Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) už nechce pokračovat ve vládním angažmá, finální rozhodnutí hodlá oznámit do konce týdne. Po ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi a zřejmě i šéfovi české diplomacie Martinu Stropnickém se jedná o třetího reprezentanta vládního hnutí, který má zkušenost už z předchozího trojkoaličního kabinetu a nyní zvažuje, že opustí své ministerské křeslo.
Ťok váhá nad svým ministerským angažmá. Do nové vlády se mu nechce
Někdejší generální ředitel stavební společnosti Skanska stojí v čele resortu od roku 2014, a ministerský post tak zastával už v trojkoaliční vládě vedené sociálním demokratem Bohuslavem Sobotkou. V křesle setrval i po vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách; poté, co vláda nezískala sněmovní důvěru, řídí ministerstvo v demisi.
Slova, že se mu v dalším vládním angažmá pokračovat už „moc nechce“, pronesl při příchodu na ranní zasedání vlády. Své finální rozhodnutí hodlá podle ČTK oznámit na konci týdne.
Spor o mýto
Avízo možného odchodu z kabinetu přichází jen týden poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil výběr vítěze tendru na vybudování a provoz systému na výběr elektronického mýta od roku 2020. Podle nepravomocného rozhodnutí antimonopolního úřadu totiž zadavatel porušil zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo dopravy následně oznámilo, že se proti zrušení mýtného tendru odvolá, případně se bude bránit i u soudu.
Zdlouhavé řešení situace kolem výběru tuzemského mýta pro Ťoka představuje záležitost, za kterou byl již v minulosti kritizován sociálními demokraty, a kritika z řad ČSSD přišla i po aktuálním rozhodnutí ÚOHS. „Za 4,5 roku svého působení v dopravě nedokázal vyřešit hlavní problém, se kterým vstupoval do funkce. Křičením kolem sebe nezakryje svojí neschopnost vybrat nového provozovatele mýtného systému,“ kritizoval Ťoka na Twitteru statutární místopředseda ČSSD Jiří Zimola.
Mýtný tendr je v současnosti také hlavním argumentem opozice vůči Danu Ťokovi. Zároveň ale kritizuje i pomalou přípravu a hlavně realizaci staveb. „Je jasné, že se sliby nenaplnily, že se přešlapovalo na místě,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda ODS Martin Kupka.
To však například odmítá předseda sněmovního dopravního podvýboru Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že to, co je vidět, tedy zejména dokončené úseky dálnic, nejsou tak docela dědictvím Dana Ťoka. „Když dopravní stavbu začnete chystat od nuly, proces trvá deset, dvanáct let,“ poznamenal. Upozornil, že je v současnosti rozestavěno asi 80 kilometrů, k Ťokovým úspěchům také připojil úspěšné dočerpání Operačního programu Doprava I.
Dlouhodobé výhrady k tomu, jak Ťok vede resort, však mají i komunisté, kteří by měli vznik druhé menšinové vlády Andreje Babiše podpořit.
„Já za tím cítím trošku mýtný tendr. Pokud chtějí na ministerstvu někoho, kdo se domluví přímo s Kapschem, tak jim (kritikům z řad vládních partnerů) to nabídnu,“ uvedl Ťok a na dotaz, zda chce za situace ohrožení výběru mýta pokračovat v nové vládní sestavě, dodal: „Přiznám se, že přestože se udělalo spoustu dobré práce a bylo by dobře nějakou dokončit, tak se mi nechce.“
Devětapadesátiletý rodák z Uherského Hradiště vystudoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a od roku 1983 třináct let pracoval v První brněnské strojírně, kde prošel řadou funkcí od konstruktéra až po generálního ředitele. Později působil ve společnostech ABB Energetické systémy, Alstom, Jihomoravská plynárenská a v čele KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska.
Do politiky vstoupil na konci roku 2014, kdy na ministerstvu dopravy jako nestraník vystřídal Antonína Prachaře (ANO). V posledních volbách vedl kandidátku hnutí na Karlovarsku, a stal se i poslancem.
Během Ťokova působení v čele resortu se podařilo zlepšit čerpání evropských dotací a pokročilo se v přípravě klíčových dopravních staveb. Podle staršího vyjádření někdejšího ministerského předsedy Bohuslava Sobotky (ČSSD) se podařilo zprovoznit 120 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, do kterých je však započítána i modernizace dálnice D1. Dalších 230 kilometrů komunikací se v současnosti staví a dalších 152 kilometrů dálnic a silnic I. třídy je připraveno k výstavbě.
Současně ale nezačala stavba žádné strategické silnice, pro kterou se zrychleně podařilo získat posudek dopadu na životní prostředí (EIA) a Ťok čelil dlouhodobé kritice kvůli tendru na správu tuzemského mýtného systému, který v současnosti provozuje společnost Kapsch. Sobotka právě kvůli mýtu uvažoval i o Ťokově konci v čele resortu.
Andrej Babiš se ho přitom kvůli tendru zastal. „To, co je vyčítáno ministerstvu dopravy, jsou víceméně formální záležitosti, a nejsou to záležitosti zásadního charakteru,“ tvrdí premiér v demisi.
Odchod tváří ANO. Končí Pelikán a zřejmě i Stropnický
Ťok by byl v pořadí již třetím odcházejícím ministrem, který má zkušenost s řízením ministerstva i z předchozího volebního období. Začátkem dubna svůj konec ve vládě i v politice ohlásil ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán, který své rozhodnutí vysvětloval zájmem vrátit se k akademické dráze i k advokacii a rostoucími názorovými diferencemi mezi ním a většinovými postoji hnutí.
Vládní křeslo by pak podle všeho měl opustit i stávající šéf české diplomacie (a v minulém volebním období ministr obrany) Martin Stropnický. Podle domlouvané koaliční vlády hnutí ANO se sociální demokracií má totiž Černínský palác opět připadnout Lidovému domu, média pak informovala o tom, že by Stropnický mohl zaujmout post českého velvyslance v Izraeli.