Miloslav König

Obě letošní Ceny Thálie za činoherní výkony míří do pražského Divadla Na zábradlí. Získali je Kateřina Císařová a Miloslav König. Císařová ztvárnila Káťu ve Vzkříšení, König si zahrál francouzského spisovatele Michela Houellebecqa ve Veřejných nepřátelích. Oba v sobotu při vyhlášení výsledků poděkovali svému domovskému divadlu.

Ceny Thálie zveřejnily nominace za minulou divadelní sezonu. Zároveň oznámily laureáty ocenění za celoživotní mistrovství například pro Viktora Preisse či Helenu Vondráčkovou. Vítěze jednotlivých kategorií, posuzujících jevištní výkony od činohry po balet, oznámí Thálie 5. října v Národním divadle.

Ředitel továrny pod Tatrami se snaží vybudovat moderní město po vzoru baťovského Zlína, přípravy ale naruší nález mrtvého dítěte. Film Úsvit se inspiroval skutečným příběhem ze třicátých let, v nichž se snímek v režii Matěje Chlupáčka také odehrává. V hlavních rolích historického dramatu s tématy přesahujícími do současnosti se představuje Eliška Křenková a Miloslav König. V kinech se Úsvit promítá od 5. října.

Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.

Ve svém posledním románu Vzkříšení vylíčil Lev Nikolajevič Tolstoj společenskou atmosféru Ruska konce devatenáctého století. Příběh o pokřivenosti ruské justice a morálky se rozhodlo v dramatizaci uvést pražské Divadlo Na zábradlí. V hlavních rolích morálně čisté prostitutky a prohnilého šlechtice se představují Kateřina Císařová a Miloslav König.

V Euripidově tragédii přichází bůh Dionýsos se svými stoupenkyněmi, bakchantkami, do Théb, aby zdejší obyvatele zasvětil do svého kultu. V hudebně-divadelní inscenaci Národního divadla ale místo starověkého města prochází současným Českem a lyru nahradil elektrickou kytarou. Zůstala ovšem pořádná show. V aktualizované antické klasice se představuje Petr Vančura, Saša Rašilov, David Prachař či hostující Miloslav König, podstatnou roli má i sbor, který dal hře název – Bakchantky.

Nový film Úsvit je inspirován třicátými lety v Československu a prvorepublikovými podnikateli. Detektivní drama v koprodukci České televize dotočil režisér Matěj Chlupáček. K vytvoření dobových reálií využili tvůrci osvědčené filmové triky. Model města Svit postavili v poměru 1 : 7 v hale u Slaného.

Divadelník Miroslav Bambušek natáčí svůj první celovečerní hraný film. V dramatu Lidi krve střídá současnost období poválečného vysídlování Němců. Štáb filmoval v těchto dnech na Moravě, do kin se Bambuškův debut dostane příští rok na podzim.

Divadlem roku 2019 se může stát ostravské Divadlo Petra Bezruče, HaDivadlo Brno nebo Městská divadla pražská. Ceny divadelní kritiky vybírají také nejlepší inscenace, herce a další divadelní umělce. Vítěze pořadatelé oznámí 16. března v divadle Komedie a v přímém přenosu na webu České televize.

Snímek Karel, já a ty byl po premiéře na karlovarském festivalu označen za „situační esej“ nebo „rozcházecí film“. Podobné škatulky svědčí o tom, že s díly této křehkosti a přemýšlivosti v Česku nemáme moc zkušeností. Skvělý celovečerní debut režiséra Bohdana Karáska nabízí (od 14. listopadu také v biografech) naší kinematografii cestu, která by si zasloužila rozvíjet.

Na divadelní Ceny Thálie jsou letos nominovány tři desítky umělců z činohry, opery, muzikálu a tance. Novinkou je kategorie vyzdvihující výkony v alternativním a loutkovém divadle. Ze dvou nominací se může těšit herečka Lucie Trmíková; z inscenací je dvojí očekávání díky nominovaným umělcům spojeno s Křížem u potoka ve Slováckém divadle, muzikálovým thrillerem Sweeney Todd v Plzni a Marnou opatrností uváděnou baletem Národního divadla. Výroční ocenění převezmou ti nejlepší 5. října, v přímém přenosu České televize.

Nová inscenace v repertoáru Městských divadel pražských vykládá hru Henrika Ibsena Nepřítel lidu současnou levicově-intelektuální, „anarchoekoteroristickou“ optikou. Nakolik ovšem fakticky směřuje „nad rámec Ibsena“, to je dost sporné.