Sociální demokraté chtějí při jednáních o rozpočtu ještě probrat růst platů ve státní sféře

O čtyři miliardy korun zvýšilo ministerstvo financí výdaje (na 1,594 bilionu) i příjmy (na 1,554 bilionu) státního rozpočtu, který je navrhován pro příští rok. Schodek tak zůstává na 40 miliardách. Sociální demokraté ale v pátek uvedli, že se při dalších rozpočtových jednáních chtějí ještě vrátit k navrhovanému růstu platů ve státní sféře a ke krácení výdajů ministerstev.

Premiér Andrej Babiš (ANO) původně na pátek svolal mimořádné jednání vlády, na kterém měli ministři a ministryně první verzi rozpočtu projednávat. Nakonec se jednání zrušilo. Návrh podoby státní pokladny není ani mezi body pondělního zasedání kabinetu. Místo toho se na koaličním jednání sešli v pátek ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD). 

Nynější návrh rozpočtu kabinet schválí s ohledem na zákonné termíny, řekl po jednání Hamáček. „Není to o tom, že bychom se dohodli, co bude na podzim schváleno,“ podotkl. „Budeme jednat jak se sociálními partnery, tak v rámci jednotlivých resortů, až dospějeme k finální dohodě,“ doplnil.

ČSSD se podle Hamáčka bude chtít vrátit k růstu platů zaměstnanců ve státní sféře, který ministerstvo financí navrhuje o dvě procenta. „Budeme vést jednání s odbory o tom, jaké by to finální číslo mělo být,“ řekl. Prostor pro debatu vidí také v tom, že návrh rozpočtu krátí provozní výdaje ministerstev, doplnil.

  • Podle rozpočtových pravidel má ministerstvo financí do konce května zpracovat návrhy výdajů a příjmů jednotlivých kapitol.
  • Následně do 20. června by je měla vláda schválit.
  • Zdroj: ČTK

Schillerová řekla, že s Hamáčkem probrala základní parametry prvního návrhu rozpočtu a další jednání budou následovat do konce srpna. Oba jsou připraveni hledat další zdroje na straně příjmů.

Ministryně také mluvila o navrhovaném dvouprocentním růstu platů zaměstnanců státního sektoru. „Já tam zavádím motivační složku. Navrhuji kolegům, že když sníží počty zaměstnanců, tak polovinu těch peněz vrátím daným resortům,“ řekla.

Zaměstnavatelé návrh dvouprocentního růstu podporují, odbory chtějí zvýšení platů o osm procent. 

Opozice čtyřicetimiliardový schodek v době hospodářského růstu kritizuje. Podle ní je příliš vysoký a Česko by se mělo dostat na vyrovnaný rozpočet.

Navrhovaný deficit se zdá velký i komunistům, kteří Babišův kabinet ANO a ČSSD podporují. Místo toho mluví o schodku 30 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...