Když baťovský svět naruší jinakost. Soutěžní Úsvit může být kontroverzní, připouští režisér

Nahrávám video

Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.

Děj zavede diváky na Slovensko na sklonku třicátých let. Do Tater přijíždí těhotná lékařka Helena spolu s manželem, ředitelem továrny, který zde má vystavět pokrokové město Svit. Vzorem je baťovský Zlín. Jejich plán ale naruší záhadný nález a příjezd policie.

Na začátku vzniku filmu stál také vlastně objev. Scenárista Miro Šifra v antikvariátu narazil na první díl soudního lékařství od Františka Hájka. Zarazilo ho, jaká témata se už tehdy řešila. „I na dnešní dobu jsou to témata hodně peprná, kontroverzní a zajímavá. Ten film je mnohem současnější, než se zdá být,“ upozorňuje režisér Matěj Chlupáček.

Připouští, že kontroverzně mohou Úsvit přijmout i někteří diváci. „Ale zároveň jsme se snažili udělat ten film co nejmainstreamovějším způsobem, aby všichni diváci, i kteří s tím tématem nepřišli v životě do styku, byli skrze postavu Heleny filmem provedeni a na konci porozuměli, o čem se snažíme vyprávět,“ ujišťuje.

V přijetí jinakosti se společnost neposunula

Pokud jde o jinakost, oproti třicátým letům se naše společnost podle režiséra příliš neposunula. „V určitém slova smyslu je i horší,“ míní. „Film se odehrává na Slovensku, a když se podíváte na to, co se na Slovensku v posledních měsících děje, tak si myslím, že je to horší a horší.“ Podotýká, že dobře toto srovnání vystihuje anglický název filmu: We Have Never Been Modern.

Čeští (a slovenští) diváci v originálním názvu Úsvit čtou odkaz na „krále“ obuvnického impéria Tomáše Baťu. Vedle pro drama zajímavé doby třicátých let, kdy Evropu vzmáhající se po jednom světovém konfliktu rozpoltí další, zajímal Baťa autory snímku i z jiného důvodu.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Bylo pro nás důležité vytvořit svět, který má absolutně striktní pravidla a jejich narušení znamená problém pro fungování té společnosti. Do příběhu zasahuje něco, co lidé, kteří žijí ve městě Svit, vůbec neznají, a naruší to jejich povědomí o tom, co znamená být normální,“ vysvětlil Chlupáček.

Konflikt zasáhne i do vztahu manželů, kteří jsou ve městě novými obyvateli. „Oba dva dají přednost něčemu jinému před svým vztahem. Oba dva mají pravdu, která je platná v jejich jednotlivém světě,“ naznačuje představitelka Heleny Eliška Křenková. Jejího muže, ambiciózního ředitele továrny, hraje Miloslav König.

Futuristický Baťa

Inspirace Baťou se promítá i do vizuální podoby snímku. Přestože promlouvá o současných tématech, na věrné dobovosti filmařům prý velmi záleželo.

„Některé věci jsme i posouvali v rámci té doby o pár let dopředu, aby to působilo trošku futuristicky, protože Baťa nějakým způsobem futurismus představoval ve své době. Postava továrníka je vizionářská. A hodně jsme pracovali s barvami. Každá postava má svůj color code, má to svůj systém,“ popsal Chlupáček.

Na barvení filmu si přizval Natashu Leonnetovou, která pracovala na oscarové muzikálové romanci La La Land nebo marvelovce Spider-Man: Napříč paralelními světy. Město, kde se příběh odehrává, vzniklo kombinací reálných záběrů, dekorací a sedmkrát zmenšených modelů.

Do kin se Úsvit dostane na podzim, jestli ověnčený cenou z karlovarkého festivalu, bude známo 8. července. Tvůrci film, natočený v koprodukci České televize, chtějí představit také zahraničnímu publiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...