Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

31 minut
Otázky Václava Moravce 2. část
Zdroj: ČT24

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Nová vláda přepracuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle nové sněmovní většiny v klíčovém zákoně chybí 96 miliard korun. Základní parametry však musí být zachovány, musí dodržet schodek 286 miliard, který navrhla odcházející vláda, který odpovídá zákonu o rozpočtové odpovědnosti.

„Návrh rozpočtu (vlády v demisi, pozn. red.) považuju za realistický, rozhodně tam nevidím problémy v řádu sta miliard korun“ uvedl končící náměstek ministra financí a bývalý člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, byť je na samém maximu toho, co povoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Chybějící jednotky miliard v rozpočtu jsou zanedbatelné

Otázkou však podle něj je, zda jsou odhady některých výdajů, na kterých je rozpočet postaven, přesné. „Pokud v rozpočtu chybí pět miliard, tak to je na úrovni statistické chyby,“ zdůraznil však Holub. Rozpočet má 2400 miliard výdajů a operuje s mnohem většími částkami, vysvětlil.

„V samotném státním rozpočtu, já si umím představit, že je nepokrytých jednotky nebo velmi nízké desítky miliard v některých položkách,“ uvedl Skořepa. „To je v objemu, o jakém se bavíme, zanedbatelné,“ souhlasí s Holubem. „Státní rozpočet je plný rizik na straně příjmů i výdajů,“ podotknul. Podle Skořepy u samotného státního rozpočtu nižší desítky miliard jsou sice podseknuté, v rozpočtu ale ve výsledku nic nechybí, jelikož se vždycky řada výdajů nakonec nenaplní, uvedl.

Nová vláda doufá v další příjmy

Budoucí vláda doufá, že bude moct financovat svoje sliby a plány i díky posilování tuzemské ekonomiky, která je nyní se zvýšením HDP o 2,8 procenta šestá nejrychleji rostoucí v EU.

Podle Holuba však růst přinese do státní kasy relativně málo. „Daňové příjmy díky příznivější makroekonomické prognóze jsou v řádu sedmi až deseti miliard dodatečných příjmů,“ řekl. Šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Skořepa souhlasí, že se prognóza v ohledu dodatečných příjmů zlepšila, ale jen „velmi drobně“.

Možné přesuny v rozpočtu

Předpokládá se, že nová vláda může osmnáct miliard původně určených na podporu Dukovan použít na jiný účel, například na kompenzace cen energií. „Svým způsobem by šlo o porušení ducha zákona,“ uvedl Skořepa. Hrozí tedy, že nastane, že nová sněmovna z připraveného návrhu svých předchůdců „vyzobe jen to, co se jí bude hodit,“ míní Skořepa.

Holub však upozornil, že peníze na Dukovany jsou dvojí. Část z nich, částka ve výši 3,6 miliardy, musí zůstat, jelikož se stát zavázal ke koupi akcií Elektrárna Dukovany II, které musí zaplatit v roce 2026. Zbylých patnáct miliard by Holub škrtnul a snížil tak deficit.

Podle Holuba totiž tento výdaj spadne až do roku 2027 kvůli dlouhému procesu notifikace státní podpory Evropskou komisí. Čeká, že však budoucí vláda bude toto ignorovat a schodek nesníží, spíše je utratí za něco jiného, podle něj by to ale byl trik, který by obešel zákon o rozpočtové odpovědnosti“.

„Rozpočet je tak napjatý, že dělat tam přesuny ve výši desítek miliard, je téměř nemožné,“ uvedl Holub.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...