ČNB zhoršila odhad výkonu tuzemské ekonomiky. Úrokové sazby nezvýšila, ani by letos nemusela

Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Důvodem odkladu zvýšení sazeb, které ekonomové ještě na počátku roku očekávali, je podle analytiků zřejmě nejistota ohledně dopadů hospodářského vývoje v zahraničí, například kvůli posledním údajům o německé ekonomice nebo vyjednávání o brexitu. Česká národní banka zároveň v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta.

Video Studio ČT24
video

Brífink guvernéra ČNB po zasedání bankovní rady

Zatímco v minulé prognóze ČNB očekávala, že letos a příští rok poroste ekonomika tempem 3,3 procenta, teď svůj odhad mírní. Banka také zhoršila odhad růstu pro loňský rok, a to na 2,8 procenta z předchozích 3,1 procenta. První odhady vývoje ekonomiky za loňský rok zveřejní Český statistický úřad 15. února.

„Růst české ekonomiky v letošním a příštím roce bude odpovídat jejímu dlouhodobě rovnovážnému vývoji. Růst bude tažen především spotřebou domácností, která bude odrážet rychlou dynamiku růstu jejich příjmů,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. K růstu podle něj bude také mimo jiné přispívat rozpočtová politika vlády, a to i zvýšením běžných výdajů.

Zároveň banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25 korun za euro a příští rok posílí na průměrných 24,20 koruny za euro. V předchozí listopadové prognóze ČNB počítala s letošním kurzem 24,70 koruny za euro a příští rok s 24,20 koruny za euro.

Negativní sentiment na devizových trzích vůči rozvíjejícím se ekonomikám, který brzdí posilování koruny, by měl letos podle Rusnoka odeznít. V současnosti se nicméně měna nachází na úrovni 25,80 koruny za euro. Ještě na začátku roku měla posilující tendenci, v poslední době ale zase oslabuje.

V případě inflace ČNB odhad pro první čtvrtletí příštího roku lehce zmírnila na dvě procenta. V listopadu počítala s 2,1 procenta. Podobně ubrala v odhadu pro navazující čtvrtletí, kdy by měly ceny růst tempem 1,9 procenta.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem je slabší kurz koruny a neřízený brexit. Jako nejistotu pak guvernér označil nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.

Úroky zůstávají na svém

Česká národní banka se ve čtvrtek také věnovala úrokovým sazbám, které ponechala beze změny, a to v souladu s většinovým očekáváním analytiků. Nicméně posunula zveřejnění rozhodnutí bankovní rady o úrokových sazbách o půl hodiny a podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy tomu tak zjevně předcházela náročná debata.

„Náročnost debaty odráží náročnost situace, ve které se nyní centrální bankéři nacházejí. Na jedné straně registrují nadále solidní stav české ekonomiky, zejména pak stále poměrně napjatý trh práce. Na straně druhé ovšem nemohou nevidět poměrně citelné zhoršování ekonomické situace v zahraničí,“ konstatuje Kovanda.

„My na jedné straně vidíme, že by česká ekonomika měla růst solidním tempem. A to by nás samo o sobě neodrazovalo pokračovat v pomalé postupné normalizaci úrokových sazeb. Zároveň jsme nicméně vyhodnotili při diskusi řadu okolností, zejména z vnějšího prostředí. A to nám ukazuje poměrně rychlé ochlazení růstu v pro nás klíčových zemích. A to je něco, co nemůžeme ignorovat,“ uvedl guvernér Rusnok.

Upozornil, že Evropská centrální banka oddaluje zahájení růstu úrokových sazeb, zpomaluje průmyslová výroba i ekonomický růst v Německu a rostou nejistoty spojené s brexitem. „Tyto věci nejsme dnes schopni s dostatečnou mírou jistoty vyhodnotit. A proto jsme usoudili, že nejsme pod žádným tlakem provést zvýšení sazeb už teď a můžeme počkat na některé z příštích zasedání, pokud se potvrdí, že jde o jednorázové výkyvy, a trend růstu bude pokračovat,“ řekl Rusnok.

