Květnový volební model potvrzuje úbytek voličské přízně hnutí ANO. Zatímco ještě v únoru dosahovalo 33 procent, v květnu by získalo 27 procent. Stále však jasně vede s velkým náskokem před dalšími stranami. Celkem výrazně naopak v květnovém modelu posílila ODS, která získala o 4,5 % vyšší podporu než v podzimních volbách do sněmovny. Pod hranicí pěti procent v květnu skončili lidovci. Výzkum zpracovala agentura Kantar TNS pro Českou televizi.
Volby by podle květnového modelu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 27 procent. V posledních měřeních ale zaznamenává poměrně výrazný pokles voličské přízně. Zatímco od říjnových voleb až do února letošního roku podpora hnutí spíše narůstala, březnová data ukázala na zlom a ztrátu podílu podporovatelů. Oproti dubnu teď ANO ztratilo 3,5 procentního bodu a dostalo se pod výsledek loňských podzimních voleb.
„Zprávou číslo jedna je poměrně výrazný propad preferencí hnutí ANO. Jsou to tři procentní body od dubna, a dokonce šest procentních bodů od února, kdy byly preference v lokálním maximu. Podpora 27 procent je nejnižší za poslední dva roky,“ dodává analytik Kantar TNS Pavel Ranocha.
Během května pokračovala jednání hnutí ANO s ČSSD o koalici a s komunisty o podpoře této vlády, zatímco dál vládl kabinet pod vedením Andreje Babiše (ANO), který v lednu nezískal důvěru.
Zároveň se objevily zprávy, že někteří ministři, kteří působili za hnutí ANO už v kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), dál pokračovat nebudou. Konec ve vysoké politice oznámil v květnu Martin Stropnický (ANO). Také Dan Ťok (za ANO) uvedl, že se mu už nechce pokračovat, začátkem června ale obrátil s tím, že mu Babiš vyjádřil podporu. Nejisté začalo být také pokračování Karly Šlechtové (za ANO).
Od hnutí ANO přechází voliči k ODS
Za hnutím ANO se v květnovém volebním modelu umístila ODS, u níž je v posledních měřeních naopak patrný příliv podporovatelů. Občanští demokraté tak posilují jako druhá nejsilnější strana. Nyní už dosahují 16 procent, což je o 4,5 procentního bodu lepší výsledek, než jakého dosáhli naposledy ve sněmovních volbách.
„Když jsem pátral směrem do minulosti, kdy byli občanští demokraté na těchto číslech, tak jsem se musel vrátit až do let 2011–2012,“ doplňuje Pavel Ranocha. Podle výzkumu je patrné, že voliči v poslední době přechází od hnutí ANO právě k ODS, která ale čerpá také od TOP 09.
„Lidé často uváděli, že se snaží konsolidovat hlasy na pravici, a začínají v ODS vidět potenciálně rovnocenného partnera pro hnutí ANO. Nebo se vrací ke straně, kterou volili někdy dříve – uvádějí, že začínají mít důvěru ve stranu, která se v jejich očích očistila,“ tvrdí Ranocha.
Třetí místo pak patří Pirátům, kteří by získali 14,5 procent a zůstali oproti poslednímu měření na svém. Na dalších místech je SPD s devíti procenty, komunisté se 7,5 procenta a ČSSD se sedmi procenty. Na pětiprocentní hranici se v květnu pohybovaly také STAN a TOP 09.
Hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by tak aktuálně překročilo osm politických stran a hnutí. Těsně pod touto hranicí by zůstala KDU-ČSL. Žádná další strana pak nedosahuje dvou procent.
Ochota jít k volbám se drží vysoko
Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny v době sběru dat, pak by o volbě strany nebo hnutí bylo už pevně rozhodnuto 46 procent voličů a dalších 30 procent by své rozhodnutí spíše neměnilo. Asi čtvrtina současných voličů by nicméně své rozhodnutí spíše nebo velmi pravděpodobně ještě změnila.
Vysoko se pak pohybuje deklarovaná ochota jít ke sněmovním volbám, která dosahuje 74 procent. Výrazně přesahuje průměr z minulých let, nicméně ve srovnání s předchozími letošními měřeními zůstává na podobné hladině. Míra ochoty je podle výzkumu pravděpodobně stále ovlivněna povolební situací a pokračujícím vyjednáváním o sestavení nové vlády.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 5. až 1. 6. 2018 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 868 respondentů.
Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,3 až 3,0 procentního bodu.
