Když baťovský svět naruší jinakost. Soutěžní Úsvit může být kontroverzní, připouští režisér

Nahrávám video

Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.

Děj zavede diváky na Slovensko na sklonku třicátých let. Do Tater přijíždí těhotná lékařka Helena spolu s manželem, ředitelem továrny, který zde má vystavět pokrokové město Svit. Vzorem je baťovský Zlín. Jejich plán ale naruší záhadný nález a příjezd policie.

Na začátku vzniku filmu stál také vlastně objev. Scenárista Miro Šifra v antikvariátu narazil na první díl soudního lékařství od Františka Hájka. Zarazilo ho, jaká témata se už tehdy řešila. „I na dnešní dobu jsou to témata hodně peprná, kontroverzní a zajímavá. Ten film je mnohem současnější, než se zdá být,“ upozorňuje režisér Matěj Chlupáček.

Připouští, že kontroverzně mohou Úsvit přijmout i někteří diváci. „Ale zároveň jsme se snažili udělat ten film co nejmainstreamovějším způsobem, aby všichni diváci, i kteří s tím tématem nepřišli v životě do styku, byli skrze postavu Heleny filmem provedeni a na konci porozuměli, o čem se snažíme vyprávět,“ ujišťuje.

V přijetí jinakosti se společnost neposunula

Pokud jde o jinakost, oproti třicátým letům se naše společnost podle režiséra příliš neposunula. „V určitém slova smyslu je i horší,“ míní. „Film se odehrává na Slovensku, a když se podíváte na to, co se na Slovensku v posledních měsících děje, tak si myslím, že je to horší a horší.“ Podotýká, že dobře toto srovnání vystihuje anglický název filmu: We Have Never Been Modern.

Čeští (a slovenští) diváci v originálním názvu Úsvit čtou odkaz na „krále“ obuvnického impéria Tomáše Baťu. Vedle pro drama zajímavé doby třicátých let, kdy Evropu vzmáhající se po jednom světovém konfliktu rozpoltí další, zajímal Baťa autory snímku i z jiného důvodu.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Bylo pro nás důležité vytvořit svět, který má absolutně striktní pravidla a jejich narušení znamená problém pro fungování té společnosti. Do příběhu zasahuje něco, co lidé, kteří žijí ve městě Svit, vůbec neznají, a naruší to jejich povědomí o tom, co znamená být normální,“ vysvětlil Chlupáček.

Konflikt zasáhne i do vztahu manželů, kteří jsou ve městě novými obyvateli. „Oba dva dají přednost něčemu jinému před svým vztahem. Oba dva mají pravdu, která je platná v jejich jednotlivém světě,“ naznačuje představitelka Heleny Eliška Křenková. Jejího muže, ambiciózního ředitele továrny, hraje Miloslav König.

Futuristický Baťa

Inspirace Baťou se promítá i do vizuální podoby snímku. Přestože promlouvá o současných tématech, na věrné dobovosti filmařům prý velmi záleželo.

„Některé věci jsme i posouvali v rámci té doby o pár let dopředu, aby to působilo trošku futuristicky, protože Baťa nějakým způsobem futurismus představoval ve své době. Postava továrníka je vizionářská. A hodně jsme pracovali s barvami. Každá postava má svůj color code, má to svůj systém,“ popsal Chlupáček.

Na barvení filmu si přizval Natashu Leonnetovou, která pracovala na oscarové muzikálové romanci La La Land nebo marvelovce Spider-Man: Napříč paralelními světy. Město, kde se příběh odehrává, vzniklo kombinací reálných záběrů, dekorací a sedmkrát zmenšených modelů.

Do kin se Úsvit dostane na podzim, jestli ověnčený cenou z karlovarkého festivalu, bude známo 8. července. Tvůrci film, natočený v koprodukci České televize, chtějí představit také zahraničnímu publiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled