Polky potřetí zkusily blokovat Varšavu kvůli omezení potratů. Policie zadržela několik lidí

Řada Polek a Poláků vyšla do ulic na třetí blokádu Varšavy. Protestovali tak proti říjnovému rozhodnutí ústavního soudu významně omezujícímu právo ženy na přerušení těhotenství. Policie podle webu liberálního listu Gazeta Wyborcza byla připravena a krátce po zahájení akce kolem čtvrté hodiny odpoledne zadržela první demonstranty.

„Bojí se nás, proto nás bijí. Bijí nás, protože se bojí. V pondělí opět zablokujeme Varšavu, protože se nebojíme,“ ohlásily aktivistky z hnutí Stávka žen, které protesty organizují. Reagují tak na páteční akci, na níž policisté v civilu zaútočili teleskopickými obušky, čímž se zřejmě snažili vyprovokovat násilnosti.

Pokus o blokádu se konal na třech místech: na Łazienkowském mostě, na třídě Jana Chrystiana Szucha a před ministerstvem školství. Tam policie zadržela několik lidí, někteří se přivázali ke dveřím. Demonstranti požadovali demisi ministra Przemysława Czarneka, který patří k silně konzervativním politikům. Chtějí také, aby úřad přestal vyhrožovat vědcům a učitelům podporujícím protesty finančními a disciplinárními postihy.

Mezi zadrženými byla i novinářka Agata Grzybowska, která si vyslechla obvinění z napadení policistů. To vyvolalo velkou vlnu kritiky z řad opozice a médií, podotkl zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. „Policie postupuje vždy podobně. Když jsou demonstrace menší, tak se je snaží obklíčit a potom jednotlivé lidi vytahuje z davu a zadržuje,“ popsal s tím, že demonstrace jsou podle policie nelegální kvůli pandemii.

Státní televize TVP podporující vládu připomněla, že protest se konal „navzdory hrozbě koronaviru“. Kabinet dlouhodobě kritizuje demonstranty za nezodpovědný přístup. Opačným směrem míří obvinění, že soud schválně načasoval své rozhodnutí do doby, kdy je konání hromadných akcí rizikové.

Vývojové vady

Nebývalé protesty se na různých místech Polska i přes pandemii covidu konají od 22. října, kdy ústavní soud označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu.

Na interrupci kvůli vážným vývojovým vadám plodu v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v Polsku. Nově mají zůstat povoleny interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí zatím v platnost nevstoupilo.

Liberální kritici rozhodnutí upozorňují, že k němu dospěli soudci jmenovaní převážně konzervativní vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Obviňují je ze závislosti na vládě a katolické církvi, která proti potratům vystupuje dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...