Na festivalu ve Varech jsou nejlepší otcové. Ceny obdržel bulharský i slovenský

„Znát byl docela silný trend otcovství v krizi a výrazný počet ženských hrdinek,“ shrnula témata letošní hlavní soutěže filmová kritička Jindřiška Bláhová. „Nebyl v ní letos žádný silný film jako loňský vítěz Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři, což byl film v podstatě světového formátu. Mezi letošními snímky jsou jeden silný obrazově či koncepčně, jiný herecky nebo tematicky,“ dodala. 

Vítězný Otec je třetím společným snímkem režisérsko-scenáristické dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov. Oba pocházejí z Bulharska.

„Děj Otce je postaven na modelové situaci známé z jiných snímků napříč mnoha dekádami. V obou vyprávěních svedou okolnosti dohromady starého otce a dospělého syna. Konflikty vznikají z jejich odlišných pohledů na svět a filmy postupně poodhalují minulost jejich vztahu. V tomto případě je otec nenapravitelný mystik důvěřující bulvárním zprávám a přírodním léčitelům a syn stydlivý pragmatik,“ přibližuje nejlepší snímek letošních Varů recenzent Marek Koutesh.

Cenu pro nejlepší herečku udělila porota německé herečce Corinně Harfouchové (mimochodem oceněna byla ve Varech už jednou, v roce 1988). Zasloužila si ji za roli autoritativní a ambiciózní matky v psychologické studii Lara od režiséra Jana-Ole Gerstera.

Cena pro nejlepšího herce putuje k sousedům. Ke slovenskému herci Milanu Ondríkovi, který v dramatu Budiž světlo představuje otce, jenž musí reagovat na situaci, že jeho syn se stal členem polovojenské mládežnické organizace. Příběh, v němž xenofobie vítězí nad soucitem k bližnímu, natočil Marko Škop. 

Nejlepším režisérem byl ale vyhlášen Belgičan Tim Mielants. Pobavil i dojal tragikomedií Patrick o údržbáři v nudistickém kempu, který ztratí kladivo, což zásadně změní jeho život.  

Nejlepším dokumentem se stal esejistický portrét Ksenie Okhapkinové Nesmrtelní. Sleduje v něm, jak mechanismus politické moci ovlivňuje život na ruském maloměstě. Ideologie zasahují do lekcí v baletní škole či do tréninku dospívajících chlapců v armádní přípravce.

Do Ruska míří i hlavní cena v soutěži Na východ od Západu, která se soustředí na první a druhé počiny „východních“ režisérů. Boris Akopov porotu zaujal napínavým dramatem Býk z postsovětského Ruska, který diváky zavede do mafiánského prostředí po pádu Sovětského svazu. 

Favoritem divácké soutěže byl od první projekce dokument Forman vs. Forman. Na poslední chvíli ale společný počin Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny přeskočil dokumentární portrét další velké české umělecké osobnosti: Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. Natočila ho Olga Sommerová. 

Ceny za přínos pro Smutného a Clarksonovou

Velký aplaus si během závěrečného ceremoniálu vysloužili také dva noví držitelé čestných ocenění. Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematgrafii převzal kameraman Vladimír Smutný, který za svou tvorbu získal sedm Českých lvů, mimo jiné za oscarového Kolju. „Kameraman patří za kameru, před plátno patří výjimečně a jsem rád, že pan Bartoška mi to umožnil, tu cenu není lehké získat jako kameraman. Já si jí vážím a ona váží také,“ uvedl ve Varech.

Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii si pak z Varů odváží americká herečka Patricia Clarksonová, známá aktuálně třeba ze seriálu Ostré předměty nebo z filmů Dogville či Zelená míle. „Získala jsem nádhernou cenu. Karlovy Vary dodaly energii mé duši, nechci odjet domů, chci jen poslat pro svého psa a zůstat tu,“ prohlásila herečka, která publikum pozdravila českým „ahoj“. 

Festival se s návštěvníky spíše loučí slovy „na shledanou“. Jiří Bartoška na závěr aktuálního ročníku totiž  tradičně připojil pozvání na ten příští, pětapadesátý. V Karlových Varech přivítá filmy, jejich tvůrce a příznivce od 3. do 11. července 2020.