Námitky Turecka vůči rozšíření NATO jsou vnitropolitické, soudí Bašta i Žáček

74 minut
90' ČT24 - Švédsko a Finsko se hlásí do NATO
Zdroj: ČT24

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Turecko ve středu zablokovalo rychlý start přijímacího procesu a neumožnilo shodu ambasadorů, uvedly diplomatické zdroje. Erdogan prohlásil, že Turecko žádalo zmíněné skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.

Poslanec Žáček si nedovede představit, že by Turecko vstup Finska a Švédska do NATO zablokovalo. Jde mu tedy nyní hlavně o to, aby získalo ze své pozice různé výhody, myslí si. 

Žáček: Schvalování v Česku může být rychlé

Bašta soudí, že Ankara chce zejména upozornit na pokus o puč před šesti lety - Turecko tvrdí, že skandinávské země ukrývají lidi, kteří se na něm podíleli. Řešením je nyní podle Bašty o vzniklé sitauci jednat, v tom vidí zejména příležitost pro USA a Německo. 

Žáček zároveň věří, že v Česku proces schvalování proběhne v rychlejší lhůtě než někdy odhadované měsíce či rok. Zdůraznil, že finská i švédská armáda dlouhodobě fungují podle zásad NATO, jsou to vyspělé armády, jejich vojáci se navíc znají s vojáky ze států Aliance. 

Bašta předpokládá, že SPD při ratifikaci vstup skandinávských zemí do NATO podpoří. Na dotaz o případných reakcích Ruska odpověděl, že Moskva možná přemístí některé rakety do Kaliningradské oblastí. 

Bašta: Skandinávci se cítí ohroženi

Dlouhodobě neutrální Finsko a Švédsko se rozhodly změnit svůj postoj k členství v NATO pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu. 

Zatímco v lednu bylo pro vstup Finska do Aliance 27 procent Finů, v květnu to bylo již 76 procent. Ve Švédsku se tento poměr změnil z ledna do dubna z 37 na 51 procent. 

Žáček považuje tuto reakci za pochopitelnou vzhledem k obavám, že cílem další ruské agrese by mohly být právě tyto neutrální státy. Bašta řekl, že válka na Ukrajině je jeden z největších válečných konfliktů od roku 1945, takže rozhodnutí severských států chápe. Dodal, že zmíněná změna v názorech ukazuje, že mnozí obyvatelé obou skandinávských států vnímají současnou situaci jako ohrožení. Konstatoval, že pro Rusko jde o vojensko-politický debakl a nezamýšlený důsledek války na Ukrajině.  

Jak to vidí Rusko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý řekl, že NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na Východ. „Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na Východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Rusko opakovaně varuje před „následky“ rozšiřování Aliance. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně v pondělí řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale podle Kremlu muselo reagovat, pokud by Aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu (rozmístění strategických zbraní či zahraničních vojenských jednotek).  

Nová základna NATO by mohla vzniknout v Polsku, odhaduje Kovanda

Vstup Švédska a Finska bude důležitý pro celoalianční bezpečnost, a zejména pro bezpečnost jeho baltských států, soudí bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. Připomněl, že obě země se již od roku 1994 zúčastňují různých akcí NATO. Nebude tedy problém, aby se obě země aktivně účastnily „čehokoliv, na čem se Aliance dohodne“.

Variantu, že v těchto zemích budou přímo základny NATO, proti čemuž vystupuje Rusko, považuje za záležitost dalšího vyjednávání. „Zatím jsem nepostřehl, že by někdo měl zájem, aby se na těchto územích měla vybudovat nová základna. Není to ani vyloučeno.“ Odhaduje, že takto se Aliance bude dříve rozšiřovat v Polsku, případně v baltských státech, a že to tedy není nyní aktuální.

Kovanda dodal, že nepochybuje o tom, že Turecko bude něco chtít za to, aby souhlasilo s členstvím obou států. „Co bude Turecko chtít, jak vysoko vyšponuje cenu, je dneska otazník.“ Zároveň si myslí, že Ankara nebude moci svůj souhlas s jejich členstvím donekonečna odmítat.

Bude to posílení hlavně baltských států a Polska, domnívá se Šedivý

Politický a kulturní geograf Vladimír Baar považuje chystaný vstup skandinávských států za „dotvoření Aliance,“ kde chyběly, aby linie s bývalým postsovětským prostorem byla úplná.

Dodal, že neutralita Finska či Švédska, tak jak byla dříve vnímána, už dnes neexistuje. Dokonce i Švýcarsko se chová jinak než před sto lety, podobně také Rakousko.

Už tedy není možné být přísně neutrální, státy se musí rozhodnout, kam patří, jaké hodnoty chtějí hájit. Švédsko a Finsko pojí se zeměmi NATO demokratický systém vládnutí. A rozhodnutí obou skandinávských zemí bylo výrazně ovlivněno právě invazí Ruska na Ukrajinu. 

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl, že jak Finsko, tak Švédsko mají dobré armády, které jsou stavěny řadu let de facto podle vzoru NATO. „Jejich vstup bude znamenat posílení severního křídla Aliance a větší jistotu pro pobaltské republiky a pro Polsko.“ 

Očekává, že noví členové se soustředí především na severní oblast, kde přinesou posílení současných znalostí. Předpokládá také, že právě ve Finsku budou Rusové ukazovat, že mají jakési dědičné právo ho ovlivňovat. „Finové musí počítat nejenom s tím, že se zintenzivní kybernetické útoky, ale i jiné provokace.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 12 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 58 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...