Před volbami do Evropského parlamentu hrozí na internetu dezinformační kampaně, varuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Evropská unie proto zavádí opatření, jež mají „fake news“ zjišťovat, varovat před nimi a také se jim bránit. V ohrožení jsou jak studenti, tak senioři, kteří se stávají obětí „digitálních šmejdů“, uvedla Jourová pro Události, komentáře.
Jedním z pilířů takzvaného akčního plánu proti dezinformacím je podle Jourové systém včasného varování před útoky. Druhým pilířem je zvýšená spolupráce členských států Evropské unie s digitálními firmami, aby bylo jasné, kdo za sdělením stojí a kdo to platí. Podle Jourové mohou organizované dezinformační vlny pocházet ze zahraničí, konkrétně z Ruska, ale také zevnitř členských zemí EU.
„Musíme se připravit, abychom nebyli lacinými oběťmi propagandy a bezpečnostních hrozeb. Popsali jsme jednak možné hrozby zvenčí, kde jsme jako jediný zdroj jmenovali Ruskou federaci, kde už ten výskyt byl zmapován a je poměrně intenzivní. A také připouštíme, že dezinformační vlny mohou být vytvářeny uvnitř Unie na základě ekonomických, politických nebo mocenských zájmů,“ říká Jourová.
Studie společnosti Alto Analytics upozorňuje, že většinu dezinformačního obsahu na sociálních sítích píšou podporovatelé okrajových nebo populistických uskupení. Podle Jourové je šíření zpráv na sociálních sítích levné a snadno dostupné.
„Je tu najednou obrovský prostor, který se otevírá pro tyto okrajové síly. Pokud proti tomu nebudeme efektivně bojovat, tak se okrajové síly postupně stanou těmi, které nás budou ovládat. A myslím si, že by nás neměli ovládat ti, kteří založili svou moc na základě lží,“ varuje Jourová.
V boji proti dezinformacím podle ní musí spolupracovat digitální firmy, členské státy i veřejnost. „Musíme spojit síly. Nestačí, aby to dělaly jenom členské státy, ale je potřeba, aby se zapojila širší veřejnost a aby přispívala se svými informacemi a vyvracela lži, které se nám množí na internetu,“ říká eurokomisařka.
Zapojení univerzit
Lépe informovat o dění v Evropě si klade za cíl nový projekt EUforka, který spustila Univerzita Palackého v Olomouci. Zapojily se do něj už dvě desítky českých škol. Základem myšlenky je využití komunikačních sítí univerzit k šíření objektivních informací z oficiálních zdrojů.
Prorektor pro vnější vztahy Univerzity Palackého Petr Bilík, který byl také hostem Událostí, komentářů, upozorňuje, že mladí lidé jsou často pod vlivem katastrofických scénářů, které ale neodpovídají realitě.
„Byli bychom velmi rádi, kdyby se o Evropě, nikoliv jenom Evropské unii, ale o Evropě a naší zahraniční politice referovalo nezprostředkovaně nebo co nejméně zprostředkovaně za pomoci původních zdrojů. To znamená zdrojů našeho ministerstva zahraničí, naší vlády, našeho zastoupení v Bruselu a jiných institucí, které máme k dispozici,“ říká Bilík. Další rady, jak zvýšit bezpečnost na internetu, nabízí projekt E-bezpečí.
Digitální šmejdi
Podle Jourové je ale třeba pracovat nejen se studenty, ale také se starší generací, která čelí dezinformacím především skrze řetězové e-maily. „Je to smutný příběh, jak máme v Česku vyplašené seniory. Zastavují mě na ulicích, když jsem v České republice, a ptají se opravdu se strachem v očích, co s námi bude,“ vypráví eurokomisařka.
„Naši starší spoluobčané tomu velmi podléhají. Jsou oběťmi toho, čemu já říkám digitální šmejdi. Všichni bychom se měli snažit pomoci jim vyhodnocovat, co je reálná hrozba, co je pravda a co je lež. A vysvětlit jim, že každá zpráva, kterou si přečtou a která jim zvedne krevní tlak a adrenalin, může být právě zprávou zavádějící, která má účel je vyplašit, zhysterizovat a dostat do paniky,“ varuje Jourová.
O fake news se znovu mluví hlavně s blížícími se evropskými volbami. Praktické dopady falešných zpráv ale v minulých dnech řešilo Řecko. Stovky migrantů se střetly s policií při pokusu proniknout dál do Evropy. Jejich několikadenní pokusy spustily nepravdivé zprávy o tom, že úřady zvažují otevření hranice se Severní Makedonií.
