Filmový postřeh: Ambiciózní Lara ubíjí syna, ale ne diváka

Žena, kterou nechcete mít za kamarádku, za spolupracovnici, za nadřízenou, za příbuznou, za matku. To je hrdinka německého soutěžního filmu Lara (režie: Jan-Ole Gerster). Laře je právě dnes šedesát. A její syn, nadějný pianista, má v den jejích narozenin svůj první velký koncert nejen jako interpret, ale i jako skladatel vlastní hudby. Měl by to být tedy ten nejlepší narozeninový dárek. Jenže to by tou matkou nesměla být Lara.

Lara
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Lara sama byla kdysi nadějná studentka, ale když učitel její talent nepodpořil, své ambice vložila do syna. Je však přehnaně kritická. Její kritika nenabíjí, ale ubíjí. Proto syn ve svůj první velký den nechce matku ani vidět, ani slyšet. I když ona jako správná matka vykoupí lístky na představení, rozdává je svým známým a chce pro syna jen to nejlepší.

I když je hlavní postava nepříjemná a studená, cítíme s ní blízké spojení. Jistě za to může výborný herecký výkon Corinny Harfouchové, německé herecké legendy známé například rolí Magdy Goebbelsové z filmu Pád Třetí říše. Dobře jí nahrává coby její syn vycházející hvězda německého filmu Tom Schilling, který aktuálně exceluje v dramatu Nikdy neodvracej zrak, inspirovaném životem výtvarníka Gerharda Richtera.

Harfouchová a Schillin vytvořili věrohodný pár matka a syn, kdy brzo vycítíme, že to nejdůležitější pro život i práci je podpora od rodinných příslušníků. To je zásluha i dobře napsaného scénáře od původem slovinského scenáristy Blaze Kutina. Matce věříme, že chce svého syna uchránit od průměrnosti. A je to dobře? My odpověď známe, ona na to musí teprve přijít. Kolik hořkých kalichů musí vypít během svého narozeninového dne! Ale pro diváka film Lara hořkým soustem není.