Když baťovský svět naruší jinakost. Soutěžní Úsvit může být kontroverzní, připouští režisér

Nahrávám video
Rozhovor s Matějem Chlupáčkem a Eliškou Křenkovou
Zdroj: ČT24

Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.

Děj zavede diváky na Slovensko na sklonku třicátých let. Do Tater přijíždí těhotná lékařka Helena spolu s manželem, ředitelem továrny, který zde má vystavět pokrokové město Svit. Vzorem je baťovský Zlín. Jejich plán ale naruší záhadný nález a příjezd policie.

Na začátku vzniku filmu stál také vlastně objev. Scenárista Miro Šifra v antikvariátu narazil na první díl soudního lékařství od Františka Hájka. Zarazilo ho, jaká témata se už tehdy řešila. „I na dnešní dobu jsou to témata hodně peprná, kontroverzní a zajímavá. Ten film je mnohem současnější, než se zdá být,“ upozorňuje režisér Matěj Chlupáček.

Připouští, že kontroverzně mohou Úsvit přijmout i někteří diváci. „Ale zároveň jsme se snažili udělat ten film co nejmainstreamovějším způsobem, aby všichni diváci, i kteří s tím tématem nepřišli v životě do styku, byli skrze postavu Heleny filmem provedeni a na konci porozuměli, o čem se snažíme vyprávět,“ ujišťuje.

V přijetí jinakosti se společnost neposunula

Pokud jde o jinakost, oproti třicátým letům se naše společnost podle režiséra příliš neposunula. „V určitém slova smyslu je i horší,“ míní. „Film se odehrává na Slovensku, a když se podíváte na to, co se na Slovensku v posledních měsících děje, tak si myslím, že je to horší a horší.“ Podotýká, že dobře toto srovnání vystihuje anglický název filmu: We Have Never Been Modern.

Čeští (a slovenští) diváci v originálním názvu Úsvit čtou odkaz na „krále“ obuvnického impéria Tomáše Baťu. Vedle pro drama zajímavé doby třicátých let, kdy Evropu vzmáhající se po jednom světovém konfliktu rozpoltí další, zajímal Baťa autory snímku i z jiného důvodu.

Nahrávám video
Teaser. Úsvit
Zdroj: ČT24

„Bylo pro nás důležité vytvořit svět, který má absolutně striktní pravidla a jejich narušení znamená problém pro fungování té společnosti. Do příběhu zasahuje něco, co lidé, kteří žijí ve městě Svit, vůbec neznají, a naruší to jejich povědomí o tom, co znamená být normální,“ vysvětlil Chlupáček.

Konflikt zasáhne i do vztahu manželů, kteří jsou ve městě novými obyvateli. „Oba dva dají přednost něčemu jinému před svým vztahem. Oba dva mají pravdu, která je platná v jejich jednotlivém světě,“ naznačuje představitelka Heleny Eliška Křenková. Jejího muže, ambiciózního ředitele továrny, hraje Miloslav König.

Futuristický Baťa

Inspirace Baťou se promítá i do vizuální podoby snímku. Přestože promlouvá o současných tématech, na věrné dobovosti filmařům prý velmi záleželo.

„Některé věci jsme i posouvali v rámci té doby o pár let dopředu, aby to působilo trošku futuristicky, protože Baťa nějakým způsobem futurismus představoval ve své době. Postava továrníka je vizionářská. A hodně jsme pracovali s barvami. Každá postava má svůj color code, má to svůj systém,“ popsal Chlupáček.

Na barvení filmu si přizval Natashu Leonnetovou, která pracovala na oscarové muzikálové romanci La La Land nebo marvelovce Spider-Man: Napříč paralelními světy. Město, kde se příběh odehrává, vzniklo kombinací reálných záběrů, dekorací a sedmkrát zmenšených modelů.

Do kin se Úsvit dostane na podzim, jestli ověnčený cenou z karlovarkého festivalu, bude známo 8. července. Tvůrci film, natočený v koprodukci České televize, chtějí představit také zahraničnímu publiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 35 mminutami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 1 hhodinou

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026
Načítání...