Po roční pauze se znovu rozeběhla finální fáze dostavby rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, kterým má proudit plyn do Evropy po dně Baltského moře. Informovala o tom agentura DPA. Projekt se loni zastavil poté, co Spojené státy pohrozily sankcemi na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Ruské plavidlo Fortuna začalo podle prohlášení konsorcia Nord Stream 2 s pokládkou necelé tři kilometry dlouhého úseku u pobřeží Německa.
Před rokem se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala.
Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech. K dokončení projektu zbývá položit zhruba 100 kilometrů potrubí, zbylých 90 procent vedení už je hotovo.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie. Plynovod o délce 1200 kilometrů, jehož stavba si vyžádala investici za osm miliard eur (přes 200 miliard korun), má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Americká obava z ruského vlivu, nebo snaha USA prosadit se na trhu?
Americký prezident Donald Trump loni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách.
Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha USA prosadit se na evropském trhu s americkým zemním plynem.
O možném zablokování dostavby plynovodu se mluvilo i letos v souvislosti s otravou předáka ruské opozice Alexeje Navalného.
