Snímek Brutální vedro dává šanci zachránit sám sebe

Nahrávám video

Na filmovém festivalu v Karlových Varech se promítal poslední český snímek zařazený do soutěžních sekcí. Debut Alberta Hospodářského Brutální vedro se odehrává ve světě ohroženém slunečním úlomkem, který se řítí směrem k Zemi. Spíš než dráhu jeho případného dopadu ale sleduje cestu mladíka, který je donucen postavit se svým největším strachům.

Kus žhavé hmoty, které Slunce vyvrhlo směrem k Zemi, ohřívá povrch planety pomalu k hranici snesitelnosti. Režisér a rovněž scenárista své prvotiny Albert Hospodářský nerozvíjí katastrofické drama spojené s misí o záchranu planety, jak by se dalo čekávat.

Základní otázkou Brutálního vedra je, jestli člověk dokáže zachránit sám sebe, a hrozící katastrofa slouží jen jako kulisa. „Snaha najít způsob, jak parafrázovat problém, který máme jako lidské společenství všichni společný, a vytvořit tenhle zástupný bod, k němuž se může vztáhnout jak postava, tak divák,“ popsal svůj záměr režisér.

Inspirace vlastním bratrem

Hlavní hrdina, devatenáctiletý Vincek, se cítí ochromený nejen hrozbou z kosmu, ale i svým stagnujícím mládím bez jasné budoucnosti. Z rozpáleného města vyrazí na chalupu, kde se před dusným létem skrývají jeho kamarádi. Série bizarních dobrodružství změní cestu v iniciační proces. Donutí Vincka postavit se svým největším strachům – smíření se s realitou vykloubeného světa, se sebou samým a se svým otcem.

Předobrazem protagonisty Brutálního vedra byl režisérův bratr Vincent. Ten si postavu inspirovanou sebou i zahrál. Šlo o jeho první filmovou roli. „Ta postava není sympatická nebo perfektní vlastně v žádném ohledu. Vincek je hrozně nedokonalý, takže samozřejmě to trošku bolí, když má vycházet ze mě,“ přiznává s nadsázkou Vincent Hospodářský.

Nahrávám video

Albert Hospodářský Brutální vedro natočil jako svůj celovečerní režijní debut. Za tehdy ještě nerealizovaný scénář obdržel před třemi lety ocenění a s ním spojenou podporu od Filmové nadace.

Letos se na festival vrátil už s natočeným snímkem jako jeden ze tří tuzemských zástupců v soutěžních sekcích. Brutální vedro, natočené v koprodukci České televize, se promítalo v sekci Proxima, jež nabízí prostor filmařům čekajícím na objevení stejně jako renomovaným autorům hledajícím nové směry své tvorby. Dva tituly zastupují českou kinematografii také v hlavní soutěži – Úsvit a Citlivý člověk.

Do české distribuce vstoupí film v době, kdy brutální vedro může nastat nejen v kinech – posledního srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 4 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 8 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled