Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nahrávám video

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Nová vláda přepracuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle nové sněmovní většiny v klíčovém zákoně chybí 96 miliard korun. Základní parametry však musí být zachovány, musí dodržet schodek 286 miliard, který navrhla odcházející vláda, který odpovídá zákonu o rozpočtové odpovědnosti.

„Návrh rozpočtu (vlády v demisi, pozn. red.) považuju za realistický, rozhodně tam nevidím problémy v řádu sta miliard korun“ uvedl končící náměstek ministra financí a bývalý člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, byť je na samém maximu toho, co povoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Chybějící jednotky miliard v rozpočtu jsou zanedbatelné

Otázkou však podle něj je, zda jsou odhady některých výdajů, na kterých je rozpočet postaven, přesné. „Pokud v rozpočtu chybí pět miliard, tak to je na úrovni statistické chyby,“ zdůraznil však Holub. Rozpočet má 2400 miliard výdajů a operuje s mnohem většími částkami, vysvětlil.

„V samotném státním rozpočtu, já si umím představit, že je nepokrytých jednotky nebo velmi nízké desítky miliard v některých položkách,“ uvedl Skořepa. „To je v objemu, o jakém se bavíme, zanedbatelné,“ souhlasí s Holubem. „Státní rozpočet je plný rizik na straně příjmů i výdajů,“ podotknul. Podle Skořepy u samotného státního rozpočtu nižší desítky miliard jsou sice podseknuté, v rozpočtu ale ve výsledku nic nechybí, jelikož se vždycky řada výdajů nakonec nenaplní, uvedl.

Nová vláda doufá v další příjmy

Budoucí vláda doufá, že bude moct financovat svoje sliby a plány i díky posilování tuzemské ekonomiky, která je nyní se zvýšením HDP o 2,8 procenta šestá nejrychleji rostoucí v EU.

Podle Holuba však růst přinese do státní kasy relativně málo. „Daňové příjmy díky příznivější makroekonomické prognóze jsou v řádu sedmi až deseti miliard dodatečných příjmů,“ řekl. Šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Skořepa souhlasí, že se prognóza v ohledu dodatečných příjmů zlepšila, ale jen „velmi drobně“.

Možné přesuny v rozpočtu

Předpokládá se, že nová vláda může osmnáct miliard původně určených na podporu Dukovan použít na jiný účel, například na kompenzace cen energií. „Svým způsobem by šlo o porušení ducha zákona,“ uvedl Skořepa. Hrozí tedy, že nastane, že nová sněmovna z připraveného návrhu svých předchůdců „vyzobe jen to, co se jí bude hodit,“ míní Skořepa.

Holub však upozornil, že peníze na Dukovany jsou dvojí. Část z nich, částka ve výši 3,6 miliardy, musí zůstat, jelikož se stát zavázal ke koupi akcií Elektrárna Dukovany II, které musí zaplatit v roce 2026. Zbylých patnáct miliard by Holub škrtnul a snížil tak deficit.

Podle Holuba totiž tento výdaj spadne až do roku 2027 kvůli dlouhému procesu notifikace státní podpory Evropskou komisí. Čeká, že však budoucí vláda bude toto ignorovat a schodek nesníží, spíše je utratí za něco jiného, podle něj by to ale byl trik, který by obešel zákon o rozpočtové odpovědnosti“.

„Rozpočet je tak napjatý, že dělat tam přesuny ve výši desítek miliard, je téměř nemožné,“ uvedl Holub.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 29 mminutami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...