Obstrukce a pískot poslanců doprovázely jednání slovenského parlamentu o smlouvě s USA

Obstrukce opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále slovenské sněmovny provázely v úterý jednání zákonodárců o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva z tří desítek přihlášených zákonodárců. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.

Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. U budovy sněmovny protestovaly proti smlouvě desítky lidí.

Dohoda, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden, umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť.

Podobnou dohodu uzavřely se Spojenými státy například Maďarsko a Polsko, nikoliv ale Česko. Zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský uvedl, že tuto dohodu má již 23 z 29 členských států NATO. Američanům by umožnila deset let využívat vojenská letiště v Malackách a na Sliači. Za to by USA poskytly 100 milionů dolarů na jejich modernizaci. 

Nahrávám video

Rušno ve sněmovně

Po začátku schůze dva opoziční poslanci se slovenskou vlajkou nejprve obsadili řečnický pult a další se dostali do potyčky s kolegy z vládní koalice, kteří v jednacím sálu sněmovny naopak rozvinuli ukrajinskou vlajku, patrně jako výraz podpory Kyjeva v souvislosti s jeho možným vojenským konfliktem s Ruskem. Poslanci LSNS pak ukrajinskou vlajku polili vodou a jiní zákonodárci ukrajinskou vlajku poslancům vzali. Incident kritizovala ukrajinská ambasáda na Slovensku. Šéf slovenské diplomacie, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny, už ohlásil, že Bratislava se diplomatickou cestou omluví.

Opoziční poslanci pak hned v úvodu projevu ministra obrany Jaroslava Nadě začali pískat a poté, co k ministrovi přistoupil šéf krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, předseda parlamentu Boris Kollár schůzi přerušil. Krátce předtím totiž Kollár několik poslanců ĽSNS včetně Kotleby z jednacího sálu vykázal. Ti ale stejně zůstali v jednacím sále sněmovny, která nemá zřízenou parlamentní stráž, jejíž členové by mohli vykázaného poslance vyvést z jednacího sálu.

Za pískotu a výkřiků některých poslanců později Naď pokračoval ve vystoupení. „Dohoda přináší pro občany více bezpečnosti. Dohoda vyjadřuje naší zahraničně-politickou orientaci. USA jsou nezpochybnitelně našim nejsilnějším spojencem,“ řekl Naď.

Po Nadově vystoupení pokračovali poslanci LSNS v obstrukcích a i kvůli jejich pískotu předsedající opakovaně přerušoval schůzi.

Představitelé slovenské vlády už dříve uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země a nepředpokládá vytvoření cizích vojenských základen na Slovensku, jak opakovaně tvrdily opoziční strany či slovenská generální prokuratura.

Více než polovina Slováků je proti smlouvě

Sněmovna hlasováním odmítla žádost generálního prokurátora Maroše Žilinky, aby mohl v rozpravě vystoupit. Podle slovenských médií Žilinka chtěl před poslanci říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. 

Šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) a expremiér Robert Fico řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země a že naopak přispěje ke zvyšování napětí. Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupuje proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Smer-SD u moci. Naď zase uvedl, že k užšímu propojení mezi Slovenskem a USA došlo v souvislosti s tím, že vlády pod vedením Smeru-SD nakupovaly techniku od Spojených států.

V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Prezidentka Čaputová dokument podpořila

Podle vyjádření vládních politiků dohodu s USA při hlasování nepodpoří ani všichni poslanci čtyřčlenné vládní koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu. Sněmovna hlasováním rozhodla, že rozprava ke smlouvě s USA bude trvat nepřetržitě; hlasovat o dokumentu pak budou poslanci na řádné schůzi sněmovny, která probíhá v těchto dnech a byla přerušena kvůli jednání o dohodě s USA.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ratifikační proces za slovenskou stranu završí podpisem, uzavření dohody už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku, ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
21:32Aktualizovánopřed 40 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 54 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 5 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.