Polské protesty i přes menší rozsah neustávají. Proti demonstrantům posledně zasáhla i policie v civilu

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

Policie použila proti demonstrantům slzný plyn
Zdroj: ČTK/AP Autor: Agata Grzybowska

„Celý protest probíhal dost chaoticky, demonstranti se nedostali k Sejmu, který byl ohrazen kovovými bariérami i tisícovkami policistů. To nasazení bylo opravdu obrovské, něco, co v českém, nebo třeba i slovenském prostředí neznáme. Já jsem něco takového zažil jen v Maďarsku,“ přibližuje poslední větší protest z této středy Mathé.

Demonstranti se pak vydali na pochod přes centrum polského hlavního města. Policisté na některých místech pochod zablokovali, protestující s transparenty jako „To už přeháníte“ nebo „Ženy, jsme s vámi“ se snažili kordon překonat a vypukly menší potyčky. Jinde policisté použili slzný plyn, za což si vysloužili od demonstrantů výkřiky „Milice, milice!“.

Ministr vnitra použití síly hájil tím, že se policie jen bránila útokům protestujících, napsala agentura AP. Opozice podle ní označila ministrovo vyjádření za lež. 

„Asi nejvážnějším incidentem bylo, že se v davu najednou objevili lidé v civilu, kteří teleskopickými obušky zaútočili na protestující. Nejdříve si lidé mysleli, že jde o ultrapravicové radikály, případně fotbalové chuligány, kteří napadali protestující už v minulých dnech. Pak se ale ukázalo, že to byla policie v civilu,“ upozorňuje Mathé.

Jak agentura AP, tak polská Gazeta Wyborcza dodávají, že někteří měli na rukou žluté pásky umožňující jejich identifikaci, ne však všichni.

„Není jasné, co bylo vlastně úkolem této skupiny, zda měli vyprovokovat dav k nějaké ostřejší reakci. To se teď hodně řeší, jak v polské politice, tak samozřejmě v médiích. Hledají se odpovědi na to, kdo to vůbec byl, vypadá to, že to byla speciální protiteroristická jednotka, což samozřejmě vzbuzuje obrovskou vlnu kritiky v opozici i samozřejmě mezi aktivistkami, které protesty pořádají,“ vysvětluje Mathé.

Video Studio 6
video

Zpravodaj ČT Mathé: Zdá se, že postup policie bude nově tvrdší

Změna by znemožnila 98 procent potratů

Nebývalé protesty se na různých místech Polska konají od 22. října, kdy ústavní soud označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu. Za omezením možnosti podstoupit interrupci stojí politici vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), jehož blízkým spojencem je katolická církev. Protesty se konají i přes pandemii covidu, kvůli které je v zemi zakázáno shromažďování více než pěti osob.

Vicepremiér a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ve středu v Sejmu obořil na opozici kvůli tomu, že demonstrace podporuje. Protesty podle něho stály život mnoha lidí. „Máte krev na rukou,“ obvinil opoziční poslance. Jeho strana pak obviňuje protestující, že rozšiřují koronavirus.

Vládní strana PiS už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat. Prezident polské lékařské komory či někteří profesoři Jagellonské univerzity zase kritizovali načasování rozhodnutí.

Na interrupci kvůli vážným vývojovým vadám plodu v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v Polsku. Nově mají zůstat povoleny interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí zatím v platnost nevstoupilo.

Průzkum: Protesty podporuje přes 80 procent Poláků

Demonstrace jsou spíše menší, nejde už o desetitisíce lidí, lidé jsou ale odhodlaní chodit dál do ulic, uvádí Mathé. Podle něj to také vypadá, že postup policie bude nyní poněkud tvrdší, na druhou stranu se policie ve většině případů stále chová poměrně mírně. „Je to vždy chaotické, není to tak, že by protesty byly zcela pokojné,“ doplňuje Mathé.

Protesty podle něj nově probíhají i v poměrně malých městech. Podle různých průzkumů dokonce až 70 procent Poláků podporuje stav z doby před 22. říjnem, tedy před rozhodnutím ústavního soudu. Podle dalšího průzkumu podporuje protesty žen 83 procent Poláků, uzavřel Mathé.