Platy ústavních činitelů letos neporostou. Jejich výpočet se změní v roce 2022

2 minuty
Události: Platy ústavních činitelů letos neporostou
Zdroj: ČT

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.

Výše platu prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů se odvíjí od jejich konkrétních funkcí. V roce 2021 měly růst, i kvůli krizi spojené s koronavirem ale zůstanou zmrazené.

Základní plat poslance nebo senátora zůstane necelých 91 tisíc korun, v případě ministrů je to přes 173 tisíc, u premiéra necelých 244 tisíc a u prezidenta téměř 303 tisíc korun měsíčně.

„Pokud jsme v takové situaci, v jaké jsme, kdy spousta lidí krachuje a jsou v zoufalé ekonomické situaci, tak si nedovedu představit, že by se politikům a dalším představitelům státu platy skokově navýšily,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

S mrazením souhlasí i předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vnímám to tak, že opravdu tím neušetříme žádnou závratnou sumu, která by mohla pomoci jinde, ale na druhou stranu jsme solidární s těmi, kteří jsou kráceni na svých obvyklých příjmech,“ řekla.

Ušetřit se může zhruba půl miliardy, tvrdí Ferjenčík

Návrh se týká i soudců a státních zástupců, přínos do rozpočtu tak bude ještě větší. „Podle našeho odhadu ušetří stát zhruba půl miliardy korun,“ vysvětluje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslaneckou sněmovnou návrh na zmrazení platů prošel v listopadu. V polovině prosince ho pak dostal k projednání Senát. Členové horní parlamentní komory se nakonec rozhodli, že se jím nebudou zabývat, a tím se rovnou posunul k podpisu prezidenta.

„Jsem rád, že jsme dali jasné gesto, že jsme i připraveni nějakým způsobem redukovat naše příjmy,“ komentoval senátor Jan Sobotka (nestraník za STAN). 

Způsob výpočtu platů ústavních činitelů se změní od roku 2022. Odvíjet se budou od průměrných mezd v celé ekonomice, nejen těch z nepodnikatelské sféry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...