Ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před měsícem. Bilanční rozhovor Studiu 6 poskytla manželka ukrajinského velvyslance v České republice Olga Perebyjnisová. Aktuální situaci na východě Evropy připomene během čtvrtka mimo jiné akce pořádaná organizací na ochranu lidských práv Amnesty International, chce vyzvat Rusko k ukončení zabíjení civilistů.
Olga Perebyjnisová přišla pomoci ukrajinským rodinám v asistenčním centru pro uprchlíky v Kongresovém centru v Praze. Řekla, že jsou děti uprchlíků podle její zkušenosti „pošramocené válkou“ a potřebují stálou psychologickou pomoc.
„Některé nemohou spát, protože stále slyší sirény nebo bomby. Je to takový fantom. Jsou to děti, které celý život budou řešit tenhle druh problémů, protože kdo zažil v takto útlém věku válku, tak se z toho už nemůže stoprocentně vzpamatovat,“ myslí si žena velvyslance.
Na konfliktu samotném Perebyjnisovou překvapilo, jak dobrou má Ukrajina armádu a jak statečně bojuje. „Musíme si uvědomit, že právě teď probíhá masakr, vyvražďují evropský národ,“ připomíná. Řekla, že slovo, které Ukrajince, kteří utekli do Česka, spojuje, je „ponížení“.
Pro některé to bylo naprosté překvapení
„Do Česka nepřišla nějaká ekonomicky zdevastovaná skupina lidí,“ vysvětluje Perebyjnisová. „Jsou to lidé, kteří měli svůj byznys a svoje podniky, cestovali po světě, měli svoje perspektivy a plány. Válka všechno zruinovala. Musí začít úplně od nuly a ještě k tomu zažívat ponížení, že jejich vlast před měsícem zákeřně v noci přepadl obrovský stát, o kterém možná někteří měli nějaké iluze. Pro některé to bylo naprosté překvapení,“ líčí manželka ukrajinského velvyslance.
Oceňuje pomoc a vstřícnost, které se ukrajinským uprchlíkům od lidí v České republice dostalo. V rozhovoru pak oslovila ty, kteří si k sobě domů vzali ukrajinské ženy s dětmi: „Kdyby se náhodou žena s dítětem, která je teď ve vašem životě, najednou rozhodla, že všechno změní a někam odchází, protože dostala nějakou pohádkovou nabídku, dejte prosím pozor, aby se neocitla v nějaké nebezpečné situaci.“
Podle ní by situace žen, které hledají lepší život pro sebe a své děti a byly zvyklé na vyšší životní standard, mohl někdo zneužít a je dobré se zajímat o to, kam uprchlíci z hostitelské domácnosti dále pokračují.
„Kdyby vás náhodou napadlo, že Ukrajinek a jejich dětí už máte dost, tak si představte sami sebe na jejich místě. Nepřicházejí jen o materiální věci, ale o celý dosavadní život, občas přišly o svoje rodiny. Na minutku si řekněte, co bych do toho batohu asi dal já, kdybych musel,“ uzavírá Olga Perebyjnisová.
