Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.

Bučení a pískot se ozvaly, když po skončení představení před diváky předstoupil kurátor Marcus Lobbes, který spolu se svým týmem zodpovídal za umělecko-technickou koncepci.

Soumrak bohů je závěrečnou operou Wagnerovy ságy Prsten Nibelungův o kouzelném prstenu, jehož kletba ovlivní osudy bohů i smrtelníků. Německý skladatel mnohahodinovou tetralogii vytvořil v letech 1848 až 1874 a volně stavěl na prvcích a postavách germánského pohanství, zvláště pak islandských ságách a středověkém hrdinském eposu Píseň o Nibelunzích.

Soumrak bohů s AI projekcí
Zdroj: Bayreuther Festspiele/Enrico Nawrath

Soumraku bohů předcházejí tři operní kusy: Zlato Rýna, Valkýra a Siegfried. I ty v Bayreuthu uvedli, ale bez využití AI. Festival je vrstevníkem Wagnerova opusu, koná se s přestávkami od roku 1876. Prsten Nibelungův byl od dob své premiéry inscenován mnohokráte s větší či menší mírou invence.

Odvaha, nebo salát?

U příležitosti stopadesátého výročí se festival rozhodl pro „vizionářsky silný experiment“, který by pomocí AI vizuálně ztvárnil, jak bylo toto hudební drama ve století a půl dlouhé historii přijímáno. Projekce měla vystihovat „národní mýtus, společensko-politický převrat“ i „romantickou utopii“, přičemž umělá inteligence se učila z bezpočtu předchozích inscenací či dokumentů, ale také různých obrazů a historických motivů.

Právě jejich výběr ale publikum mátl, píše deník Die Zeit s odkazem na agenturu DPA. Vedle fotografie bývalého kancléře Helmuta Kohla se objevily záběry z 11. září a teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, poštovní známka vytvořená ke sjednocení Německa či britská královna Alžběta II. Ústřední milenecká dvojice řeší lásku a vášeň, zatímco AI za ně promítá plakát z ropné krize v sedmdesátých letech, jen málokdo by v tom dohledal logiku, uvádí další příklad bavorský rozhlas BR Klassik.

Soumrak bohů s AI projekcí
Zdroj: Bayreuther Festspiele/Enrico Nawrath

Ale třeba respektovaný časopis o divadle Die Deutsche Bühne míní, že odvaha festivalu „vstoupit na nové území“ si v zásadě zaslouží respekt, ostatně sám Wagner prý nabádal k tvorbě nových věcí.

Kritiku „obrazového salátu“ ještě umocnilo, že na úkor AI bylo potlačeno samotné divadlo, kdy se pěvci téměř nehýbali a v některých scénách je projekce zastínily. Nespokojenost v obecenstvu se týkala jen scénografie vytvořené pomocí AI. Naopak pěvecké výkony a hudební nastudování opery se dočkaly bouřlivého potlesku. Soumrak bohů bude mít v Bayreuthu ještě dvě reprízy. 

Zlato Rýna v nastudování Národního divadla a Státní opery v Praze
Zdroj: Národní divadlo/Petr Neubert

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
před 4 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 18 hhodinami

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
včera v 10:09‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
včera v 07:00‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Město krve našli seriáloví upíři i v Česku

Politika, sociální téma, klimatická krize a upíři. To vše spojuje německý seriál Město krve. Vznikal na motivy komiksu a z velké části se točil v Česku. Teď je ke zhlédnutí na jedné ze streamovacích platforem.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.