Aktuální počet zdravotníků nakažených covidem-19 je podle dat České lékařské komory (ČLK) za týden skoro dvojnásobný. Jejich počet se zvýšil z 2480 na 4432. Lékařů mezi nimi bylo 978, zdravotních sester 1862. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) se v zaměstnání nakazila desetina z nově pozitivních lékařů a 17 procent sester. Ministr varoval, že kapacity zdravotnictví jsou omezeny i počty zaměstnanců. Plánuje proto povolat do boje proti koronaviru, stejně jako na jaře, mediky.
Mělo by se primárně jednat o starší studenty medicíny, kteří by mohli svojí pomocí ulevit zatíženému zdravotnickému systému. Prymula opatření, které umožní povolání mediků, předložil vládě v pondělí. „Abychom mohli povolávat studenty zdravotnických profesí v posledních ročnících přípravy. V magisterských oborech půjde o šesté, případně páté ročníky, v bakalářských oborech poslední ročníky,“ upřesnil Prymula na pátečním brífinku po jednání vlády.
Podle dat Českého statistického úřadu je v Česku 50 tisíc lékařů a přes 117 tisíc zdravotníků bez lékařského vzdělání. Na jaře medici pracovali zejména na odběrových místech, ale i v nemocnicích, na hygienických stanicích nebo v domovech pro seniory jako dobrovolníci. Někde zůstali i přes léto, na dalších místech nastupují znovu od září.
Prymula také vyzval zdravotníky pracující v jiných profesích: „Chci vyzvat všechny, kteří jsou zdravotníci, byť v tuto chvíli v jiných profesích, ale jsou ochotni nám pomoci, aby tak učinili.“
Podle odborníků je nedostatek odborného personálu spolu s nedostatkem lůžek pro péči o nakažené s vážným průběhem nemoci covid-19 největším rizikem současného velkého nárůstu pozitivně testovaných. Podle ministra je udržení kapacit hlavním cílem současných i budoucích opatření proti nekontrolovanému šíření viru.
„V současnosti je matematická jistota, že se v nejbližších dnech bude situace dále zhoršovat. Musíme udělat vše pro to, aby zdravotnictví pod náporem pacientů s covidem-19 nezkolabovalo,“ uvedl k nárůstu počtu nakažených lékařů prezident ČLK Milan Kubek.
Nemocnice na pokraji sil
Některé nemocnice už začaly kvůli rychle narůstajícím počtům hospitalizovaných omezovat naplánovanou či odložitelnou zdravotní péči. Podle zkušeností z jara i ze zahraničí se lidé do nemocnice dostávají nejčastěji týden od pozitivního testu, je jich asi dvě až čtyři procenta ze všech testovaných. Za další týden až deset dní se stav může asi u čtvrtiny z nich zhoršit natolik, že budou potřebovat intenzivní péči.
Lékařů intenzivní péče je v Česku asi čtyři tisíce, sester 15 500. Lůžek na odděleních intenzivní péče bylo letos v březnu kolem 4450. Tehdy lékaři uvedli, že české zdravotnictví zvládne 33 tisíc hospitalizovaných s covidem-19.
„Pokud by současný trend přibývání, který se téměř blíží exponenciálnímu růstu, nadále pokračoval, bude během několika týdnů mít zdravotnictví těžký problém,“ říká přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. Lékařské fakulty UK Petr Widimský o nakažených zdravotnících. Podle něj se stále pohybujeme na zvladatelné úrovni, ale pokud by počet zdravotníků pozitivních na covid-19 přibýval stejným tempem, mohla by se situace během několika týdnů stát nezvladatelnou.
„Momentálně jsme na pomyslném metru závažnosti od 1 do 5 na zhruba prvním či druhém stupni, pokud bude ale současný trend pokračovat, mohli bychom se dostat až na ten pátý,“ varuje. Widimský tvrdí, že převážně se zdravotníci nakazí doma nebo mezi lidmi, ne v nemocnicích. Pravidla jsou tam totiž natolik přísná, že je riziko přenosu minimální.
Případ Zlína a Uherského Hradiště
Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně řeší kromě početného nárůstu hospitalizovaných pacientů právě i kritický nedostatek zdravotníků. Ten je už tak velký, že se sama nemocnice rozhodla přes sociální sítě vyhledat pomoc z řad mediků.
„Vážení zdravotníci, studenti medicíny nebo jiných zdravotnických oborů, v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně máme nyní velký nárůst pacientů s potvrzenou nákazou covid-19 a jsme nuceni na vyhrazená pracoviště centralizovat náš kmenový personál. Potřebujeme však výpomoc zejména na odděleních, která tento personál uvolní. Prosíme všechny ochotné zdravotníky, kteří nám chtějí pomoci, aby nás kontaktovali na e-mailu: jana.pajak@bnzlin.cz. Následně se vám ozveme zpět a domluvíme se na konkrétní formě pomoci. Všem předem děkujeme,“ píše zlínská nemocnice na svém facebookovém profilu.
Podle předsedkyně odborového svazu zdravotníků ve zlínské nemocnici Martiny Hvozdenské zatím nemocnice nedosáhla kritického bodu, kdy by bylo ohroženo její fungování a zdraví a bezpečnost pacientů. Situace je ale vážná a rychle se zhoršuje, proto nemocnice sáhla pro jistotu k tomuto kroku.
Krajská nemocnice Tomáše Bati není jediná ve Zlínském kraji, která se dostává na pokraj svých možností. O výpomoc požádala i nemocnice v Uherském Hradišti, kde rychle přibývá počet hospitalizovaných pacientů.
„Epidemiologická situace v okrese Uherské Hradiště je mimořádně závažná. Predikce přísunu covidových pacientů jak na standardní, tak na intenzivní lůžka uherskohradišťské nemocnice, jsou alarmující. Jsme nuceni omezovat neakutní péči a vytvářet lůžkové i personální kapacity ke zvládnutí probíhající krize,“ oznámil na Facebooku ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Petr Sládek. Dodal, že cílem těchto opatření je udržet akutní péči.
Zlínský kraj je v celkovém počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel třetí nejhůře zasažený. Podle ministerstva zdravotnictví se v regionu novým typem koronaviru nakazilo 1102 lidí ze 100 tisíc. Nejvíce nakažených je stále v Praze, připadá tam 1754 potvrzených nákaz na 100 tisíc obyvatel.
