Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun.
Za faktory nedodržení schodku v úterý Schillerová označila podhodnocené výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), nadhodnocené příjmy z emisních povolenek či podhodnocené výdaje na regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliard méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více. Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.
Daňové příjmy se podařilo naplnit podle plánu ve všech daňových titulech. Meziročně daňové příjmy vzrostly o 8,5 procenta na 1,863 bilionu korun. Hlavním daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 413,7 miliardy, o 8,4 procenta víc než v roce 2024. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 12,1 procenta na 189,2 miliardy korun, inkaso spotřebních daní o 2,4 procenta na 166,7 miliardy.
Nejrychleji z hlavních daňových příjmů rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, na které se vybralo 221,1 miliardy korun, meziročně o 15,7 procenta víc. Na dani z neočekávaných zisků (windfall tax) stát vybral 38,4 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Schillerová ale upozornila, že většina příjmů této daně pochází od energetické společnosti ČEZ, což podle ministryně ohrožuje budoucnost této firmy.
Hlavním výdajovým titulem byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 922,4 miliardy korun, meziročně o dvě procenta víc. Z toho 715,8 miliardy tvořily výplaty důchodů. Na investice stát vydal rekordních 262,4 miliardy korun. Proti předloňsku se kapitálové výdaje zvýšily o 23,5 procenta, ve srovnání s plánovaným rozpočtem byly nižší o 1,7 miliardy korun.
V prosinci se schodek prohloubil o více než 58 miliard
Na konci listopadu byl rozpočtový schodek 232,4 miliardy korun. V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o dvacet miliard korun.
Podle schváleného rozpočtu měl loni stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Rozpočet po většinu roku řídila předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Současný kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) začal fungovat v polovině prosince. Schillerová v neděli řekla, že v den nástupu vlády byl průběžný deficit rozpočtu 266 miliard korun.
„Národní rozpočtová rada, podobně jako Nejvyšší kontrolní úřad, v posledních týdnech také vyjadřovala určitou skepsi k tomu, zda se schodek 241 miliard korun podaří dodržet. Již dříve zmiňovala to, že podle ní byla bývalá vláda příliš optimistická v tom, kolik peněž se jí podaří vybrat například z prodeje emisních povolenek nebo v tom, že nebude muset vyplácet tolik peněz za obnovitelné zdroje,“ uvedl redaktor ČT Ondřej Pražák, který poznamenal, že pochybnosti o stavu rozpočtu na rok 2025 tak plynuly i z jiných zdrojů, než je nově nastoupivší kabinet.
Podle Stanjury je reálný schodek necelých 250 miliard
Podle Stanjury je reálný schodek rozpočtu nižší. „Skutečný deficit státního rozpočtu po očištění o evropské prostředky činí 249,9 miliardy korun. Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu,“ uvedl exministr v tiskové zprávě.
Upozornil na to, že Česko vyplatilo na projektech financovaných Evropskou unií o 40,8 miliardy korun více, než inkasovalo z unijních zdrojů. Zároveň zdůraznil, že to neznamená pro zemi ztrátu. „Tyto prostředky Česká republika obdrží v následujících měsících, a právě proto je namístě říci, že budoucí vláda získává faktický ‚dárek‘ ve výši zhruba 41 miliard korun,“ napsal. Později doplnil, že evropské peníze v některých letech deficit zvyšují, jako tomu bylo například v loňském roce, a v jiných letech naopak deficit snižují, jako tomu bylo třeba v roce 2024. „Je to věc, kterou nemá v rukou žádná česká vláda,“ dodal.
Dalšími důvody pro zvýšení schodku nad plánovanou hodnotu jsou podle Stanjury vyšší investice a dodatečné obranné výdaje, které zajistily splnění zákonného požadavku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Řekl to serveru Echo24. „Abychom dosáhli závazku dvou procent HDP, tak jsme museli osm až deset miliard obranných výdajů přidat,“ upozornil. Dvě procenta HDP na obranné výdaje se podle něj podařilo zajistit i přes silnější než očekávaný ekonomický růst.
Schillerová v pondělí oznámila, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Babiš. Předpokládala ho také minulá Fialova vláda. Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
O tom, zda Česko vloni své závazky splnilo, rozhodne NATO. „Je dobré si ta čísla prostudovat, ale pak už to musíme nechat na Alianci, která čísla přepočítává ze dvou úhlů pohledu. Jedním je srovnání ekonomického růstu všech zemí a druhým je uznatelnost jednotlivých položek,“ vysvětlil bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.
