Těžký průběh covidu zvyšuje riziko úmrtí v následujícím roce, ukázala studie

U pacientů, kteří přežili těžký průběh onemocnění covid-19, existuje asi dvakrát vyšší riziko, že zemřou v následujícím roce, než u lidí, kteří se koronavirem nenakazili vůbec nebo měli jen mírný průběh nemoci. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil odborný časopis Frontiers in Medicine.

Vyšší pravděpodobnost úmrtí je podle vědců nejspíš způsobená tím, že závažný průběh covidu-19 může významně oslabit celkový zdravotní stav nakaženého.

Výzkumníci sledovali elektronické zdravotní záznamy 13 638 lidí, kteří podstoupili PCR test na koronavirus na Floridské univerzitě. Celkem 178 z nich prodělalo těžký průběh nemoci covid-19, 246 pociťovalo pouze mírné nebo středně závažné příznaky a zbytku vyšel negativní test. Všichni pozitivně testovaní se z nemoci uzdravili, autoři studie pak pokračovali ve sledování jejich zdravotního stavu.

Problém je to hlavně u mladých

Z výzkumu vyplynulo, že lidé, kteří prožili těžký průběh nemoci, měli významně vyšší pravděpodobnost, že zemřou v průběhu následujícího roku. Riziko rostlo převážně u osob mladších 65 let. Pouze 20 procent zaznamenaných úmrtí způsobily typické komplikace po covidu-19, jako je respirační selhání. Zbylých 80 procent zavinily příčiny, které nejsou běžně spojované s nákazou virem SARS-CoV-2. Většina registrovaných úmrtí se navíc odehrála dlouho po vyléčení z infekce, podle vědců je proto možné, že si je rodina ani lékaři nespojili s covidem-19.

Výsledky naznačují, že u lidí, kteří se léčili s těžkým průběhem onemocnění, se zhoršil celkový zdravotní stav, což je učinilo zranitelnější vůči jiným zdravotním problémům.

Riziko jde snížit

„Předchozí studie, kterou jsme provedli, ukázala, že pacienti s těžkým průběhem onemocnění, kteří se z něj uzdravili, měli významně vyšší riziko hospitalizace v následujících šesti měsících,“ řekl listu The Guardian hlavní autor studie Arch Mainous z Floridské univerzity. „Novou studii jsme rozšířili o zkoumání pravděpodobnosti úmrtí v následujících 12 měsících,“ dodal. „Nyní, když víme, že existuje značné riziko úmrtí na něco, co je možné považovat za nerozpoznanou komplikaci po covidu-19, musíme být ještě ostražitější,“ uvedl vědec.

Podle Mainouse je důležité, aby lidé neriskovali a nespoléhali na nemocniční léčbu, ale využili všech preventivních opatření, která jim pomohou zabránit těžkému průběhu nemoci, jako je očkování proti covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 10 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 13 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 15 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 16 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
25. 5. 2026

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
25. 5. 2026

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...