V Polsku byl slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Jde o další krok ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě, konstatovala Evropská komise (EK).
Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových.
Projekt Baltic Pipe vznikl ve spolupráci provozovatelů plynárenské přenosové soustavy v Polsku a Dánsku, tedy firem Gaz-System a Energinet. Propojuje dánskou a polskou přepravní soustavu a zvyšuje diverzifikaci dodávek plynu ve středovýchodní Evropě a pobaltských státech. Zhruba osmdesát procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.
Baltic Pipe je od roku 2013 projektem společného zájmu EU a získal z Unie finanční prostředky v objemu více než 267 milionů eur (6,6 miliardy korun). Dokončení projektu představuje důležitý krok ke snížení závislosti Unie na dovozu plynu z Ruska, posílení vnitřních plynárenských sítí a zvýšení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu v regionu.
Polsko odmítlo platit Rusku v rublech
Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech, Moskva proto dodávky do Polska zastavila. Pro nahrazení ruské suroviny je pro Polsko důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu (LNG).
Hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie byl donedávna plynovod Nord Stream 1, který je ale od konce srpna odstaven a jehož maximální kapacita je až 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
„Je to jedna z největších infrastrukturních staveb v Evropě. Měří přes devět set kilometrů, spotřebovalo se na ni 140 tisíc tun oceli, dělníci položili na 23 tisíc kusů potrubí,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
O významu stavby podle něj svědčí i to, že nenabrala ani den zpoždění, od prvního výkopu po dokončení uplynulo dva a půl roku.
Polsko by podle plánů konzervativní vlády mohlo v horizontu několika let mít k dispozici až dvojnásobek své průměrné roční spotřeby zemního plynu. Plánuje ho ve velkém vyvážet. Propojení s Českem chybí, v minulosti o plynovod Stork II nebyl zájem. Nyní je naopak enormní, dodal zpravodaj. Počátkem září Česko a Polsko obnovily spolupráci na přípravě tohoto projektu.
