Lídři unijních zemí jednali v pátek na bruselském summitu o financování budoucího společného rozpočtu eurozóny. Schůzky se účastnili i zástupci zemí stojících mimo společnou měnu, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO). V přijatém prohlášení lídři vyzvali ministry financí 27 zemí Unie, aby v práci pokračovali.
Euroskupina, což je orgán sdružující ministry zemí eurozóny, má společný „rozpočtový nástroj“ chápat jako prioritu a s návrhy na řešení například financování budoucího rozpočtu eurozóny přijít urychleně tak, aby věc bylo možné uzavřít v rámci diskuse o budoucím víceletém rozpočtu Unie na léta 2021 až 2027. Tato diskuse se očekává letos na podzim.
Předseda Evropské rady Donald Tusk poznamenal, že kolem podoby rozpočtu pro eurozónu panuje „široká shoda“ a nástroj bude integrován do příštího víceletého rozpočtového rámce Unie. „Lídři také očekávají, že práce na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) budou dokončeny ke konci roku 2019,“ podotkl.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že revize ESM souvisí se záměrem integrovat znění smlouvy o tomto mechanismu přímo do unijního práva. „Ještě zbývá spousta práce, především na vzniku evropského systému pojištění vkladů,“ připomněl Juncker. Dodal, že na této věci bude pracovat nadcházející finské předsednictví EU.
Společně pak 27 šéfů států a vlád uvedlo, že vzali na vědomí dosavadní dohodu euroskupiny o podobě rozpočtu eurozóny a dobrovolně i pro další země bloku, které jsou součástí mechanismu směnných kurzů ERM-II. Ten je předstupněm před vstupem země do eurozóny a přijetím eura.
„Žádáme euroskupinu a Evropskou komisi, aby dál pracovaly na zbývajících otázkách,“ uvedli v pátek účastníci summitu. Mario Centeno jako šéf euroskupiny, a tedy schůzek ministrů financí by měl podle závěrů schůzky co nejdříve oznámit, jak by mělo být do budoucna řešeno financování nástroje.
Šéf euroskupiny naznačil, že „rozpočtový nástroj“ by mohl být základem rozpočtu eurozóny
Šéf euroskupiny Centeno ještě před začátkem páteční schůzky řekl, že společný „rozpočtový nástroj“ by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem. Obrysy rozpočtového nástroje vytyčilo minulý týden jednání euroskupiny, podle jejího šéfa ale musejí prezidenti a premiéři unijních zemí určit jeho konkrétní podobu a objem.
Centeno připustil, že nástroj je možné vnímat jako zárodek budoucího společného rozpočtu eurozóny, klíčová bude přitom podle něj jeho efektivita. Vedle zajištění investic podporujících konkurenceschopnost eurozóny by měl zlepšit odolnost jejích ekonomik vůči vnějším šokům.
Babiš je k rozpočtu eurozóny skeptický
Pátečního jednání se zúčastnili i lídři zemí stojících mimo eurozónu, včetně českého premiéra Babiše. Ten poznamenal, že je ke vzniku rozpočtového nástroje eurozóny skeptický, byť členským zemím nelze bránit v přípravě.
„Spolu s kolegy zemí mimo eurozónu prosazujeme, abychom do takového rozpočtu nepřispívali ani za něj neručili,“ prohlásil na závěr summitu Babiš.
Podobně se vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní chce Česko stejně jako další země bez eura předejít tomu, aby byl nástroj eurozóny financován na úkor některých dalších položek rozpočtu celé EU. V případě Prahy to jsou především fondy soudržnosti a společná zemědělská politika.
„Pro nás je důležité, aby Česká republika dostala ty peníze, které skutečně potřebuje. Aby se nestávalo, že nečerpáme a jinde máme převis – a pak to těžkopádně řešíme s Evropskou komisí,“ dodal Babiš.
Šéf Evropské rady Tusk v pátek rovněž řekl, že v příštím týdnu na summitu G20 v japonské Ósace bude EU vybízet své partnery k tomu, aby místo konfrontace raději spolupracovali.