Guvernér zopakoval, že si dovede letos představit jedno i dvě zvýšení úrokových sazeb. „Ale dokážu si představit v případě nepříznivých okolností, že letos žádné zvýšení nemusí nastat,“ dodal.

 „Česká koruna na rozhodnutí nereaguje, ale před ním byla mírně rozkolísanější, k čemuž mohlo pomoci odsunutí rozhodnutí o sazbách,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Michal Brožka.

Evropská komise právě ve čtvrtek dopoledne oznámila snížení svého odhadu letošního růstu německé ekonomiky z 1,8 na 1,1 procenta. Takový odhad je přitom ještě podle Kovandy docela optimistický. Německá průmyslová a obchodní komora totiž podle své rovněž ve čtvrtek zveřejněné prognózy počítá letos s růstem nejsilnější evropské ekonomiky už jen ve výši 0,9 procenta.

„Evropské ekonomiky tíží zejména strach z eskalace obchodní války. Ta přispívá ke zpomalení čínské ekonomiky, které neblaze doléhá na německý průmysl a zprostředkovaně také třeba na průmysl český. Hrozba tvrdého brexitu zase negativně poznamenává britskou ekonomiku. Bank of England jí od čtvrtka předpovídá nejslabší výkon od roku 2009. Nejen kvůli brexitu, ale právě i z důvodu globálního zpomalení, citelně prohloubeného obchodní válkou. Za takové situace se centrální bankéři rozhodli přehodnotit převažující pohled,“ vysvětluje Kovanda.

Ačkoliv v uplynulých týdnech představitelé ČNB zmiňovali možnost dalšího růstu úroků v letošním roce, žádný z členů bankovní rady ve svých komentářích nedeklaroval jasnou podporu pro takový krok již nyní v únoru. Aktuální rozhodnutí ČNB ponechat úrokové sazby beze změny není tak podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče překvapivé, protože z komentářů členů bankovní rady bylo zřejmé, že vzhledem k nejistotám ohledně vývoje vnějšího hospodářského prostředí je na místě opatrnost.

„Navíc je třeba mít na paměti, že v roce 2018 ČNB zvýšila své sazby celkem pětkrát a že dopad loňského zvyšování úroků se v české ekonomice naplno projeví až v průběhu letošního roku. V situaci slabšího růstu na našich hlavních exportních trzích navíc ani není žádoucí nějaké rychlé posilování koruny, a ČNB tak nastavení svých úroků nemusí nijak mechanicky vázat na skutečnost, že kurz české měny v uplynulých týdnech a měsících opět zaostal za její prognózou,“ vysvětluje Jáč.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Růst úrokových sazeb odrazuje firmy od provádění investic. Vyšší úrokové sazby rovněž motivují lidi k omezování spotřeby. Kombinace těchto faktorů by při zpomalování růstu české ekonomiky přinášela četná rizika. Rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb na současných úrovních lze proto hodnotit jako zodpovědné,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. 

Nejbližší vážná debata o možnosti zvýšení úroků se tak odehraje zřejmě až v květnu, kdy bude mít ČNB opět novou prognózu vývoje ekonomiky. „Vzhledem ke stávajícím nejistotám, které dominují především vnějšímu hospodářskému prostředí, není ale scénář zvýšení sazeb v průběhu jara a potažmo na květnovém zasedání bankovní rady ČNB vůbec jistý,“ dodává Jáč.

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler připouští, že pokud by se globální sentiment alespoň trochu zlepšil, ČNB by v letošním roce nakonec mohla své sazby přece ještě zvýšit. Načasování takového kroku se ale bude podle něho odvíjet od zlepšení globálního vývoje, který je v tuto chvíli velmi nejistý. 

Zvyšování úrokových sazeb není u konce podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské. „Očekáváme, že bankovní rada ještě dvakrát vždy po čtvrt procentního bodu zvedne základní úrokovou sazbu na konečných 2,25 procenta, a to během první poloviny letošního roku,“ uvedla.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB. Dva hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu.