Na vysoké školy míří silné ročníky, konkurence je větší. Největší zájem je o zdravotnické a pedagogické obory

Vysoké školy hlásí velký počet zájemců o studium, největší konkurence je v případě zdravotnických, pedagogických, ale i ekonomických oborů. České televizi to potvrdila víc než polovina z deseti oslovených univerzit napříč Českem. Podle ministerstva školství stojí za vysokým počtem přihlášek o studium zejména větší počet devatenáctiletých, kteří jsou nejčastějšími zájemci. Celkový počet podaných přihlášek se může ještě navýšit, na některých školách je totiž stále možné se o studium ucházet.

„Primárně jsem se hlásila do Anglie, ale v Česku jsem si podala šest přihlášek. Na některých školách jsem měla jistotu, protože mě vzali bez přijímaček, chtěla jsem si ale nechat otevřená vrátka,“ řekla ČT studentka Laura Germičová z Chebu. „Kdybych tu jistotu neměla, podala bych si přihlášek víc. Takhle jsem si vybrala alternativy k oboru, na který jsem se hlásila v zahraničí a který v Česku není,“ upřesnila.

Naopak Klára Strolená z Kladna si podala přihlášku na jedinou školu i kvůli blízkosti k jejímu bydlišti. „Přihlášek jsem si chtěla podat víc, ale jen jediná škola splňovala to, co jsem si představovala. Další škola, která by mé požadavky naplnila, byla až v Ostravě, proto jsem zvolila školu v Praze.“

Rekordní zájem o studium na Univerzitě Palackého

Univerzita Palackého v Olomouci v letošním přijímacím řízení zaznamenala největší zájem o studium za posledních deset let. Téměř 34,5 tisíce přihlášek dorazilo do 15. března letošního roku, což je o dva tisíce víc než loni. Číslo se ale podle mluvčího univerzity Egona Havrlanta ještě vzhledem k probíhajícímu přijímacímu řízení navýší.

Víc než 15procentní nárůst oproti loňsku zaznamenala i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), jak potvrdil její mluvčí Štěpán Kuděj. Dodal, že je stále možné se na některé obory přihlásit, a tak i počet přihlášek na JČU může narůst.

Silné ročníky

„Počet přihlášek, respektive počet hlásících se studentů, ovlivňuje zejména demografie a vývoj počtu devatenáctiletých ve společnosti,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

„S nárůstem jejich počtu vzrůstá i konkurence, což má dopad i na chování uchazečů, kteří si tak podávají více přihlášek, aby zvýšili své šance na přijetí,“ upřesnila Lednová. Stoupající trend bude podle ní pokračovat i v následujících letech až do roku 2027 nebo 2028, kdy podle dat Českého statistického úřadu začnou čísla postupně klesat.

Medicína a pedagogika láká uchazeče nejvíc

Nejvyšší počet přihlášek zatím eviduje Univerzita Karlova (UK) jakožto největší česká univerzita. Z celkového počtu téměř 66 300 přihlášek tvoří více než polovinu přihlášky k bakalářskému studiu, dalších 31 tisíc uchazečů projevilo zájem o magisterskou formu studia.

Podle mluvčího univerzity Václava Hájka byl největší zájem o studium všeobecného lékařství (zhruba 10,7 tisíce přihlášek na všechny lékařské fakulty UK), práva a právní vědy (2,5 tisíce přihlášek) nebo o studium zubního lékařství (zhruba 2,5 tisíce přihlášek). Z hlediska fakult se studenti hlásili nejčastěji na filozofickou (zhruba 9,5 tisíce přihlášek), v těsném závěsu na pedagogickou (téměř 8 tisíc) a na fakultu sociálních věd (cca 7,7 tisíce).

Západočeská univerzita v Plzni obdržela nejvíc přihlášek na Fakultě pedagogické (FPE), Fakultě ekonomické a Fakultě zdravotnických studií. Celkově o studium na FPE podle mluvčí Šárky Staré projevily zájem bezmála čtyři tisíce studentů. Ti se nejčastěji ucházeli o studium angličtiny nebo učitelství pro první stupeň základních škol.

Velký zájem o pedagogické obory potvrzují i čísla z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde počet přihlášek na učitelské obory bývá tradičně podle mluvčího Kuděje nejvyšší, nebo z Univerzity Pardubice či Hradec Králové.

Ke studiu je stále možné se přihlásit

Na řadě univerzit je stále možné podat přihlášku během srpna či do jeho konce, jinde i během září. Často se jedná o dodatečná přijímací řízení či druhá kola. Například České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) vyhlásilo mimořádné přijímací řízení na Fakultě architektury či Fakultě informačních technologií pro ukrajinské studenty, kteří jsou držiteli víz dočasné ochrany, případně víz za účelem strpění, jak potvrdila Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu ČVUT.

Volná místa hlásí například Univerzita Karlova či Západočeská univerzita v Plzni ve vybraných programech. Podobná je situace i na ostatních univerzitách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale finance

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 1 hhodinou

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 1 hhodinou

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 7 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 9 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 11 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 11 hhodinami
Načítání...