New York Times: Smlouva START není pro Rusko závazkem

Washington/Moskva – Rusko si podle deníku New York Times vyhradilo možnost odstoupit od plánované smlouvy START, pokud by budování nového amerického protiraketového deštníku v Evropě vyhodnotilo jako riziko pro svou bezpečnost. Klíčová smlouva mezi Ruskem a USA, kterou mají oba prezidenti podepsat 8. dubna v Praze, má omezit a upravit výrobu strategických zbraní včetně jaderných hlavic. Proti systému vystupuje Moskva dlouhodobě, přestože Washington stále opakuje, že není namířený proti Rusku, ale proti režimům v Íránu a KLDR.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov zdůraznil, že dohoda START vůbec neznamená, že by USA směly realizovat své plány. „Smlouva neobsahuje žádná ustanovení, která by usnadňovala vybudování takového amerického protiraketového štítu, který by představoval pro Rusko hrozbu,“ řekl pro ruskou televizi. Moskva označovala plánovanou protiraketovou obranu vždy jako ohrožení své bezpečnosti a smlouvu posuzuje výhradně jako zaručení stability a kompromisu.

Podle ruských analytiků citovaných agenturou AFP Rusko novou smlouvou, „obsahující kompromis v citlivé záležitosti americké protiraketové obrany“, dosáhlo se Spojenými státy parity, po které toužilo. „Pro Rusko je velmi důležité, že má tuto novou smlouvu, která zhruba odpovídá duchu rovnosti,“ řekl agentuře bývalý diplomat Roland Timerbajev, který se účastnil vyjednávání předchozí smlouvy z roku 1991.

Moskva od počátku ostře protestovala proti plánům předchozího amerického prezidenta George Bushe vybudovat v Česku protiraketový radar a v Polsku rozmístit protiraketové střely. Od těchto plánů Obama sice ustoupil, ale Moskvu znepokojuje případné rozmístění prvků protiraketové obrany USA na Balkáně, a tak trvala na vyjádření vazby mezi strategickými zbraněmi a protiraketovou obranou i v nové smlouvě.

Prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv během klimatického summitu v Kodani
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev a okolí si vyžádal nejméně dvanáct mrtvých a desítky zraněných

Počet obětí nočního ruského útoku na Kyjev a jeho okolí podle nejnovější bilance stoupl na dvanáct. Nejméně 33 lidí utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice.
00:23Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu. Pohrozil všem, kdo by Teheránu pomáhali

Americký prezident Donald Trump ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu.
02:34Aktualizovánopřed 19 mminutami

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 2 hhodinami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 8 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 9 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 10 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.