Současná opatření proti šíření covidu-19 zavedla vláda podle epidemiologa Romana Prymuly pozdě. V Otázkách Václava Moravce řekl, že stát mnohdy dělá potřebné kroky až dodatečně, měl by ale vycházet z predikcí. Klíčové je podle něj sledování naplněnosti nemocnic. Lokální opatření by zvažoval, pokud by se počet lidí ve vážném stavu blížil ke dvěma tisícům. Klíčové je zejména očkování, shodli se i další hosté pořadu.
„Politik se opatřením z logického důvodu brání a zavádí je až v hodině dvanácté nebo zpravidla pět minut po dvanácté. Proto se periodicita problému opakuje, jsme v několikáté vlně a zase je problém, že opatření se vyhlašují, až když čísla udeří, kdy už jsou těžko korigovatelná. Myslím si, že se to opět zpozdilo,“ uvedl.
Doplnil, že k zavádění – byť lokálních – opatření by sahal, kdyby hrozilo, že se zhruba o deset dní později počet lidí ve vážném stavu přiblíží k hranici dvou tísíců, což byl podle něho stav, který při minulé vlně činil už zdravotnickému systému problémy. Zpřísnění opatření tak měla vláda podle něho přijmout už před čtrnácti dny, nyní je pozdě. Omezení budou trvat ještě půl roku, odhaduje.
V souvislosti s nově zaváděnými opatřeními platnými od pondělí náměstkyně ministra zdravotnictví a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN Martina Koziar Vašáková podotkla, že například plošné testování ve firmách a školách může způsobit to, že výsledky potvrzujících PCR testů budou později. Nyní mají být do 48 hodin. Ovšem kapacita testovacích míst v řadě případů nestačí už ani nyní.
Podle předsedy Asociace krajů ČR a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) vláda v tomto ohledu zaspala. „Všichni se budou divit, že čekají pět dní na PCR test,“ řekl.
Z odborného hlediska on ani Prymula ale plošné testování nepovažují za zásadní, když není možné každého nakaženého izolovat od ostatních a vytrasovat jeho kontakty. „Když na to nebudou kapacity, je to k ničemu,“ konstatoval epidemiolog. Podle Vašákové už i nyní hygieny „trasují, jak vzteklé“, kapacity stanic a zdravotnického personálu není podle ní ale možné navýšit za rok.
Za zbytečné by pak považovala stejně jako Prymula zavádět lockdown. Zdůraznila, že význam má především očkování a to, aby lidé striktně dodržovali již stanovená a zaváděná opatření. „Při vysoké nakažlivosti viru stačí, aby je třetina lidí nedodržovala a infekce jede dál,“ uvedla s tím, že pak budou kvůli tomu umírat další lidé.
Připomněla, že nejde o to virus vyhubit, protože to se podle ní ani nedá - je všude mezi námi a každého uzvařít do krabičky nelze. Cílem ale je získat imunitu, dodala s tím, že například Irsko má stejná čísla infikovaných jako v dřívější vlně, ale také podstatně méně lidí v nemocnicích. „Bojujeme proti tomu, abychom zbytečně neumírali,“ zopakovala.
Ministerstvo zdravotnictví zřejmě umožní přeočkování už po pěti měsících
Doplnila, že ministerstvo zdravotnictví příští týden zřejmě umožní, aby se lidé mohli proti covidu přeočkovat už po pěti měsících, namísto dosavadních šesti.
Zkrácení intervalu pro přeočkování podle náměstkyně doporučuje vakcinologická společnost, v pondělí se tím bude zabývat také klinická skupina, která je poradním orgánem ministerstva. Následně by to měl probrat vládní centrální řídící tým.
Za klíčové považuje očkování i hejtman Kuba. Ten v OVM zároveň apeloval také na praktické lékaře, aby více vakcinovali ve svých ordinacích. Připomněl, že předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka již dříve řekl, že praktici zvládnou naočkovat i milion lidí za měsíc, jenže za poslední týden jich podle něho naočkovali jen padesát tisíc. „To je strašně málo, my potřebujeme, aby se praktici zapojili,“ apeloval.
Zdůraznil, že vakcinace nemůže zůstávat v rukou jen nemocničních lékařů, kdy navíc pak mají zájemci k dispozici třeba jen jednu chodbu v nemocnici, kam se už ani nevejdou a nemají ani kde zaparkovat.
Část praktiků si podle něj za poslední měsíc vakcíny proti covidu vůbec ani neobjednala. Také kapacita praktiků podle Prymuly není využita. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková si ale myslí, že se praktičtí lékaři začnou více zapojovat. Podle ní někteří argumentují tím, že jsou přetíženi, někteří se obávají nákazy covidem.
Předseda praktiků Petr Šonka k tomu ČTK řekl, že lékaři mají vakcínu od společností Pfizer/BioNTech, která se v Česku nejvíce používá, k dispozici teprve od začátku listopadu. Ordinace praktiků jsou nyní podle Šonky zahlceny pacienty s respiračními chorobami, mnozí praktici dělají i odběry pro PCR testy, protože kapacity testovacích míst nestačí.
Řekl, že v současnosti se zapojuje do očkování proti covidu asi 2600 lékařů, kteří mají své IČO, z celkového počtu 4100. „Není to číslo, s kterým bychom byli spokojeni,“ poznamenal. Podle něj ale počet postupně narůstá. Slib padesát tisíc naočkovaných denně byl podle něj za obvyklého provozu, který nyní v ordinacích není. „To, co se teď děje, rozhodně běžný provoz ordinací není. Mrzí mě, že to nikdo nebere v úvahu,“ poznamenal.
V souvislosti s očkováním Kuba zároveň varoval, že pokud se zkrátí zmíněná lhůta na posilující třetí dávku na pět měsíců z dosavadních šesti, začnou se kvůli očkování tvořit opět masivní fronty. „Ještě 47 procent seniorů s dosadavadním nárokem na třetí dávku ji nemá,“ přiblížil.
Účastníci debaty zároveň odmítli návrh kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím omezit všechny výkony a operace, které lze odložit, a s předstihem si vytvořit rezervu pro případný další nárůst hospitalizovaných pacientů s covidem a akutní případy.
Podle Prymuly už se tak v některých nemocnicích děje, rozhodnutí by se ale mělo nechat na vedení nemocnic.
