Obezita nepochybně přispívá ke vzniku rakoviny, dokazují vědci

Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je s nadváhou či obezitou spojeno 13 druhů rakoviny. Možství onkologických diagnóz spojených s obezitou se zvyšuje – tyto typy rakoviny v roce 2014 tvořily plných 40 procent všech onkologických onemocnění v USA.

Výskyt rakoviny spojené s obezitou se ve Spojených státech v letech 2005 až 2014 zvýšil o sedm procent, což ohrožuje příznivý trend snižování počtu nových případů nádorových onemocnění. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu nemocí a prevenci (CDCP). V roce 2014 bylo v USA evidováno 630 000 nových případů rakoviny spojené s nadváhou nebo obezitou.

Počet nových případů se v USA od 90. let snížil, množství onkologických diagnóz spojených s obezitou se naopak zvyšuje, upozornilo CDCP. Tyto typy rakoviny v roce 2014 tvořily plných 40 procent všech onkologických onemocnění v zemi

Podle statistiky z let 2013 až 2014 mají dva ze tří Američanů nadváhu nebo jsou obézní. Polovina obyvatel USA si souvislost mezi rakovinou a obezitou neuvědomuje. „Pro udržování zdravé váhy je mnoho dobrých důvodů. Teď si k nim můžete přidat i rakovinu,“ vzkázala Američanům Anne Schuchatová z CDCP.

Rakovina, obezita a mládí

K podobnému výsledku nedávno dospěli autoři významné studie zveřejněné v odborném časopise Cancer. Nadváha a obezita dospívající mládeže bývá podle této práce příčinou častějšího onemocnění rakovinou tlustého střeva a konečníku v dospělosti. Jak ukázal výzkum uskutečněný u dvou milionů mladistvých ve věku sedmnácti let, pravděpodobnost výskytu těchto chorob v dospělosti se s nadváhou zvyšuje v případě tlustého střeva o 50 procent a v případě konečníku až o 70 procent.

Až dosud měly studie vztahující se k váze v dospívání a riziku onemocnění rakovinou tlustého střeva v dospělosti rozporné výsledky. Vědci z Telavivské univerzity však analyzovali údaje vztahující se k více než milionu mužů a více než 700 000 žen, kteří se podrobili testům zahrnujícím měření indexu tělesné hmotnosti (BMI) v průměrném věku sedmnácti let (od šestnácti do devatenácti let), a to v letech 1967 až 2002. Tyto osoby byly sledovány až do roku 2012, každá v průměru 23 let.

Vědci registrovali téměř 3000 případů onemocnění rakovinou a zjistili, že nadváha a obezita zvyšují o více než 50 procent pravděpodobnost onemocnění rakovinou tlustého střeva a o více než 70 procent rakovinou konečníku.

Smrtící kilogramy

„Jde o dosud nejrozsáhlejší výzkum na toto téma, který ukazuje význam měření indexu tělesné hmotnosti v dospívání jako nástroje k posílení zdravotního stavu těchto osob,“ uvedl hlavní autor studie Zohar Levi. 

Nahrávám video

Kilogramy navíc jsou spojeny s předčasnou smrtí a dnes jsou světově uznávány jako rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, mrtvice, cukrovky a nádorů. K tomu je třeba připočítat, že nadváha je často provázena dalšími zdravotními problémy, jako je například vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, spánková apnoe a dýchací problémy, astma či komplikace v těhotenství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...