Dan Ťok by mohl být ministrem dopravy i v další vládě. Naznačil to on sám i premiér v demisi a kandidát na nového předsedu vlády Andrej Babiš (ANO). Považuje to za vhodné vzhledem k tomu, že se v minulosti měnili ministři dopravy příliš často. Ťok přitom dříve uvedl, že se mu nechce pokračovat.
Ťok by mohl být ministrem i v další vládě. ŘSD už promýšlí dálniční síť daleké budoucnosti
25 minut
Dan Ťok bilancoval svoji éru: „Důvěru jsem od pana premiéra dostal“
Andrej Babiš na tiskové konferenci, při které spolu s Danem Ťokem shrnul dosavadní výsledky Ťokova ministerského působení, zdůraznil, že se k personálnímu obsazení budoucího kabinetu nevyjadřuje. Současně však připustil, že má stávající ministr dopravy jeho podporu.
Právě o podpoře se Dan Ťok zmiňoval, když říkal, že se mu „moc nechce“ ve funkci pokračovat. Říkal to krátce poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil výběr vítěze tendru na vybudování a provoz systému na výběr elektronického mýta od roku 2020, který měl od Kapsche převzít slovenský SkyToll spolu s firmou CzechToll. Ťok naznačoval, že vnímá výhrady, jež vůči němu mají například komunisté, kteří by měli budoucí kabinet podpořit, a zároveň že necítí dostatečnou podporu ani z ANO.
„Co se začalo, by bylo dobře dokončit,“ říká teď Ťok
Nyní však již vnímá současný ministr dopravy v demisi situaci v jiném světle. „V politice ‚nikdy neříkej nikdy‘. Říkal jsem, že pokud tam nebude zásadní podpora zejména pro mýto, mám s tím zásadní problém. Ale důvěru jsem od pana premiéra dostal. Dnes se bavíme spíše o tom, že to, co se začalo, by bylo dobře dokončit,“ uvedl.
Andrej Babiš to potvrdil. „Má moji podporu, hlavně v kauze mýto. (…) Psali jsme dopis panu předsedovi ÚOHS, aby to zvážil. Podle mě to, čím ÚOHS argumentuje, není žádné pochybení,“ podotkl. Zároveň uvedl, že jeho podporu má například i nynější ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO), který o tom, že v politice skončí a v nové vládě nebude, neponechal žádné pochybnosti.
GALERIE
Ťok chce pokračovat v čele dopravy
Začne se stavět dalších 150 kilometrů
Dan Ťok v paláci na nábřeží Ludvíka Svobody působí od podzimu 2014, kdy vystřídal Antonína Prachaře (ANO). Po necelých čtyřech letech již je nejdéle působícím porevolučním ministrem dopravy. Odmítl přitom, že by se v tomto období nestavělo. Podle Ťoka se především musely stavby ještě připravovat, protože po roce 2011 se příprava staveb i výstavba zastavila. Uvedl, že i přesto se podařilo v letech, kdy byl ministrem, zahájit stavbu 162 dálničních kilometrů (z toho 68 kilometrů připadá na modernizaci D1).
Dalších 150 kilometrů by se mělo začít stavět letos a napřesrok. Mimo jiné jde o poslední úsek dálnice D1 u Přerova, ale také další stavby, pro které vláda předloni vyjednávala zjednodušení posouzení vlivu na životní prostředí, a přesto dodnes nezačaly. K nim patří také moravské dálnice D49 a D55.
- D1 Říkovice – Přerov
- D3 obchvat Českých Budějovic (Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín)
- D6 obchvaty Řevničova a Lubence, Nové Strašecí – Řevničov
- D11 Hradec Králové – Smiřice
- D35 Opatovice nad Labem – Časy, Časy–Ostrov
- D48 obchvat Frýdku-Místku
- D49 Hulín – Fryšták
- D55 Otrokovice, obchvat jihovýchodní část
- Modernizace železniční trati Sudoměřice–Votice
Na setkání s lídry stavebnictví upozornil ministr dopravy v demisi, že se staví i na železnici. Na prvním místě se zmínil o modernizaci čtvrtého tranzitního koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi a také o podkrušnohorské železniční magistrále Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb.
Připravuje se i stavba prvních vysokorychlostních tratí, která je však stále v počátcích. „Česká republika poměrně hodně zaspala. SŽDC mně potvrdila, že reálné práce na přípravě se začaly dělat až v roce 2013. Všechny debaty předtím byly jenom akademické,“ připustil ministr dopravy v demisi.
ŘSD už promýšlí dálniční síť budoucnosti. Dálnice mají spojit okruhem krajská města
Současná základní dálniční síť v Česku ještě není dokončená, přesto už se uvažuje o jejím výrazném rozšíření. Stávající síť míří ve většině případů do Prahy, druhá fáze výstavby počítá se stovkami nových kilometrů silničních tahů, které by měly propojit hlavně krajská města.
Plány dálničního propojení krajských měst
Nový pomyslný okruh má vést z Karlových Varů do Českých Budějovic, pak do Brna a na severu přes Ústí nad Labem a Liberec by měl mířit do Hradce Králové. Kromě hospodářského oživení regionů si stát od výstavby slibuje menší zatížení měst kamionovou dopravou. Ta je na nynějších silnicích první třídy výrazně méně intenzivní než na dálnicích, přesto ani na těchto silnicích nejsou těžké nákladní kamiony ničím výjimečným.
Druhou fázi dálniční sítě už propracovávají úředníci ŘSD. Kdy by se měl plán na okružní propojení krajských měst začít realizovat, ale zatím stanoveno není. Dřív, než za desítky let, tedy než bude dokončena základní síť dálnic, to ale nebude.
Ťok otevřel 203 kilometrů. Maximum možného, hodnotí expert
Z toho, co již je hotové, se Dan Ťok pochlubil zprovozněním 203 kilometrů, ale toto číslo reprezentuje nejen dálnice, ale především silnice I. třídy.
6 minut
Dopravní expert hodnotí ministra Ťoka „lepší dvojkou“
Podle Martina Höflera z Fakulty dopravní ČVUT jsou ale výsledky Ťokovy éry právě takové, jaké být mohou. „V danou chvíli je to maximum možného. Vždy se projekty připravují mnoho let. (…) Není možné hodnotit ministra na základě působení ve funkci. Vždy zdědí určité penzum připravených nebo i nepřipravených projektů,“ zhodnotil.
Do značné míry se ztotožnil s odkazem na rok 2011, tedy dobu, kdy byl ministrem dopravy Vít Bárta (tehdejší VV). „Za jeho působení se přestalo projektovat, a tudíž odkaz si neseme v tomto období a je to vidět,“ připustil Martin Höfler, ačkoli podle něj tehdy nešlo jen o ministra, ale také o všeobecný dopad hospodářské krize na stavebnictví.
