Koaliční strany se přou o to, jestli se jim podaří prosadit korespondenční hlasování již pro volby nového prezidenta. Občanští demokraté ve včasné prosazení nevěří, jejich vládní spojenci na něm ale trvají. Třeba lidovci a TOP 09 kvůli tomu chtějí ještě do začátku parlamentních prázdnin svolat mimořádnou schůzi. Opoziční SPD chystá na případné jednání další obstrukce.
Brzké schválení zákona ale má pro další koaliční partnery přednost. „Skutečně je to otázka priorit, stihnout bychom to měli,“ souhlasí místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Poslanci by se mohli kvůli korespondenční volbě mimořádně sejít během června. „Samozřejmě že je to limitně vázáno teď třeba na další dva měsíce tak, aby se to spustilo do legislativního procesu,“ dodává předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
„Je nutné jít cestou mimořádné schůze, na které nebude žádný jiný bod, a která bude tedy tím pádem moci být projednána, i když to bude trvat třeba mnoho hodin,“ je odhodlaná předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle TOP 09 nebo lidovců teď nemají krajané žijící v zahraničí stejný přístup k právu volit jako lidé pobývající v Česku.
Například Zuzana Kučerová odjela na Nový Zéland za novými zkušenostmi. Vyzkoušela si třeba život v dodávce a zlepšila si angličtinu. Do Česka se ale vrátí, osud země jí není lhostejný, a i proto chce volit.
„Jediná možnost je letět do Sydney (v Austrálii), kde je generální konzulát pro Českou republiku. Musela bych zaplatit okolo šesti set dolarů za letenku, plus k tomu přičíst peníze za ubytování, za dopravu. Takže v přepočtu už se bavíme o patnácti tisících českých korun,“ popisuje Kučerová způsob, jakým může v současnosti hlasovat.
Opozice nesouhlasí
Opozičním stranám ale korespondenční volby vadí. „Nelze zajistit svobodnou volbu, a nelze tím pádem zabránit machinacím a podvodům. My ten zákon budeme obstruovat,“ brání se předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„My ze zásady nesouhlasíme s korespondenční volbou, to znamená, je úplně jedno, jestli by se týkala prezidentských voleb nebo parlamentních voleb,“ protestuje také místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Česko je jednou z mála zemí Evropské unie, která korespondenční volbu neumožňuje. Podobně jsou na tom v případě výběru hlavy státu Francouzi, Irové, Bulhaři, Chorvati a Malťané. Ve většině států ale politici svým občanům volit poštou umožnili.
Na druhou stranu je známý příklad z Rakouska, kde se v roce 2016 prezidentské volby opakovaly. Poražený argumentoval tím, že některé obálky s hlasy se otevíraly před stanovenou hodinou a v určitých případech i lidmi, kteří na to neměli oprávnění. Ústavní soud pak nařídil opakování druhého kola. Zároveň ale uvedl, že nemá indicie o jakýchkoliv manipulacích s výsledky.
