Když baťovský svět naruší jinakost. Soutěžní Úsvit může být kontroverzní, připouští režisér

Nahrávám video
Rozhovor s Matějem Chlupáčkem a Eliškou Křenkovou
Zdroj: ČT24

Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.

Děj zavede diváky na Slovensko na sklonku třicátých let. Do Tater přijíždí těhotná lékařka Helena spolu s manželem, ředitelem továrny, který zde má vystavět pokrokové město Svit. Vzorem je baťovský Zlín. Jejich plán ale naruší záhadný nález a příjezd policie.

Na začátku vzniku filmu stál také vlastně objev. Scenárista Miro Šifra v antikvariátu narazil na první díl soudního lékařství od Františka Hájka. Zarazilo ho, jaká témata se už tehdy řešila. „I na dnešní dobu jsou to témata hodně peprná, kontroverzní a zajímavá. Ten film je mnohem současnější, než se zdá být,“ upozorňuje režisér Matěj Chlupáček.

Připouští, že kontroverzně mohou Úsvit přijmout i někteří diváci. „Ale zároveň jsme se snažili udělat ten film co nejmainstreamovějším způsobem, aby všichni diváci, i kteří s tím tématem nepřišli v životě do styku, byli skrze postavu Heleny filmem provedeni a na konci porozuměli, o čem se snažíme vyprávět,“ ujišťuje.

V přijetí jinakosti se společnost neposunula

Pokud jde o jinakost, oproti třicátým letům se naše společnost podle režiséra příliš neposunula. „V určitém slova smyslu je i horší,“ míní. „Film se odehrává na Slovensku, a když se podíváte na to, co se na Slovensku v posledních měsících děje, tak si myslím, že je to horší a horší.“ Podotýká, že dobře toto srovnání vystihuje anglický název filmu: We Have Never Been Modern.

Čeští (a slovenští) diváci v originálním názvu Úsvit čtou odkaz na „krále“ obuvnického impéria Tomáše Baťu. Vedle pro drama zajímavé doby třicátých let, kdy Evropu vzmáhající se po jednom světovém konfliktu rozpoltí další, zajímal Baťa autory snímku i z jiného důvodu.

Nahrávám video
Teaser. Úsvit
Zdroj: ČT24

„Bylo pro nás důležité vytvořit svět, který má absolutně striktní pravidla a jejich narušení znamená problém pro fungování té společnosti. Do příběhu zasahuje něco, co lidé, kteří žijí ve městě Svit, vůbec neznají, a naruší to jejich povědomí o tom, co znamená být normální,“ vysvětlil Chlupáček.

Konflikt zasáhne i do vztahu manželů, kteří jsou ve městě novými obyvateli. „Oba dva dají přednost něčemu jinému před svým vztahem. Oba dva mají pravdu, která je platná v jejich jednotlivém světě,“ naznačuje představitelka Heleny Eliška Křenková. Jejího muže, ambiciózního ředitele továrny, hraje Miloslav König.

Futuristický Baťa

Inspirace Baťou se promítá i do vizuální podoby snímku. Přestože promlouvá o současných tématech, na věrné dobovosti filmařům prý velmi záleželo.

„Některé věci jsme i posouvali v rámci té doby o pár let dopředu, aby to působilo trošku futuristicky, protože Baťa nějakým způsobem futurismus představoval ve své době. Postava továrníka je vizionářská. A hodně jsme pracovali s barvami. Každá postava má svůj color code, má to svůj systém,“ popsal Chlupáček.

Na barvení filmu si přizval Natashu Leonnetovou, která pracovala na oscarové muzikálové romanci La La Land nebo marvelovce Spider-Man: Napříč paralelními světy. Město, kde se příběh odehrává, vzniklo kombinací reálných záběrů, dekorací a sedmkrát zmenšených modelů.

Do kin se Úsvit dostane na podzim, jestli ověnčený cenou z karlovarkého festivalu, bude známo 8. července. Tvůrci film, natočený v koprodukci České televize, chtějí představit také zahraničnímu publiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 1 hhodinou

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026
Načítání...