Rusko a Spojené státy se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty. Uvedl to na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma telefonicky hovořil se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Ruský deník Kommersant dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že úmluva bude prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek.
Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její dosavadní platnost má vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.
„Prezidenti vyjádřili spokojenost s dnes uskutečněnou výměnou diplomatických nót o dosažení dohody o prodloužení smlouvy o strategických útočných zbraních,“ uvedl v úterním prohlášení Kreml. „V nejbližších dnech strany dokončí všechny nezbytné procedury a zajistí další fungování (…) vzájemného omezení arzenálů jaderných raket.“
Rusko dlouho navrhovalo prodloužit úmluvu bez předběžných podmínek či změn, ale vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa se zahájením jednání čekala až do loňského roku a předložila řadu požadavků. Podle informací deníku The Washington Post americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce neúspěšným přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila.
Moskva zahájila nová jednání s Washingtonem o prodloužení smlouvy 21. ledna, tedy den poté, co se prezidentského úřadu v USA ujal Biden. V pondělí na téma prodloužení dohody telefonicky hovořili tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem.
Státní Duma, dolní komora ruského parlamentu, bude o ratifikaci smlouvy jednat hned ve středu, uvedla agentura TASS. Příslušný návrh zákona prodlužující platnost úmluvy o pět let, tedy do 5. února 2026, během úterý poslal do parlamentu prezident Putin. Podle agentury Interfax by Duma měla smlouvu ratifikovat do týdne.
Biden poprvé jako prezident telefonoval s Putinem
Právě dohoda Nový START byla jedním z témat úterního telefonátu mezi Putinem a Bidenem. Jednalo se o první rozhovor těchto politiků po Bidenovu nástupu do Bílého domu.
Podle mluvčí amerického prezidenta Jen Psakiové se během hovoru probírala celá řada citlivých témat. Kromě Alexeje Navalného, nad jehož zatčením a otravou projevil Biden znepokojení, a Ukrajiny to údajně byl také loňský masivní hackerský útok, který zasáhl i řadu amerických úřadů a ze kterého mnozí experti podezírají Rusko. Politici mluvili i o zásazích ruské policie proti pokojným demonstrantům či údajnou ruskou nabídku odměn pro povstalce v Afghánistánu, o které loni v červnu informoval deník The New York Times.
Ruský prezident podle Kremlu mimo jiné poznamenal, že normalizace vztahů mezi Washingtonem a Moskvou je v zájmu obou zemí i mezinárodního společenství. Podle agentury AP chtěl Biden úterním telefonátem ukázat rázný odklon od vřelé rétoriky, kterou směrem k Putinovi často praktikoval bývalý prezident Donald Trump.
Nový šéf Bílého domu hovořil také se Stoltenbergem
Biden v úterý telefonoval také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Tomu podle Bílého domu potvrdil závazky Spojených států k principu kolektivní obrany, uvedl Bílý dům.
Nový americký prezident také šéfovi Severoatlantické aliance řekl, že je připravený spolupracovat s americkými spojenci při řešení řady společných bezpečnostních problémů, jako je Afghánistán, Irák a Rusko.
Vztahy USA a jejich spojenců v NATO byly v posledních čtyřech letech napjaté. Bidenův předchůdce Trump mimo jiné kritizoval evropské členy aliance kvůli nízkým výdajům na obranu a zpochybnil i to, zda by USA přispěchaly na základě článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně na pomoc některému z členských států v případě jeho napadení.
