Námitky Turecka vůči rozšíření NATO jsou vnitropolitické, soudí Bašta i Žáček

Nahrávám video
90' ČT24 - Švédsko a Finsko se hlásí do NATO
Zdroj: ČT24

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Turecko ve středu zablokovalo rychlý start přijímacího procesu a neumožnilo shodu ambasadorů, uvedly diplomatické zdroje. Erdogan prohlásil, že Turecko žádalo zmíněné skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.

Poslanec Žáček si nedovede představit, že by Turecko vstup Finska a Švédska do NATO zablokovalo. Jde mu tedy nyní hlavně o to, aby získalo ze své pozice různé výhody, myslí si. 

Žáček: Schvalování v Česku může být rychlé

Bašta soudí, že Ankara chce zejména upozornit na pokus o puč před šesti lety - Turecko tvrdí, že skandinávské země ukrývají lidi, kteří se na něm podíleli. Řešením je nyní podle Bašty o vzniklé sitauci jednat, v tom vidí zejména příležitost pro USA a Německo. 

Žáček zároveň věří, že v Česku proces schvalování proběhne v rychlejší lhůtě než někdy odhadované měsíce či rok. Zdůraznil, že finská i švédská armáda dlouhodobě fungují podle zásad NATO, jsou to vyspělé armády, jejich vojáci se navíc znají s vojáky ze států Aliance. 

Bašta předpokládá, že SPD při ratifikaci vstup skandinávských zemí do NATO podpoří. Na dotaz o případných reakcích Ruska odpověděl, že Moskva možná přemístí některé rakety do Kaliningradské oblastí. 

Bašta: Skandinávci se cítí ohroženi

Dlouhodobě neutrální Finsko a Švédsko se rozhodly změnit svůj postoj k členství v NATO pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu. 

Zatímco v lednu bylo pro vstup Finska do Aliance 27 procent Finů, v květnu to bylo již 76 procent. Ve Švédsku se tento poměr změnil z ledna do dubna z 37 na 51 procent. 

Žáček považuje tuto reakci za pochopitelnou vzhledem k obavám, že cílem další ruské agrese by mohly být právě tyto neutrální státy. Bašta řekl, že válka na Ukrajině je jeden z největších válečných konfliktů od roku 1945, takže rozhodnutí severských států chápe. Dodal, že zmíněná změna v názorech ukazuje, že mnozí obyvatelé obou skandinávských států vnímají současnou situaci jako ohrožení. Konstatoval, že pro Rusko jde o vojensko-politický debakl a nezamýšlený důsledek války na Ukrajině.  

Jak to vidí Rusko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý řekl, že NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na Východ. „Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na Východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Rusko opakovaně varuje před „následky“ rozšiřování Aliance. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně v pondělí řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale podle Kremlu muselo reagovat, pokud by Aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu (rozmístění strategických zbraní či zahraničních vojenských jednotek).  

Nová základna NATO by mohla vzniknout v Polsku, odhaduje Kovanda

Vstup Švédska a Finska bude důležitý pro celoalianční bezpečnost, a zejména pro bezpečnost jeho baltských států, soudí bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. Připomněl, že obě země se již od roku 1994 zúčastňují různých akcí NATO. Nebude tedy problém, aby se obě země aktivně účastnily „čehokoliv, na čem se Aliance dohodne“.

Variantu, že v těchto zemích budou přímo základny NATO, proti čemuž vystupuje Rusko, považuje za záležitost dalšího vyjednávání. „Zatím jsem nepostřehl, že by někdo měl zájem, aby se na těchto územích měla vybudovat nová základna. Není to ani vyloučeno.“ Odhaduje, že takto se Aliance bude dříve rozšiřovat v Polsku, případně v baltských státech, a že to tedy není nyní aktuální.

Kovanda dodal, že nepochybuje o tom, že Turecko bude něco chtít za to, aby souhlasilo s členstvím obou států. „Co bude Turecko chtít, jak vysoko vyšponuje cenu, je dneska otazník.“ Zároveň si myslí, že Ankara nebude moci svůj souhlas s jejich členstvím donekonečna odmítat.

Bude to posílení hlavně baltských států a Polska, domnívá se Šedivý

Politický a kulturní geograf Vladimír Baar považuje chystaný vstup skandinávských států za „dotvoření Aliance,“ kde chyběly, aby linie s bývalým postsovětským prostorem byla úplná.

Dodal, že neutralita Finska či Švédska, tak jak byla dříve vnímána, už dnes neexistuje. Dokonce i Švýcarsko se chová jinak než před sto lety, podobně také Rakousko.

Už tedy není možné být přísně neutrální, státy se musí rozhodnout, kam patří, jaké hodnoty chtějí hájit. Švédsko a Finsko pojí se zeměmi NATO demokratický systém vládnutí. A rozhodnutí obou skandinávských zemí bylo výrazně ovlivněno právě invazí Ruska na Ukrajinu. 

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl, že jak Finsko, tak Švédsko mají dobré armády, které jsou stavěny řadu let de facto podle vzoru NATO. „Jejich vstup bude znamenat posílení severního křídla Aliance a větší jistotu pro pobaltské republiky a pro Polsko.“ 

Očekává, že noví členové se soustředí především na severní oblast, kde přinesou posílení současných znalostí. Předpokládá také, že právě ve Finsku budou Rusové ukazovat, že mají jakési dědičné právo ho ovlivňovat. „Finové musí počítat nejenom s tím, že se zintenzivní kybernetické útoky, ale i jiné provokace.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv je bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
09:39Aktualizovánopřed 27 mminutami

USA a Izrael podle Teheránu zaútočily na zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasním agentura Reuters. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael v sobotu dle agentury AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.
před 50 mminutami

Izraelské letectvo znovu udeřilo na cíle v Libanonu

Izraelské letectvo v noci na sobotu zahájilo další vlnu úderů na Libanon. Krátce předtím vydalo výzvu k okamžité evakuaci sedmi čtvrtí bejrútského předměstí Dahíja, informovala agentura AFP. Při vzdušném úderu na dům ve vesnici Ghandúríja na jihu země zahynul jeden člověk a další dva lidé byli zraněni.
04:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě, tvrdí Trump

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů, zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to v pátek napsal americký prezident Donald Trump. Hormuzský průliv mají podle šéfa Bílého domu střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy nejsou. USA s tím dle něj přesto vypomohou, pokud je o to tyto země požádají.
00:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Musk hanil Twitter, aby ho mohl koupit za nižší cenu, rozhodl soud

Miliardář Elon Musk podvedl investory společnosti Twitter, přičemž sociální síť hanil, aby ji mohl koupit za nižší cenu, než byla jeho původní nabídka 44 miliard dolarů (931 miliard korun), rozhodl v pátek federální soud. Informuje o tom agentura Bloomberg. Muskovi právníci se chtějí odvolat.
před 4 hhodinami

Slovinské volby mohou vrátit k moci Janšu, vláda viní izraelskou firmu z vměšování

Slovinsko čekají v neděli parlamentní volby. Podle průzkumů to vypadá na těsný souboj mezi Hnutím Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba a opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši. Do kampaně zasáhl skandál kolem izraelské soukromé zpravodajské firmy Black Cube, která se podle vlády do voleb vměšuje a která je podle médií napojená na Janšovu SDS.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...