Bakchantky a Dionýsos předvádí v Národním divadle nesmiřitelnou show

Nahrávám video

V Euripidově tragédii přichází bůh Dionýsos se svými stoupenkyněmi, bakchantkami, do Théb, aby zdejší obyvatele zasvětil do svého kultu. V hudebně-divadelní inscenaci Národního divadla ale místo starověkého města prochází současným Českem a lyru nahradil elektrickou kytarou. Zůstala ovšem pořádná show. V aktualizované antické klasice se představuje Petr Vančura, Saša Rašilov, David Prachař či hostující Miloslav König, podstatnou roli má i sbor, který dal hře název – Bakchantky.

Text klasika tragédie Euripida uvádí Národní divadlo v novém překladu básníka Petra Borkovce a Matyáše Havrdy, jenž se zabývá interpretací a překlady antické literatury. Antické sbory tak mluví moderním jazykem.

Ani Dionýsos nechodí v tóze a s lyrou, přesto je rozpoznatelný. „Už podle kostýmu je jasné, že to bůh je, protože nikdo jiný by si nevzal tak krásné slipy s tak krásně blyštivou jahodou,“ podotýká představitel boha vína a nespoutaného veselí Petr Vančura.

Antické tragédie většinou nesou název podle hlavního hrdiny, jako je král Oidipus nebo Elektra, v případě Bakchantek je ale ústřední postavou samotný sbor nebo spíše rozbouřený dav, který děj komentuje a zároveň se na něm podílí.

Bakchantky
Zdroj: Patrik Borecký/Národní divadlo v Praze

Podle mýtů se bakchantky oddávaly nespoutaným orgiím, na jevišti Národního divadla má Dionýsův kult podobu scénického koncertu. Vedle herců, hereček a mnohačetného pěveckého sboru se do něj zapojila i kapela Bert & Friends. Pro popovou skupinu jde o první divadelní zkušenost.

„Dionýské slavnosti – to byla prostě obrovská show, na kterou se čekalo celý rok. Tak jsme se taky snažili udělat show. Akorát nejsme v Řecku před několika tisíci lety, ale v Praze,“ uvedl režisér Jan Frič.

Euripidovým dramatem prochází myšlenka nesmiřitelnosti mezi pudy a racionalitou. Jde o srážku dvou extrémů – náboženského fanatismu zastoupeného Dionýsem a státní moci zosobněné thébským vládcem Pentheem. Nadčasovým tématem je vpád cizí síly, která narušuje život místních obyvatel. Podobnou zkušenost nedávno měla i část účinkujících, ukrajinské sboristky totiž vyhnala z domova ruská invaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 17 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...