Na festivalu ve Varech jsou nejlepší otcové. Ceny obdržel bulharský i slovenský

Hlavní festivalová porota 54. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech se jednoznačně shodla, že nejlepší je Otec. Hlavní postava bulharsko-řeckého dramatu si s osobitým humorem hledá cestu ke svým blízkým. Jednu z hereckých cen získal slovenský herec Milan Ondrík za ztvárnění role ve slovenském dramatu Budiž světlo. Koprodukčně se na tomto snímku podílela i Česká televize.

„Znát byl docela silný trend otcovství v krizi a výrazný počet ženských hrdinek,“ shrnula témata letošní hlavní soutěže filmová kritička Jindřiška Bláhová. „Nebyl v ní letos žádný silný film jako loňský vítěz Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři, což byl film v podstatě světového formátu. Mezi letošními snímky jsou jeden silný obrazově či koncepčně, jiný herecky nebo tematicky,“ dodala. 

Vítězný Otec je třetím společným snímkem režisérsko-scenáristické dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov. Oba pocházejí z Bulharska.

Vítězové hlavní ceny 54. KVIFF: Kristina Grozevová a Petar Valčanov
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

„Děj Otce je postaven na modelové situaci známé z jiných snímků napříč mnoha dekádami. V obou vyprávěních svedou okolnosti dohromady starého otce a dospělého syna. Konflikty vznikají z jejich odlišných pohledů na svět a filmy postupně poodhalují minulost jejich vztahu. V tomto případě je otec nenapravitelný mystik důvěřující bulvárním zprávám a přírodním léčitelům a syn stydlivý pragmatik,“ přibližuje nejlepší snímek letošních Varů recenzent Marek Koutesh.

Cenu pro nejlepší herečku udělila porota německé herečce Corinně Harfouchové (mimochodem oceněna byla ve Varech už jednou, v roce 1988). Zasloužila si ji za roli autoritativní a ambiciózní matky v psychologické studii Lara od režiséra Jana-Ole Gerstera.

Cena pro nejlepšího herce putuje k sousedům. Ke slovenskému herci Milanu Ondríkovi, který v dramatu Budiž světlo představuje otce, jenž musí reagovat na situaci, že jeho syn se stal členem polovojenské mládežnické organizace. Příběh, v němž xenofobie vítězí nad soucitem k bližnímu, natočil Marko Škop. 

Nejlepším režisérem byl ale vyhlášen Belgičan Tim Mielants. Pobavil i dojal tragikomedií Patrick o údržbáři v nudistickém kempu, který ztratí kladivo, což zásadně změní jeho život.  

Nejlepším dokumentem se stal esejistický portrét Ksenie Okhapkinové Nesmrtelní. Sleduje v něm, jak mechanismus politické moci ovlivňuje život na ruském maloměstě. Ideologie zasahují do lekcí v baletní škole či do tréninku dospívajících chlapců v armádní přípravce.

Do Ruska míří i hlavní cena v soutěži Na východ od Západu, která se soustředí na první a druhé počiny „východních“ režisérů. Boris Akopov porotu zaujal napínavým dramatem Býk z postsovětského Ruska, který diváky zavede do mafiánského prostředí po pádu Sovětského svazu. 

Favoritem divácké soutěže byl od první projekce dokument Forman vs. Forman. Na poslední chvíli ale společný počin Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny přeskočil dokumentární portrét další velké české umělecké osobnosti: Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. Natočila ho Olga Sommerová. 

Ceny za přínos pro Smutného a Clarksonovou

Velký aplaus si během závěrečného ceremoniálu vysloužili také dva noví držitelé čestných ocenění. Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematgrafii převzal kameraman Vladimír Smutný, který za svou tvorbu získal sedm Českých lvů, mimo jiné za oscarového Kolju. „Kameraman patří za kameru, před plátno patří výjimečně a jsem rád, že pan Bartoška mi to umožnil, tu cenu není lehké získat jako kameraman. Já si jí vážím a ona váží také,“ uvedl ve Varech.

Čestná ocenění KVIFF pro Vladimíra Smutného a Patricii Clarksonovou
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii si pak z Varů odváží americká herečka Patricia Clarksonová, známá aktuálně třeba ze seriálu Ostré předměty nebo z filmů Dogville či Zelená míle. „Získala jsem nádhernou cenu. Karlovy Vary dodaly energii mé duši, nechci odjet domů, chci jen poslat pro svého psa a zůstat tu,“ prohlásila herečka, která publikum pozdravila českým „ahoj“. 

Festival se s návštěvníky spíše loučí slovy „na shledanou“. Jiří Bartoška na závěr aktuálního ročníku totiž  tradičně připojil pozvání na ten příští, pětapadesátý. V Karlových Varech přivítá filmy, jejich tvůrce a příznivce od 3. do 11. července 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025
Načítání...