Na festivalu ve Varech jsou nejlepší otcové. Ceny obdržel bulharský i slovenský

Hlavní festivalová porota 54. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech se jednoznačně shodla, že nejlepší je Otec. Hlavní postava bulharsko-řeckého dramatu si s osobitým humorem hledá cestu ke svým blízkým. Jednu z hereckých cen získal slovenský herec Milan Ondrík za ztvárnění role ve slovenském dramatu Budiž světlo. Koprodukčně se na tomto snímku podílela i Česká televize.

„Znát byl docela silný trend otcovství v krizi a výrazný počet ženských hrdinek,“ shrnula témata letošní hlavní soutěže filmová kritička Jindřiška Bláhová. „Nebyl v ní letos žádný silný film jako loňský vítěz Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři, což byl film v podstatě světového formátu. Mezi letošními snímky jsou jeden silný obrazově či koncepčně, jiný herecky nebo tematicky,“ dodala. 

Vítězný Otec je třetím společným snímkem režisérsko-scenáristické dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov. Oba pocházejí z Bulharska.

Vítězové hlavní ceny 54. KVIFF: Kristina Grozevová a Petar Valčanov
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

„Děj Otce je postaven na modelové situaci známé z jiných snímků napříč mnoha dekádami. V obou vyprávěních svedou okolnosti dohromady starého otce a dospělého syna. Konflikty vznikají z jejich odlišných pohledů na svět a filmy postupně poodhalují minulost jejich vztahu. V tomto případě je otec nenapravitelný mystik důvěřující bulvárním zprávám a přírodním léčitelům a syn stydlivý pragmatik,“ přibližuje nejlepší snímek letošních Varů recenzent Marek Koutesh.

Cenu pro nejlepší herečku udělila porota německé herečce Corinně Harfouchové (mimochodem oceněna byla ve Varech už jednou, v roce 1988). Zasloužila si ji za roli autoritativní a ambiciózní matky v psychologické studii Lara od režiséra Jana-Ole Gerstera.

Cena pro nejlepšího herce putuje k sousedům. Ke slovenskému herci Milanu Ondríkovi, který v dramatu Budiž světlo představuje otce, jenž musí reagovat na situaci, že jeho syn se stal členem polovojenské mládežnické organizace. Příběh, v němž xenofobie vítězí nad soucitem k bližnímu, natočil Marko Škop. 

Nejlepším režisérem byl ale vyhlášen Belgičan Tim Mielants. Pobavil i dojal tragikomedií Patrick o údržbáři v nudistickém kempu, který ztratí kladivo, což zásadně změní jeho život.  

Nejlepším dokumentem se stal esejistický portrét Ksenie Okhapkinové Nesmrtelní. Sleduje v něm, jak mechanismus politické moci ovlivňuje život na ruském maloměstě. Ideologie zasahují do lekcí v baletní škole či do tréninku dospívajících chlapců v armádní přípravce.

Do Ruska míří i hlavní cena v soutěži Na východ od Západu, která se soustředí na první a druhé počiny „východních“ režisérů. Boris Akopov porotu zaujal napínavým dramatem Býk z postsovětského Ruska, který diváky zavede do mafiánského prostředí po pádu Sovětského svazu. 

Favoritem divácké soutěže byl od první projekce dokument Forman vs. Forman. Na poslední chvíli ale společný počin Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny přeskočil dokumentární portrét další velké české umělecké osobnosti: Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. Natočila ho Olga Sommerová. 

Ceny za přínos pro Smutného a Clarksonovou

Velký aplaus si během závěrečného ceremoniálu vysloužili také dva noví držitelé čestných ocenění. Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematgrafii převzal kameraman Vladimír Smutný, který za svou tvorbu získal sedm Českých lvů, mimo jiné za oscarového Kolju. „Kameraman patří za kameru, před plátno patří výjimečně a jsem rád, že pan Bartoška mi to umožnil, tu cenu není lehké získat jako kameraman. Já si jí vážím a ona váží také,“ uvedl ve Varech.

Čestná ocenění KVIFF pro Vladimíra Smutného a Patricii Clarksonovou
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii si pak z Varů odváží americká herečka Patricia Clarksonová, známá aktuálně třeba ze seriálu Ostré předměty nebo z filmů Dogville či Zelená míle. „Získala jsem nádhernou cenu. Karlovy Vary dodaly energii mé duši, nechci odjet domů, chci jen poslat pro svého psa a zůstat tu,“ prohlásila herečka, která publikum pozdravila českým „ahoj“. 

Festival se s návštěvníky spíše loučí slovy „na shledanou“. Jiří Bartoška na závěr aktuálního ročníku totiž  tradičně připojil pozvání na ten příští, pětapadesátý. V Karlových Varech přivítá filmy, jejich tvůrce a příznivce od 3. do 11. července 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 21 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...