Obama zmírnil trest Chelsea Manningové z kauzy WikiLeaks. Z vězení vyjde v květnu

Odcházející americký prezident Barack Obama zmírnil trest Chelsea Manningové. Bývalá analytička vojenské zpravodajské služby byla odsouzena na 35 let za vyzrazení utajovaných amerických dokumentů serveru WikiLeaks. Místo v roce 2045 opustí Manningová vězení už letos 17. května. Kromě Manningové zkrátil Obama tresty dalším 208 vězňům a dalších 64 omilostnil. Mezi nimi je i bývalý vysoký generál James Cartwright.

Ještě jako vojín Bradley Manning byla Manningová před změnou pohlaví v roce 2013 odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. 

Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.

Manningová byla zatčena v roce 2010, ve vězení tak strávila více než šest let. Obamova administrativa čelila delší dobu tlaku na její propuštění. Odsouzená se loni dvakrát pokusila o sebevraždu v mužském vězení ve Fort Leavenworth v Kansasu, kde si odpykává trest. Držela také hladovku, kterou ukončila poté, co jí armáda přislíbila poskytnutí léků, které Manningová bere kvůli své transsexualitě. 

Milost dostal i generál, který při výslechu lhal FBI

Obama, který v pátek předá úřad zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, zkrátil tresty 209 vězňům včetně Manningové a dalších 64 omilostnil. Mezi nimi i bývalého generála amerického vojenského námořnictva Jamese Cartwrighta.

Cartwrighta v roce 2012 vyslýchali vyšetřovatelé FBI kvůli knize, v níž byly obsaženy důvěrné informace o americkém útočném softwaru Stuxnet. Loni v říjnu Cartwright před soudem přiznal, že vyšetřovatelům FBI nepravdivě popřel, že byl zdrojem tajných informací. Sedmašedesátiletý generál, původně bojový letec, byl v době aktivní služby považován za blízkého poradce prezidenta Baracka Obamy.

Většina z dalších omilostněných byla odsouzena za nenásilné drogové trestné činy, napsala agentura AP. Celkem Obama během svého působení v prezidentském úřadu podle agentury Reuters omilostnil 212 vězňů a 1385 vězňům zkrátil tresty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 42 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.