Trump chce nahradit smlouvu o strategických zbraních START, přizvat hodlá i Čínu, tvrdí CNN

Experti Bílého domu připravují na pokyn prezidenta Donalda Trumpa návrh nové smlouvy o omezení strategických zbraní, která by nahradila dohodu podepsanou v roce 2010 v Praze. Oznámila to americká televize CNN s odvoláním na své zdroje v Bílém domě. Budoucí dohoda by podle prezidentova projektu měla zahrnovat nejen jaderné zbraně USA a Ruska, ale nově i Číny.

Pražskou smlouvu, která je známá i jako „nová smlouva START“, podepsali v roce 2010 tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Navázala na sovětsko-americkou dohodu START I.

Arzenály Spojených států a Ruska omezila aktuální smlouva zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných maximálně na 700 odpalovacích zařízeních. Pražská smlouva má vypršet v roce 2021. Prodloužena může být o pět let, ale Trump chce raději dojednat smlouvu novou, uvádí CNN.

Trump letos v lednu v poselství o stavu unie prohlásil, že místo dosavadní dohody START „možná můžeme dojednat jinou smlouvu, když přidáme Čínu a jiné (státy), ale možná se to nepovede; v takovém případě bychom všechny ostatní mnohonásobně překonali ve financování a inovacích“.

Podle činitelů Bílého domu, na které se CNN odvolává, dal Trump jasně najevo, že kontrola zbrojení „by měla zahrnovat Rusko i Čínu a měla by se týkat všech zbraní, všech hlavic, všech raket“. Jde prý o projekt, o jaký se dosud žádná vláda nepokusila.

Rusko: USA podkopávají desetiletí práce

Ruská agentura TASS citovala náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který obvinil USA, že se snaží zničit veškeré smlouvy o nešíření zbraní a kontrole zbrojení. „Podkopávají desetiletí pracně budované a pečlivě ochraňované zásady mnohostranné rovnoprávné spolupráce při řešení nejvážnějších problémů mezinárodní bezpečnosti,“ vyčetl ruský diplomat Washingtonu.

Rjabkov nicméně připustil, že proces kontroly jaderných zbraní by měl být mnohostrannější. „Naše stanovisko spočívá v tom, že proces omezení jaderných zbraní může být postupný a musí se opírat o zásadu nedělitelné bezpečnosti. Musí mít mnohostranný charakter s respektováním konsenzu a zájmů všech zemí,“ konstatoval Rjabkov, aniž se zmínil o možném zapojení Číny.

Někteří experti jsou skeptičtí

CNN publikovala skeptické názory některých expertů, podle nichž plán přizvat k odzbrojovací dohodě Čínu je spolehlivým způsobem, jak kontrolu strategických zbraní pohřbít. „Jediným důvodem, proč oslovit Čínu, může být snaha nepokračovat se smlouvou START,“ soudí Alexandra Bellová z amerického Střediska pro kontrolu a nešíření zbraní.

Zatímco odzbrojovací dohody s Ruskem se dojednávaly po desetiletí a navazovaly jedna na druhou, smlouva za účasti s Číny by musela být sjednána úplně od začátku.

Moskva v poslední době obviňuje Pentagon, že dohodu START porušuje. Rusko varuje, že její případné prodloužení narazí na nutnost vyřešit celou řadu sporných problémů. Bílý dům ale podle CNN s diskusí o prodloužení smlouvy z roku 2010 nespěchá. Místo toho se pokusí o ambicióznější dohodu, která by zahrnovala i zbraně nestrategické povahy a likvidovala by celé třídy výzbroje.

  • Podepsána 8. dubna 2010 v Praze. Navázala na sovětsko-americkou dohodu START I, kterou v roce 1991 podepsali George Bush starší a Michail Gorbačov a jejíž platnost vypršela v roce 2009.
  • Pro strategické zbraně zavedl nový START následující souhrnné limity:
  • a) počty jaderných hlavic – maximálně 1550; tento limit je o 74 procent nižší, než byl limit ve smlouvě START I z roku 1991, a o 30 procent nižší než limit z tzv. moskevské smlouvy (SORT) z roku 2002, kterou také nový START nahradil;
  • b) kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky);
  • c) samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky); tento limit je méně než poloviční oproti příslušnému limitu staré smlouvy START I.
  • Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá smluvní strana stanoví sama.
  • Smlouva obsahuje ověřovací mechanismus, který zahrnuje inspekce na místech, výměnu údajů a ohlašovací povinnost vztahující se ke strategickým útočným zbraním a zařízením, které jsou zmíněny ve smlouvě. Pro zvýšení transparentnosti smlouva také stanoví výměnu dálkových měření.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...