Vláda schválila zákony, které uprchlíkům z Ukrajiny usnadní registraci, vzdělávání i hledání práce

Nahrávám video

Fialův kabinet na své středeční schůzi schválil několik zákonů, které usnadní život válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Lidé utíkající před boji by tak měli snáz dosáhnout na práci či vzdělání, výrazně se také prodlouží lhůta pro jejich registraci po příjezdu do ČR. Vláda rovněž odsouhlasila peněžní humanitární dávku či příspěvek na ubytování Ukrajinců v hotelích a penzionech.

Kabinet minulý týden připravil plán předpisů, které chce přijmout kvůli následkům ruské invaze na Ukrajinu. Například vnitro tak nyní předložilo novelu o mimořádné ochraně uprchlíků podle dohody ministrů vnitra EU. Další předlohy související s uprchlíky se zabývají sociálními otázkami či zvláštními pravidly v oblasti školství. Ze tří dnů na třicet se má prodloužit lhůta pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii, schválila vláda.

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který ve středu rovněž schválila vláda. Na Twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát podle Jurečky podpoří kraje příspěvkem na Ukrajince ubytované v hotelech nebo penzionech. Za dospělého to bude 180 korun, za dítě do 10 let 90 korun.

Nahrávám video

Ukrajinci by měli snáz získat v Česku práci

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Zákony nyní zamíří do sněmovny, poslanci by je měli projednávat v režimu legislativní nouze tento pátek ráno. 

Prošel návrh ministerstva financí, aby bylo možné z daní odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině nebo tamním neziskovým organizacím. Příjem Ukrajinců, kterým firma poskytne ubytování, nebude letos zdaněn, schválila také vláda. 

Vláda dále schválila zákon, podle něhož uprchlíci z Ukrajiny budou moct v České republice podat přihlášku na maturitní obory středních škol do 5. dubna. Prodloužil by se tak termín, který skončil 1. března. Do nematuritních oborů by se uprchlíci mohli hlásit do 8. dubna. Podle další přijaté normy by mohly do dětských skupin brzy chodit i děti uprchlíků, ti by rovněž mohli v ČR využívat sociální služby.

Zatím naopak nerozhodla o takzvaném solidárním příspěvku pro lidi, kteří u sebe ubytují uprchlíky z Ukrajiny. Návrh na vyplacení tisícikoruny na ubytovanou osobu měsíčně z připravovaného zákona o opatřeních kvůli ruské invazi na Ukrajinu zatím vypadl. Už před vládním jednáním to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vyslání vojáků i zmírnění protiepidemických opatření

Vláda rovněž posvětila vyslání 650 vojáků na Slovensko v rámci posílení alianční přítomnosti ve východních zemích NATO a v souvislosti s ukrajinskou migrací. Misi musí ještě schválit parlament. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) již dříve avizovala, že Česko na Slovensko pošle do společného uskupení s dalšími zeměmi 400 vojáků.

Nahrávám video

Zároveň vláda odsouhlasila vyslání vojáků, kteří na Slovensku staví tábor pro uprchlíky. Do země odjeli v pondělí, zatím tam působí v rámci společného cvičení. Mandát bude platný do 30. června 2023, náklady ministerstvo obrany odhaduje asi na 540 milionů korun.

Protiepidemická opatření proti šíření covidu-19 se brzy zmírní. Od pondělí bude nošení respirátorů povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnických a sociálních zařízení. Nyní jsou povinné respirátory ve veřejných vnitřních prostorech včetně pracovišť a v hromadné dopravě.

Vláda jednala i o tom, co by mohla udělat proti zdražování energií, paliv a dalších surovin. Nakonec odsouhlasila zrušení přimíchávání biosložky do paliv a silniční daně. Kabinet odsouhlasil rovněž návrh, podle kterého ke konci roku 2022 skončí elektronická evidence tržeb (EET)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 58 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled