Vláda chystá investiční plán: Sedmnáct tisíc projektů za 3,5 bilionu korun

Nahrávám video

Vláda dokončuje Národní investiční plán pro roky 2019 až 2030, který měl zahrnout přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun. Na Setkání lídrů českého stavebnictví to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

 „Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo rozsáhlý sběr dat, kde byly osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Dělali jsme to v úzké spolupráci. Proto jsme měli ty výjezdy do krajů. Výsledkem je vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky,“ uvedl Babiš.

Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun. „Vycházíme z toho, že tahle vláda, pokud vydrží, bude ještě sestavovat rozpočet na rok 2022. Proto jsme to takhle rozdělili. Teď to budeme analyzovat. Musíme stanovit priority a najít na to peníze,“ doplnil premiér.

Kabinet podle Babiše sestaví Radu vlády pro veřejné investování a při ministerstvu pro místní rozvoj vytvoří státní expertizu, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů. „Rada vlády bude odpovědná za finální výběr projektů,“ přiblížil předseda vlády.

Podle analytika Deloitte Davida Marka chybí k hodnocení investičního plánu detaily typu způsob financování nebo koordinace s čerpáním EU fondů. „Jinak koordinované a dlouhodobě plánované veřejné investice potřebuje česká ekonomika jako sůl,“ poznamenal Marek. Dlouhodobé zanedbávání veřejných investic podle něj vede k tomu, že české dálnice jsou neprůjezdné a české univerzity hluboko ve světových žebříčcích.

Česká republika má rezervy zejména v investicích do dopravní infrastruktury, doplnil analytik Komerční banky Jakub Matějů. Ve kvalitě silniční sítě podle Světové banky zaujímá 25. místo z 29 zemí EU. Dopravní zatížení přitom stoupá. „Národní investiční plán je dobrým krokem, je ale třeba přejít k činům,“ dodal.

Nálada podnikatelů ve stavebnictví je nejlepší za dekádu

Na konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví se pak řešil i vývoj oboru. Z průzkumu analytické firmy CEEC Research vyplývá, že by příští rok mohlo českého stavebnictví meziročně vzrůst o 2,6 procenta, v roce 2020 pak o 0,6 procenta. Tržby stavebních firem by příští rok měly vzrůst v průměru o 3,9 procenta. Firmy mají zakázky v průměru na devět měsíců dopředu.

O zlepšování ve stavebnictví pak v pondělí informoval také Český statistický úřad. Podle jeho konjunkturálního průzkumu je nálada podnikatelů ve stavebnictví nejvýše za posledních více než deset let, od září 2008. 

„Stavebnictví po dvou letech útlumu zažívá letos oživení. Za celý rok 2018 by mělo vzrůst dvouciferným tempem,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že ceny stavebních prací letos v průměru meziročně stoupají nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, letos zatím o tři procenta.

„Ve zbývajících měsících roku však tento celoroční růst zesílí. Stavební práce zdražují kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen. Růst stavební produkce a související růst cen ve stavebnictví je příznakem dlouho nevídané situace, kdy stavební firmy a podniky získávají silnější pozici v cenovém vyjednávání. Nemusí již ,brát cokoli, co se vůbec naskytne', ale mohou si více vybírat,“ dodal Kovanda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...