Vláda chystá investiční plán: Sedmnáct tisíc projektů za 3,5 bilionu korun

9 minut
Premiér Babiš představuje Národní investiční plán
Zdroj: ČT24

Vláda dokončuje Národní investiční plán pro roky 2019 až 2030, který měl zahrnout přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun. Na Setkání lídrů českého stavebnictví to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

 „Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo rozsáhlý sběr dat, kde byly osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Dělali jsme to v úzké spolupráci. Proto jsme měli ty výjezdy do krajů. Výsledkem je vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky,“ uvedl Babiš.

Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun. „Vycházíme z toho, že tahle vláda, pokud vydrží, bude ještě sestavovat rozpočet na rok 2022. Proto jsme to takhle rozdělili. Teď to budeme analyzovat. Musíme stanovit priority a najít na to peníze,“ doplnil premiér.

Kabinet podle Babiše sestaví Radu vlády pro veřejné investování a při ministerstvu pro místní rozvoj vytvoří státní expertizu, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů. „Rada vlády bude odpovědná za finální výběr projektů,“ přiblížil předseda vlády.

Podle analytika Deloitte Davida Marka chybí k hodnocení investičního plánu detaily typu způsob financování nebo koordinace s čerpáním EU fondů. „Jinak koordinované a dlouhodobě plánované veřejné investice potřebuje česká ekonomika jako sůl,“ poznamenal Marek. Dlouhodobé zanedbávání veřejných investic podle něj vede k tomu, že české dálnice jsou neprůjezdné a české univerzity hluboko ve světových žebříčcích.

Česká republika má rezervy zejména v investicích do dopravní infrastruktury, doplnil analytik Komerční banky Jakub Matějů. Ve kvalitě silniční sítě podle Světové banky zaujímá 25. místo z 29 zemí EU. Dopravní zatížení přitom stoupá. „Národní investiční plán je dobrým krokem, je ale třeba přejít k činům,“ dodal.

Nálada podnikatelů ve stavebnictví je nejlepší za dekádu

Na konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví se pak řešil i vývoj oboru. Z průzkumu analytické firmy CEEC Research vyplývá, že by příští rok mohlo českého stavebnictví meziročně vzrůst o 2,6 procenta, v roce 2020 pak o 0,6 procenta. Tržby stavebních firem by příští rok měly vzrůst v průměru o 3,9 procenta. Firmy mají zakázky v průměru na devět měsíců dopředu.

O zlepšování ve stavebnictví pak v pondělí informoval také Český statistický úřad. Podle jeho konjunkturálního průzkumu je nálada podnikatelů ve stavebnictví nejvýše za posledních více než deset let, od září 2008. 

„Stavebnictví po dvou letech útlumu zažívá letos oživení. Za celý rok 2018 by mělo vzrůst dvouciferným tempem,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že ceny stavebních prací letos v průměru meziročně stoupají nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, letos zatím o tři procenta.

„Ve zbývajících měsících roku však tento celoroční růst zesílí. Stavební práce zdražují kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen. Růst stavební produkce a související růst cen ve stavebnictví je příznakem dlouho nevídané situace, kdy stavební firmy a podniky získávají silnější pozici v cenovém vyjednávání. Nemusí již ,brát cokoli, co se vůbec naskytne', ale mohou si více vybírat,“ dodal Kovanda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...