Provoz na trati u obce Milavče, kde se ve středu srazily dva vlaky, řídí na dálku dispečer, trať je vybavená návěstidly a reléovým zabezpečovacím zařízením. Nejvyšším zabezpečovacím zařízením na tuzemských tratích je systém ETCS, který automaticky zastaví vlak na dálku, na uvedené trati však není.
Drážní provoz u Domažlic řídí na dálku dispečer, zabezpečení tratí je mnohaleté téma
Trať 180 kromě regionální dopravy na jihozápadě Čech obstarává i mezinárodní spoje Praha–Mnichov a pozornost se na ni upřela po tragické dopravní nehodě ze středečního rána, při které se srazil mezinárodní expres s RegioSharkem.
Rychlík totiž z dosud nezjištěných příčin projel návěstidlo v poloze Stůj ve výhybně a vjel na jednokolejnou trať, před kterou se stroje měly minout. Po srážce jsou tři mrtví, desítky zraněných a škody do desítek milionů korun. Drážní inspekce přesné příčiny šetří, podle mluvčího Martina Drápala zatím není jasné, zda šlo o chybu strojvedoucího či dispečera, nebo selhání techniky.
Jestli měl strojvůdce nějaký zdravotní problém, bude předmětem dalšího vyšetřování; ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) nicméně upozorňuje, že ani při sebelepším zabezpečení se nedá selhání lidského faktoru nikdy vyloučit.
Krizový úsek mezi Domažlicemi a výhybnou Radonice u obce Milavče na dálku řídí dispečer z pracoviště v Domažlicích. Jízda do jednotlivých úseků je podle Správy železnic povolována návěstidly. Trať je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením, které prostřednictvím elektrických obvodů zajišťuje volnost cesty či závislost návěstidel na poloze výhybek.
Místo železničního neštěstí na trati 180
Dlouhodobé téma
Zabezpečení tuzemských tratí je v Česku dlouhodobě diskutované téma. Prioritou státu je instalace evropského sytému ETCS na všech tratích v jeho různých modifikacích.
Ministerstvo dopravy v této souvislosti ve středu uvedlo, že chce v následujících dvaceti letech na další zabezpečení tratí dát přes sto miliard korun, většina by měla směřovat právě na instalaci systému. V Česku je jím vybaveno 569 kilometrů tratí z celkových zhruba devíti tisíc kilometrů železniční sítě.
Například letos začala nebo začne instalace v úsecích Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, Votice – České Budějovice, Praha Uhříněves – Praha hlavní nádraží, Milovice – Praha hlavní nádraží či Brno Horní Heršpice – Zastávka u Brna.
Středeční střet vlaků je největší železniční nehodou od minulého léta, kdy si desítky zraněných vyžádala čelní srážka dvou osobních vlaků na jednokolejné trati u obce Pernink na Karlovarsku. Tam 7. července zahynuli dva lidé a dalších čtyřiadvacet bylo zraněno.
Jednu oběť a 35 zraněných měla nehoda z loňského 14. července na kraji Českého Brodu, kde osobní vlak narazil do stojícího nákladního expresu. Srážka osobního vlaku, který jel loni 9. září z Klatov do Domažlic, s diagnostickou soupravou tvořenou lokomotivou a měřicím vozem, si vyžádala 19 zraněných.
Nedostatek strojvůdců
Podle Havlíčka se ministerstvo snaží dělat maximum i pro to, aby strojvedoucí nebyli přetěžováni. „Bude se daleko pečlivěji hlídat to, jestli nejezdí pro dvě společnosti. Ale máme jednu z nejhustších sítí železnic v Evropě. Ročně vyprávíme 2,6 nebo 2,7 milionu vlaků,“ dodal Havlíček. „Průměr zemřelých při srážkách vlaků u nás v posledních letech jsou dva ročně. To odpovídá přibližně i tomu, co je v jiných evropských zemích.“
Po větším zabezpečení tratí dlouhodobě volají například i strojvůdci. Jejich federace v této souvislosti připomíná i personální podstav, snaží se proto prosadit povinný monitoring licencí strojvůdců. Mluvčí federace Libor Poláček k nehodě řekl, že je nutné vyčkat na výsledky vyšetřování. Mohlo se podle něj stát cokoliv, včetně zdravotní indispozice strojvedoucího, nebo pracovního hovoru od dispečera.
Zranění a mrtví na železnici
Lítost nad tragickými následky havárie vyjádřil také předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý. Možné příčiny nehody nechtěl komentovat, zdůraznil však, že nehody se mohou stát na všech typech tratí včetně těch zabezpečených. K nedostatku strojvůdců a jejich možnému přetížení řekl, že situace se v posledních měsících mírně zlepšila, protože během covidové krize se lehce utlumil provoz. Nedostatek však stále trvá.
Havlíček v Událostech, komentářích upozornil, že v rámci drážního zákona, který je ve třetím čtení, je implementován monitoring strojvedoucích, který počítá s tím, že budou sledováni více než doposud. Když například přejedou s vlakem přes návěstidlo, budou postihováni. „Legislativně to, co jsme slíbili, je připraveno,“ konstatuje ministr dopravy.
V Německu by některé tratě zanikly v 80. letech
Podle německých médií a expertů středeční srážka ukázala na problémy zastaratelého zabezpečení české železnice. „Pro infrastrukturu je dobře, že tyto tratě zůstaly v provozu, na druhé straně to ale znamená také bezpečnostní rizika,“ nechal se slyšet Lukas Iffländer z německého sdružení cestujících Pro Bahn. Poukázal na to, že mnohé současné české tratě by v Německu byly zrušeny nejpozději v 80. letech.
„Mnoho tratí v Česku stále není vybaveno vlakovým zabezpečovačem. To jsou systémy, které vlak automaticky zabrzdí, pokud projede červený signál. V Česku sice mají liniový vlakový zabezpečovač, který by německý systém PZB dokonce překonal, ale ten je jen na určitých úsecích,“ doplnil Iffländer.
Nedovolené jízdy vlaků za návěstidla
Zdůraznil také, že vlaky v Česku často jezdí dle zjednodušeného řízení drážní dopravy, kdy se strojvedoucí orientuje sám podle jízdního řádu. „Právě odchýlení se od jízdního řádu třeba při zpožděních nebo když si člověk splete dny v týdnu, jsou extrémně nebezpečné situace,“ míní expert.
O potížích s bezpečností v Česku informují také německá média. Agentura DPA napsala, že na české železnici se stále bourá a že místní zabezpečovací technika je na mnoha místech zastaralá. Německá média rovněž připomínají, že při loňské srážce osobních vlaků u Perninku na Karlovarsku zahynuli dva lidé včetně jednoho Němce.
