Občané EU budou moci od půlnoci z Británie domů. Unie do konce roku získá 12,5 milionu vakcín

Hranice mezi Francií a Británií se od půlnoci otevřou pro Francouze i občany všech členských zemí EU, pokud předloží negativní test na koronavirus. Zavřené byly kvůli novému kmeni koronaviru, který se na Ostrovech objevil. Ředitel společnosti Pfizer věří, že vakcína z dílny této firmy a partnera BioNTech bude účinná i proti němu. V úterý firmy slíbily, že do konce letošního roku dodají Evropské unii 12,5 milionu dávek.

Podle rozhodnutí francouzské vlády se přes hranice do Francie dostanou už v noci na středu i řidiči mezinárodní přepravy. Negativní test na koronavirus nesmí být starší než tři dny a celníci budou započítávat výsledky PCR i antigenních testů. Od středečního rána začne mezi Británií a Francií opět fungovat letecké, lodní i železniční spojení a otevře se tunel pod Lamanšským průlivem.

Tisíce řidičů kamionů na obou stranách Lamanšského průlivu strávily už druhou noc v kabinách svých aut. „Jsme naštvaní a nevíme, proč musíme být v této situaci,“ řekl agentuře Reuters na jihu Anglie rumunský řidič kamionu Dan Jinca. Ať už se Británie a Francie rozhodnou jakkoli, nestihne Jinca podle svých slov dojet domů včas, aby oslavil s rodinou Vánoce. „Nedávají nám jídlo, nedávají nám pití, nemáme přístup k sociálnímu zařízení,“ postěžoval si také španělský řidič Sergio Robles. Situaci, ve které se řidiči ocitli, označil za „nelidskou“. 

Více než 40 zemí světa, včetně Česka, kvůli nové mutaci koronaviru omezilo dopravní spojení s Británií. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí uvedla, že zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by způsobovala vážnější průběh covidu-19. Podle britských odborníků se ale výrazně rychleji šíří. Variantu viru odhalili už i v Dánsku, Itálii či Belgii.

Evropská komise vyzvala členské státy Unie, aby na novou mutaci reagovaly koordinovaně. Podle ní je důležité přijmout opatření proti šíření viru, od uzavření hranic by se ale mělo ustoupit. Komise doporučila, aby se co nejvíce omezily zbytné cesty, nákladní doprava by se ale měla opět obnovit.

Vakcína

Společnosti stojící za jednou z vakcín proti koronaviru –⁠⁠ americký Pfizer a německý BioNTech –⁠ doufají, že jejich látka bude účinná i proti nové mutaci. Slíbily, že do konce letošního roku dodají Evropské unii 12,5 milionu dávek. Objem přislíbených vakcín je více než poloviční v porovnání s 20 miliony očekávaných dodávek do Spojených států, řekl v úterý obchodní ředitel firmy BioNTech Sean Marett.

Očkování vyžaduje dvě dávky podané v rozmezí tří týdnů, počáteční dodávka pro Unii tak vystačí pro 6,25 milionu lidí. Do 26. prosince by měla být vakcína dodána do všech zemí EU, které o to požádají, aby mohlo o den později začít očkování, uvedl BioNTech. Vakcíny jsou v současnosti uskladněny v továrně Pfizeru v belgickém Puursu, kde se také na evropské půdě vyrábějí.

Úterní oznámení firmy následuje po pondělním podmínečném schválení vakcíny Pfizer/BioNTech na trhu EU ze strany Evropské komise. Americký regulátor souhlas vydal s desetidenním předstihem oproti EU.

Závod v Marburgu bude vyrábět 750 milionů vakcín ročně

Podle finančního ředitele Sierka Poettinga německá firma nyní zkoumá možnosti, jak co nejvíce rozšířit výrobu a uspokojit tak globální poptávku po svém preparátu. V únoru by se produkce měla rozšířit do závodu v německém Marburgu, který bude schopen vyrábět 750 milionů dávek vakcíny ročně. Celkově hodlají Pfizer a BioNTech vyrobit v příštím roce 1,3 miliardy kusů své vakcíny.

Podle šéfa společnosti BioNTech Ugura Şahina je „velice pravděpodobné“, že vakcína bude účinná i proti nové a nakažlivější mutaci koronaviru, která se objevila v Británii. V opačném případě je BioNTech schopen do šesti týdnů vyvinout nový preparát, který by působil i proti této nové variantě, dodal Şahin s dovětkem, že další čas by patrně zabral schvalovací proces ze strany regulátorů. 

Şahin rovněž odhaduje, že do podzimu příštího roku by mohlo být naočkováno 60 až 80 procent světové populace. Průběžně schvalovány jsou vakcíny i od dalších výrobců, jako je americká Moderna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.