Jen škrty ve výdajích mají podle kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajistit snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Vznikající vláda hodlá kompletně přepracovat návrh hospodaření státu, který připravili její předchůdci. Kabinet Petra Fialy (ODS) tak nevyslyší doporučení nezávislého orgánu, Národní rozpočtové rady, z tohoto týdne. Ta konstatovala, že bude třeba navýšit i příjmy. ANO a SPD říkají, že úspory lidé pocítí. Plán chce pětikoalice představit až po nástupu do Strakovy akademie.
Budoucí vláda chce škrtat jen ve výdajích. Jednotlivé resorty jsou proti
Události: Škrty budoucí vlády (zdroj: ČT24)
„Nejdůležitější vzkaz je, že budeme šetřit na státu, ne na lidech. Budeme šetřit na státu, který je příliš byrokratický, příliš velký, příliš nákladný, příliš drahý. Tam bude napřena naše pozornost a tam ty úspory najdeme,“ sdělil Stanjura s tím, že jde o provozní výdaje a dotační tituly.
Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) to ale dost dobře průchodné není. „V tuto chvíli to nejde, museli by připravit legislativu, museli by změnit celou řadu zákonů, především tam, kde jsou mandatorní výdaje dost často sociálního charakteru. To si myslím, že je nepřijatelné, že to je politicky neprůchodné,“ řekla.
Nastupující koalice chce v rozpočtu na příští rok škrtnout částku 80 miliard. Je to dvakrát víc peněz, než stát ročně dává třeba na platy všech vojáků včetně výsluh, pětkrát vyšší částka, než jakou dostává kultura, a sedmkrát víc peněz, než má k dispozici největší nemocnice v Motole.
Konkrétní plán škrtů, kterými chce snížit schodek rozpočtu pod 300 miliard, ale zatím koalice hotový nemá. Podle informací ČT je ve hře třeba desetiprocentní snížení provozních výdajů státu, úspory ve slevách na jízdném pro děti a důchodce, miliardové škrty v dotacích podnikatelům nebo zmrazení platů některých státních zaměstnanců. Ani to ale zdaleka stačit nebude.
„Tupé a hloupé škrty“
Někteří členové nastupující vlády připouštějí, že ušetřit plánovaných 80 miliard nebude jednoduché. „Rozpočet ministerstva školství je skutečně velký. Z velké části jsou to naprosto mandatorní výdaje, u kterých nic škrtat nejde. Byly by to tupé a hloupé škrty,“ myslí si kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN).
Podobná situace může nastat u ministerstva práce a sociálních věcí. „Ministerstvo práce a sociálních věcí není ten resort, kde se dají ty úspory hledat tak jednoduše, protože naprosto drtivá většina těch výdajů je vázána mandatorně, to znamená ze zákona,“ uvádí kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pravděpodobní budoucí ministři, kteří jednali tento týden na zámku v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem, zatím ve svých resortech s žádnými podstatnými úsporami nepočítají.
Například kandidátka na ministryni životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) uvedla, že by se „nechtěla nijak věnovat restrikci mzdových prostředků“. Kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se obává dopadu na běžný život. „Skutečně by to nemělo mít dopady na běžné občany. Oni si zažili v roce a půl, nebo v téměř dvou letech s covidem poměrně hodně,“ sdělil.
Třeba kandidát na ministra kultury Martin Baxa (ODS) by naopak chtěl pro resort několik miliard navíc získat. „Abychom tedy postupně směřovali k výdajům v oblasti kultury do jednoho procenta státního rozpočtu,“ prohlásil Baxa. Ani kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) nechce na peníze svého možného resortu sahat. „Mně by přišlo zcela nevhodné v tuto chvíli sahat do rozpočtu ministerstva obrany a krátit tam finanční prostředky,“ řekla.
Stanjura přesto věří, že nastupující koalice 80 miliard ušetří.
„Budou brát lidem“
Ministryně financí v demisi Schillerová je skeptická. „Řekli, že ušetří deset, možná dvacet procent na provozních výdajích. Upozorňuji, že třeba dvacet procent provozních výdajů je vzít deset miliard armádě. Tak prosím, aby to budoucí paní ministryně vnímala,“ uvedla. Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jany Maláčové (ČSSD) se peníze budou brát lidem. „Bavíme se o důchodcích, o rodinách s dětmi,“ varuje.
Poslanci ve sněmovně letos státní rozpočet na příští rok vůbec neprojednají. Návrh předložený odcházející Babišovou vládou chce nastupující koalice z dolní parlamentní komory stáhnout a přepracovat. Svůj návrh hodlá předložit na konci ledna. „Kdybychom přijali ten deficit tak, jak ho navrhla současná vláda Andreje Babiše, tak roztáčí inflační spirálu,“ myslí si Fiala. Po prosincovém střídání vlád tak bude od ledna v Česku rozpočtové provizorium. Klíčový zákon by mohl nový kabinet prosadit během března.