Nová vláda si podle Stanjury připravuje prostor pro další růst schodků
Stanjura také kritizoval některá úterní vyjádření Schillerové k deficitu loňského rozpočtu. „Vláda Petra Fialy předává veřejné finance v lepším stavu, než v jakém je před čtyřmi lety přebírala od vlády Andreje Babiše a Aleny Schillerové,“ napsal v tiskové zprávě.
Pro Echo24 doplnil, že si nový kabinet připravuje prostor pro další růst rozpočtových schodků. „Celé to marketingové vystoupení ANO hned po volbách směřuje k tomu, aby takzvaně zdůvodnili vyšší deficity,“ prohlásil později Stanjura.
Exministr financí se vyjádřil také k upozorněním Národní rozpočtové rady, podle níž byly v loňském rozpočtu nadhodnocené příjmy z emisních povolenek, a naopak podhodnocené výdaje například na OZE. „Ano, to jsou položky, které byly rizikové, a ta rizika se částečně naplnila. Jiná rizika se nenaplnila (…). Takže riziko v jedné položce kompenzovaly jiné položky. Například daňové příjmy byly vyšší, než se prognózovalo, a tím byly kompenzovány výpadky v jiných položkách,“ řekl Stanjura.
Rozpočet jako celek byl podle něj realistický. Za dobrou zprávu označil zvýšené investiční výdaje, které podle něj přispěly k hospodářskému růstu. Vyšší investice uvítal i bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zdůraznil přitom, že investiční aktivitu státu táhly zejména národní zdroje. „Největší posílení šlo do infrastruktury: transfery do Státního fondu dopravní infrastruktury vzrostly o 35,2 miliardy korun, a to převážně z domácích zdrojů, mimo jiné i kvůli obnově po povodních,“ napsal.
Výsledný schodek není dobrou vizitkou Stanjury, míní Papajanovský
Podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Papajanovského (STAN) není výsledný deficit dobrou vizitkou bývalého kabinetu. „Ten výsledek, to znamená minus zhruba padesát miliard oproti plánu, určitě není dobrá zpráva a není to dobrá vizitka bývalého ministra financí Stanjury,“ sdělil Papajanovský, podle něhož se Starostové v předchozí vládě opakovaně ptali, zda bude rozpočet dodržen a byli ujišťováni, že dodržen bude. „Nakonec se tak nestalo, takže i pro nás je to zklamání,“ dodal.
Část věcí, které byly v rozpočtu problematické, podle něj kritizovalo i hnutí STAN. Jako příklad uvedl výdaje v regionálním školství. „Ministr financí ujišťoval, že peníze se najdou, že se je podaří najít, a nakonec to byl jeden z důvodů, proč ten rozpočet nevyšel,“ poznamenal Papajanovský, podle něhož Starostové chtěli, aby rozpočet vypadal trochu jinak. „Myslíme si, že pokud by se podařilo některé naše výhrady vyslyšet, tak by ten rozpočet dopadl tak, že bychom mohli výrazněji mluvit o tom, že vláda byla na svém konci rozpočtově odpovědnější,“ doplnil.
Na otázku moderátora Romana Fojty, zda Starostové, kteří pro rozpočet hlasovali, cítí nějakou odpovědnost, Papajanovský odpověděl, že každý ministr je odpovědný za svůj resort s tím, že odpovědnost za rozpočet nese ministr financí. Stanjura v úterý odpoledne v reakci na slova Papajanovského řekl, že mu kritika přijde „pomýlená“.
Podle Ševčíka rozpočet nereflektoval reálný stav ekonomiky
Rozpočet na rok 2025 byl podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) připraven bez erudice a bez toho, aniž by reflektoval reálný stav ekonomiky. „Přesně tak byl připravován i rozpočet pro rok 2026,“ míní Ševčík, který dodal, že položky, na jejichž absenci v návrhu rozpočtu na rok 2026 poukazovala nová vláda, chyběly i v rozpočtu na rok 2025. „Sice v různých poměrech, ale je to tak,“ domnívá se.
Ševčík věří, že nová vláda bude jednoznačně otevřená, bude jednoznačně a jasně deklarovat to, co se děje, a že bude reflektovat reálnou ekonomiku. „A že ty rozpočty budou transparentní, že budou pravdivé, úplné a reálné,“ zdůraznil s tím, že to je pro rozpočty důležité.
