Skotsko čelí změnám klimatu. Za rok zalesnilo plochu o velikosti deseti tisíc fotbalových hřišť

Nahrávám video

Řada zemí se snaží lépe vzdorovat změnám klimatu sázením stromů. Mezi průkopníky patří Skotsko, kde rozlehlé lesy kdysi musely ustoupit zemědělství. Loni tam poprvé s pomocí soukromých společností zalesnili víc než deset tisíc hektarů plochy. Stromy pomáhají i jako přirozená bariéra proti záplavám.

Turistické katalogy často nabízejí Skotsko jako pláně se zříceninami, místní vláda se přitom snaží zemi mnohem víc zalesnit. „Máme tři různé vaky. Jeden z každé strany a pak na zádech. Může to sloužit i jako pytel pro hnojivo,“ říká lesník Bruce Spalding, který vysází i dva tisíce stromů denně.

Skotsko poprvé za jediný rok vysadilo deset tisíc hektarů plochy – tedy víc než deset tisíc fotbalových hřišť. „To je zhruba 22 milionů stromů, které pohlcují kolem devíti a půl tun oxidu uhličitého z atmosféry,“ podotkla skotská ministryně životního prostředí Mairi Gougeonová.

S rychlejším zalesňováním mají pomoci pobídky soukromým firmám, které stojí za většinou nového porostu. „Už pár let spolupracujeme se skotskou vládou na vytvoření fondu, který by zájemcům o sázení stromů vyplácel peníze,“ uvedl manažer lesnické firmy Confor Stuart Goodall.

Sázení stromů ve Skotsku
Zdroj: ČT24

Ještě před sto lety bylo Skotsko zalesněné jen z pěti procent, jelikož prioritou tehdy bylo zemědělství a infrastruktura. S mizejícím porostem a rostoucí globální teplotou se však zvyšovala i snaha chránit životní prostředí.

Prevence povodní

Nejde přitom jen o klima, země potřebuje přirozené bariéry. Ve Skotsku hodně často prší, a je tak náchylné k záplavám. „(Stromy) nasávají vodu, v zásadě ji zachycují. To znamená, že je v některých případech vysazujeme jako prevenci povodní,“ konstatoval Goodall.

Skotsko pokračuje v zelené kampani napříč světem. Podle nedávné studie se na světě dá zalesnit plocha velká jako Spojené státy.

Nejrázněji vykročila před pár dny vyprahlá Etiopie. Lidé v této africké zemi vysázeli za jediný den rekordních 350 milionů stromů. Plán je skutečně ambiciózní – během léta chtějí Etiopané dodat čtyři miliardy kusů. Pro každého obyvatele to znamená zhruba čtyřicet sazenic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 46 mminutami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 4 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 6 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 7 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 10 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 16 hhodinami
Načítání...