zadrhnutím růstu ve třetím kvartále. V posledních třech měsících roku ale ČR dokázala udržet solidní výsledky zahraničního obchodu a pokračovala v aktivní investiční činnosti, na soukromé úrovni kvůli nutnosti dočerpávat prostředky z fondů EU, ale i na úrovni veřejné,“ vysvětluje Kovanda. 

Nahrávám video

Soukromé investice mířily zejména do rozšiřování produkčních kapacit, ty veřejné pak do infrastruktury. „S příchodem chladného počasí na sklonku roku 2018 však aktivita ve stavebnictví citelně polevila, a stavebnictví tak nenaplnilo optimistický předpoklad dvouciferného loňského růstu. Varovný je v oblasti širšího maloobchodu také loňský první pokles automobilového segmentu od roku 2012,“ říká Kovanda.

Připomíná, že to souvisí s evropskou „homologační krizí“ automobilek, která zčásti vězí i za zmíněným německým zpomalením. „A souvisí také s nasycením trhu po pokrizové obnově vozových parků jak jednotlivců, tak zejména firem,“ dodává. 

Koruna sílí

Prozatím však vše i podle analytika ČSOB Petra Dufka napovídá, že určitému zpomalení se česká ekonomika jen stěží vyhne. „Stačí se podívat na indexy nákupních manažerů, zakázky nebo nálady podnikatelského sektoru. Jde sice jen o měkká data, nicméně dávají tušit, že evropský útlum se začíná šířit i východním směrem. Nemělo by však jít – díky domácí poptávce – o žádné drama, takže výhled na letošní rok ve výši 2,6 % nepřepisujeme,“ říká Dufek. Stené číslo odhaduje i Kovanda. Podle Seidlera to bude o desetinu procetního bodu méně.

Koruna na výsledek české ekonomiky ve čtvrtém kvartále reagovala posílením. Lepší než očekávaný růst signalizuje kromě jiného vyšší pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb České národní banky, které zatraktivňují korunu v očích mezinárodních investorů. 

„Dvojí zvýšení sazeb ČNB v letošním roce tak je stále velmi pravděpodobné. K dalšímu zvýšení by mohlo dojít patrně na květnovém jednání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a více údajů ohledně zahraničního vývoje, který je nadále zatížen řadou rizik,“ říká Seidler.

ČNB má na další rozhodnutí ale ještě dost času. V mezičase se totiž dozví, jak dopadl český průmysl v lednu.  „A také zjistí, jaká byla únorová inflace a zda už trend růstu mezd nezačíná korigovat. Nehledě na to, že už bude jasné, co bude dál s brexitem. Proto není z pohledu ČNB ani po dnešním výborném čísle nic vyloučené,“ dodává Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 16 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.