O přípravě státního rozpočtu na rok 2026 bude nový kabinet podle Ševčíka informovat ústy Schillerové. „Já jsem přesvědčen, že to bude určitě transparentnější,“ dodal.
Podle Svobodové je výše schodku zklamáním
„Je to zklamání, určitě jsme nepočítali, že to číslo bude až takto vysoké,“ řekla k výši deficitu členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti), podle níž jde o skutečně velmi vysoký schodek. „My už jsme původně jako Piráti upozorňovali, že ten rozpočet stojí na takových ‚hliněných nohách‘. Že tam chybí některé výdaje,“ poznamenala.
Moderátor Fojta připomněl, že příprava státního rozpočtu se řídí zásadami jednotnosti, úplnosti, publicity a reálnosti. „Určitě to dodrženo nebylo. My jsme i proto ministra Stanjuru kritizovali,“ sdělila Svobodová, podle níž exministr do rozpočtu chybějící peníze nezahrnul „možná i vědomě“.
Přístup ke tvorbě rozpočtu by podle Svobodové měl být co nejvíce transparentní. „Aby i občané se mohli podívat, jak se rozpočet staví, kde se na co berou peníze a kde třeba co chybí,“ doplnila s tím, že se jí nelíbil přístup ministra Stanjury, který v uplynulých dvou letech posílal vládě hotový rozpočet poté, co se dohodl v ústraní s jednotlivými ministry a dojednal s nimi potřebné kompromisy.
Za vyšším schodkem je podle analytiků nerealistické rozpočtování
„Není překvapením, že deficit bude o něco vyšší než plánovaný, ale takto výrazný nárůst deficitu v posledním měsíci překvapivý je,“ poznamenal ještě před zveřejněním výše deficitu hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš, který na základě předchozích vyjádření Schillerové očekával, že schodek se bude pohybovat okolo 280 miliard korun.
„Už v listopadu byl schodek poměrně vysoký a rezerva na prosinec byla velmi malá. Navíc tam možná došlo k nahromadění některých faktur, které si stát odkládal až na konec roku (…). Takže si myslím, že bylo zřejmé, že schodek se nepodaří naplnit,“ sdělil ještě před zveřejněním výše deficitu hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek, podle něhož už současná vláda neměla příliš času s rozpočtem cokoliv udělat.
Za asi největší problém v loňském rozpočtu Dufek označil nadhodnocení příjmů z emisních povolenek. Zmínil ale také podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, podhodnocené výdaje v sociální oblasti nebo problémy s financemi na nepedagogické pracovníky. „Těch achillových pat tam byla celá řada a byla jen otázka času, kdy se budeme muset podívat do toho pomyslného zrcadla a udělat na konci roku skutečně férový součet,“ zdůraznil.
„Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, skokové zhoršení ale nastalo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard korun,“ poznamenal analytik ČSOB Dominik Rusinko. Ani meziročně se tak nakonec deficit nezlepšil. Zhoršené hospodaření vlády jde podle něj z podstatné části na vrub nerealistickému rozpočtování. „Již při návrhu rozpočtu pro rok 2025 upozorňovala Národní rozpočtová rada na problém s nadhodnocenými příjmy a podhodnocenými výdaji. A realita tuto kritiku potvrdila,“ podotkl.
I přes nedokonalosti nicméně bude podle Bureše český rozpočet za rok 2025 s velkou pravděpodobností patřit z hlediska struktury i deficitu k nejlepším v Evropské unii. „Předešlá vláda si rozhodně zaslouží kritiku za určité postupy v přípravě rozpočtu pro rok 2025,“ míní Bureš, podle něhož ovšem je za minulým kabinetem jistá práce ve fiskální konsolidaci. „Zejména v těch letech předešlých – 2023 a 2024,“ dodal.
„Vždy, když je rozpočet takto deficitní, není to dobrá vizitka pro žádnou vládu a pro tuto zemi. Myslím si, že to ukazuje, že trend není dobře nastavený a utrácíme skutečně více než bychom měli,“ sdělil v reakci na loňský schodek prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, který zároveň ocenil, že bývalá vláda investovala významné prostředky do strategických projektů. „My bychom v deficitech měli rozlišovat, kolik z toho šlo na úkor investic, které přinesou budoucí výnosy, a kolik jsme takzvaně pouze ‚projedli‘,“ doplnil s tím, že v tomto ohledu se dalo udělat daleko více.
Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček konsolidace veřejných financí v roce 2025 své výsledky přinesla, její tempo však bylo pozvolné a zároveň nepodvázala ekonomický růst. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomněla, že schodek rozpočtu v podílu k HDP neroste, ani neklesá. Zůstal na 3,4 procenta HDP. Vliv konsolidačního balíčku dozněl, bez dalších reforem a úspor míří podle ní rozpočtový automat zpět do hlubších deficitů, uvedla. „A exponenciální růst obsluhy dluhu na 99,8 miliardy v roce 2025 z 88,5 miliardy korun v roce 2024 tlačí schodky do větších hlubin,“ podotkla.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň se vyjádřil i k argumentům Stanjury. „Čistě účetně je schodek skutečně 290 miliard (...) a správně to bylo vykázáno. A kdyby paní ministryně na tiskové konferenci řekla, že schodek je podle ‚sjetiny z počítače‘ 290 miliard, tak bychom jako ekonomové nemohli říct ani popel. Jakmile ale začne tento schodek srovnávat, ať už v čase (...) nebo s jinými zeměmi, tak nemůže srovnávat těch 290 miliard, protože to nesrovnává nikdo,“ uvedl s tím, že pokud má být schodek srovnáván s jinými schodky, tak musí být srovnáváno 250 miliard, a nikoliv 290.
„To je také překročení plánovaného schodku,“ řekl k hodnotě 250 miliard Bartoň s tím, že se jedná o problém, k němuž přispělo podivné rozpočtování, s nímž byl rozpočet připravován. „Ale srovnatelně je to překročení o devět, a nikoliv o 49 miliard,“ vysvětlil.
Státní dluh vzrostl na 3,678 bilionu korun
Ministerstvo financí také zveřejnilo předběžné údaje o výši státního dluhu ke konci loňského roku. Ten ke konci roku 2025 vzrostl na 3,678 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh ve výši 337 519 korun. Míra zadlužení vzrostla na 43,2 procenta HDP proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.
Státní dluh se zvýšil výrazněji, než resort předpokládal. Úřad loni očekával, že ke konci roku dosáhne dluh 3,614 bilionu korun. Očekávaný vývoj státního dluhu v letošním roce ministerstvo financí nezveřejnilo, podle v úterý publikované Strategie financování a řízení státního dluhu bude záležet na schváleném saldu státního rozpočtu, který vláda zatím neprojednala.
Zvyšování státního dluhu vedlo i k vyšším nákladům na jeho financování. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 9,7 miliardy korun.
V letošním roce bude muset Česko splatit dříve vydané státní dluhopisy v celkovém objemu 423,6 miliardy korun. Celková výpůjční potřeba státu bude záviset na schváleném deficitu státního rozpočtu. Loni byla celková výpůjční potřeba 673,5 miliardy korun, z toho 375,4 miliardy korun připadalo na splátky státního dluhu.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Rozpočet na letošní rok bude vláda schvalovat 26. ledna
Schillerová v úterý rovněž oznámila, že kabinet bude schvalovat návrh státního rozpočtu na letošní rok 26. ledna. Čeká na zpracování nové ekonomické predikce, aby nemusel spoléhat na listopadová data. Premiér Babiš dříve uváděl, že kabinet návrh rozpočtu schválí 19. ledna. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu.
Vláda odmítla návrh rozpočtu zpracovaný předchozím kabinetem, který počítal se schodkem 286 miliard korun. Schillerová se v úterý nechtěla vyjádřit k tomu, jaký bude nový navržený schodek. „Pracujeme na tom, abychom ho nemuseli zvyšovat o mnoho,“ řekla.
Rozpočtové provizorium znamená, že měsíční výdaje jsou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů loňského roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní.
Schillerová připomněla, že při svém bývalém působení ve funkci ministryně financí chtěla po resortech každý rok úsporu pět procent z provozu, před covidem-19 deset procent. „Teď jsme si dali metu pět procent, budu to chtít každý rok,“ poznamenala. Na dotaz ohledně možného schodku v letošním roce ve výši 350 miliard korun uvedla, že toto číslo by bylo velmi alarmující. „Nerada bych, abychom dospěli k takovémuto číslu. Až rozpočet budeme prezentovat, jasně řekneme, co jsou naše výdaje, a které výdaje tam prostě musí být," řekla.
