Platy ústavních činitelů letos neporostou. Jejich výpočet se změní v roce 2022

2 minuty
Události: Platy ústavních činitelů letos neporostou
Zdroj: ČT

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.

Výše platu prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů se odvíjí od jejich konkrétních funkcí. V roce 2021 měly růst, i kvůli krizi spojené s koronavirem ale zůstanou zmrazené.

Základní plat poslance nebo senátora zůstane necelých 91 tisíc korun, v případě ministrů je to přes 173 tisíc, u premiéra necelých 244 tisíc a u prezidenta téměř 303 tisíc korun měsíčně.

„Pokud jsme v takové situaci, v jaké jsme, kdy spousta lidí krachuje a jsou v zoufalé ekonomické situaci, tak si nedovedu představit, že by se politikům a dalším představitelům státu platy skokově navýšily,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

S mrazením souhlasí i předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vnímám to tak, že opravdu tím neušetříme žádnou závratnou sumu, která by mohla pomoci jinde, ale na druhou stranu jsme solidární s těmi, kteří jsou kráceni na svých obvyklých příjmech,“ řekla.

Ušetřit se může zhruba půl miliardy, tvrdí Ferjenčík

Návrh se týká i soudců a státních zástupců, přínos do rozpočtu tak bude ještě větší. „Podle našeho odhadu ušetří stát zhruba půl miliardy korun,“ vysvětluje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslaneckou sněmovnou návrh na zmrazení platů prošel v listopadu. V polovině prosince ho pak dostal k projednání Senát. Členové horní parlamentní komory se nakonec rozhodli, že se jím nebudou zabývat, a tím se rovnou posunul k podpisu prezidenta.

„Jsem rád, že jsme dali jasné gesto, že jsme i připraveni nějakým způsobem redukovat naše příjmy,“ komentoval senátor Jan Sobotka (nestraník za STAN). 

Způsob výpočtu platů ústavních činitelů se změní od roku 2022. Odvíjet se budou od průměrných mezd v celé ekonomice, nejen těch z nepodnikatelské sféry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...