Polský Sejm odsouhlasil obtížnější restituce pro přeživší holocaustu

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

Nový zákon stanovuje, že po třiceti letech již nebude možné napadnout úřední rozhodnutí, například v otázkách určení vlastnictví. Senát normu mírně upravil a zapracoval do ní například ustanovení, které umožňuje podat žádost o přezkum rozhodnutí tři měsíce předtím, než zákon začne platit. Norma se nebude vztahovat na již vznesené nároky. Zákon se týká jakéhokoli majetku, nejen toho židovského.

Podle kritiků může zákon vést k omezení restitučních nároků Židů, jejichž majetek zabavil nacistický režim a později ho znárodnila komunistická vláda. Předpis se podle nich může promítnout i do snah dalších lidí o navrácení konfiskovaného majetku. Kolika by se nová norma mohla týkat, však není jasné.

„Krádež za bílého dne“

Zákon vyvolal silnou kritiku ze strany Izraele a USA. Předseda izraelského parlamentu Mickey Levy jej označil za „krádež za bílého dne, která znevažuje památku holocaustu“. Přijetí zákona odsoudil izraelský ministr zahraničí Jair Lapid.

Mluvčí amerického ministra zahraničí Ned Price konstatoval, že Spojené státy znepokojují kroky, které ztíží obětem holocaustu a jejich rodinným příslušníkům domoci se navrácení majetku.

Polská vláda ale mezinárodní kritiku odmítá. Tvrdí, že zákon pomůže vyřešit právní situace, které zůstaly neobjasněné dlouhá desetiletí. Norma má podle kabinetu také zabránit restitučním spekulacím a podvodům a zamezit „zpětným divokým privatizacím“. Polsko se také domnívá, že nenese odpovědnost za odškodnění Židů perzekvovaných během nacistické okupace.

Situace v Polsku se liší od mnoha postkomunistických zemí tím, že země nikdy nepřijala zákon, který by reguloval restituce, poznamenává agentura AP. Lidé se po pádu komunismu ale mohli domáhat navrácení majetku či kompenzací před soudy.