Pákistán pošle kvůli Kašmíru Indii k soudu OSN. Uklidněte se, vyzývá obě strany Trump

Pákistán podá žalobu na Indii k mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN kvůli odebrání zvláštního statusu státu Džammú a Kašmír. Informovala o tom agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump si kvůli pokračující krizi telefonoval s indickým premiérem Naréndrou Módím i jeho pákistánským protějškem Imranem Chánem. Obě strany vyzval ke klidu.

Případ by se týkal údajných porušení lidských práv Indií ve většinově muslimském Kašmíru. „Rozhodli jsme se, že případ Kašmíru předáme Mezinárodnímu soudnímu dvoru,“ sdělil šéf pákistánské diplomacie Šáh Mahmúd Kureší. „Rozhodnutí bylo učiněno po zvážení všech právních aspektů,“ dodal.

Verdikt soudu OSN by byl spíše jen doporučením. Aby bylo rozhodnutí závazné, musely by s ním souhlasit obě strany, upozornila agentura Reuters. Indie zatím zprávu o žalobě nekomentovala.

Indičtí vojáci na každém rohu

Krokem nacionalistické vlády v Dillí z 5. srpna přišel region mimo jiné o výsadu schvalovat vlastní zákony a povolovat občanům z jiných částí Indie vlastnictví půdy. Od odebrání zvláštního statusu platí takřka úplný zákaz vycházení, oblast je odříznuta od internetu a indičtí vojáci jsou v kašmírském údolí všudypřítomní.

Během více než čtrnácti dnů od odebrání autonomního statusu byly podle agentury AP údajně zatčeny tisíce lidí.

Americký prezident Donald Trump vyzval Indii a Pákistán ke snížení napětí. Podle mluvčího Bílého domu Judda Deerea šéf Bílého domu „zopakoval, že je nutné se vyhnout eskalaci situace, a vyzval ke zdrženlivosti na obou stranách“.

Kašmír je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Činí si na něj nárok Dillí i Islámábád, obě země mají ale pod kontrolou jenom jeho část. Povstalci od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu, nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt si už vyžádal téměř 70 tisíc obětí. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Vojáci na obou stranách linie dotyku, která rozděluje Kašmír na indickou a pákistánskou část, jsou nyní v pohotovosti a odehrávají se sporadické přestřelky. Pákistánské úřady tvrdí, že z pohraničních oblastí pákistánského Kašmíru musely uprchnout tisíce obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled