Filmový postřeh: Když nahý Patrick hledá kladivo

Patrickovi je čtyřicet a je synem majitele soukromého nudistického kempu. Má rád svůj řád a pořádek. A proto ho znejistí, když zjistí, že se mu ztratilo jeho oblíbené kladivo. A chaotická situace se ještě stupňuje poté, co kromě kladiva ztratí také otce. Tak začíná belgický soutěžní film Patrick režiséra Tima Mielantse.

Režisér před festivalovou projekcí přiznal, že se inspiroval ve vlastním dětství. „V roce 1985 jsme byli s rodiči v nudistickém kempu v Pyrenejích. Na ten výlet nikdy nezapomenu. Nešlo ani tak o nahotu samotnou, ale o podivné existence, na které jsem tam narazil,“ zavzpomínal.

Za zvláštní lze označit i členy filmové nudistické komunity, které poznáváme při pátrání po ztraceném kladivu. I Patrick vyznává stejný styl života. V nudistickém kempu pracuje jako údržbář, je šikovný a málomluvný, málokdo však tuší, že umí navrhnout a vyrobit i krásný nábytek ze dřeva. Jenže nastalého chaosu v jeho duši chtějí  někteří členové komunity využít a násilím převzít správu nad kempem.

Film o nudistech je také nudistický: Téměř všechny hlavní postavy jsou celou dobu obnažené. Přesto film nepůsobí vulgárně. Navíc všudypřítomná nahota začne divákovi velmi brzo  připadat přirozená, ač vede k často bizarním a komickým situacím. V humoru se ale neskrývá žádná ironie nebo cynismus. A nezakrývá ani vyznění příběhu: že i když je člověk nahý, může mít kolem sebe slupku, skrze niž je nesnadné dostat se k jeho citlivé duši.

Zajímají vás další filmové postřehy z festivalu v Karlových Varech? Přečtěte si je ve speciálu na webu ČT24.