Platy ústavních činitelů letos neporostou. Jejich výpočet se změní v roce 2022

Nahrávám video

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.

Výše platu prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů se odvíjí od jejich konkrétních funkcí. V roce 2021 měly růst, i kvůli krizi spojené s koronavirem ale zůstanou zmrazené.

Základní plat poslance nebo senátora zůstane necelých 91 tisíc korun, v případě ministrů je to přes 173 tisíc, u premiéra necelých 244 tisíc a u prezidenta téměř 303 tisíc korun měsíčně.

„Pokud jsme v takové situaci, v jaké jsme, kdy spousta lidí krachuje a jsou v zoufalé ekonomické situaci, tak si nedovedu představit, že by se politikům a dalším představitelům státu platy skokově navýšily,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

S mrazením souhlasí i předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vnímám to tak, že opravdu tím neušetříme žádnou závratnou sumu, která by mohla pomoci jinde, ale na druhou stranu jsme solidární s těmi, kteří jsou kráceni na svých obvyklých příjmech,“ řekla.

Ušetřit se může zhruba půl miliardy, tvrdí Ferjenčík

Návrh se týká i soudců a státních zástupců, přínos do rozpočtu tak bude ještě větší. „Podle našeho odhadu ušetří stát zhruba půl miliardy korun,“ vysvětluje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslaneckou sněmovnou návrh na zmrazení platů prošel v listopadu. V polovině prosince ho pak dostal k projednání Senát. Členové horní parlamentní komory se nakonec rozhodli, že se jím nebudou zabývat, a tím se rovnou posunul k podpisu prezidenta.

„Jsem rád, že jsme dali jasné gesto, že jsme i připraveni nějakým způsobem redukovat naše příjmy,“ komentoval senátor Jan Sobotka (nestraník za STAN). 

Způsob výpočtu platů ústavních činitelů se změní od roku 2022. Odvíjet se budou od průměrných mezd v celé ekonomice, nejen těch z nepodnikatelské sféry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 18 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.