Filmaři postavili slovenské město Svit z roku 1937. Je sedmkrát menší než ve skutečnosti

3 minuty
Filmaři postavili slovenské město Svit
Zdroj: ČT24

Nový film Úsvit je inspirován třicátými lety v Československu a prvorepublikovými podnikateli. Detektivní drama v koprodukci České televize dotočil režisér Matěj Chlupáček. K vytvoření dobových reálií využili tvůrci osvědčené filmové triky. Model města Svit postavili v poměru 1 : 7 v hale u Slaného.

Název města Svit v údolí Vysokých Tater odkazuje k Slovenské viskózové továrně, kterou tu ve třicátých letech nechalo vystavět Baťovo impérium. O téměř století později část města vyrostla v bývalé hale ČKD ve Slaném. Dekorace představuje slovenské město v době jeho výstavby.

Model města je zmenšený v měřítku jedna ku sedmi. Společenský dům, který má ve skutečnosti jednadvacet metrů, tak měří pouhé tři, cihlové rodinné domy nejsou vyšší než metr.

„To je hraniční měřítko, ve kterém lidské oko nepozná rozdíl proti realitě, pakliže se to kombinuje s už předem natočenými záběry s herci,“ podotýká režisér a producent Matěj Chlupáček. Natáčejí se tu pozadí, která doplní záběry z exteriéru a ty před takzvaným green screenem, tedy zelenou klíčovací plochou.

Aby tam neprošla Godzilla

Model je výhodný hned z několika důvodů. Reálný Svit dnes vypadá jinak než v roce 1937, kdy se filmový příběh odehrává. Natáčení zmenšeného města navíc zabere méně času než toho skutečného.

„Ale kamera se musí pohybovat na jeřábu, abychom si nepošlapali cestičky a různé předzahrádky, protože kdybychom tam měli otisk lidské nohy, tak je sedmkrát větší než v realitě a vypadalo by to, že tam prošla nějaká Godzilla,“ dodává Chlupáček.

Stejné triky používají doteď i v Hollywoodu. Se zmenšenými modely natáčeli tvůrci třeba Hvězdné války, bondovky nebo Pána prstenů. Podle Matěje Chlupáčka jsou miniatury pro lidské oko příjemnější než 3D modely vytvořené v počítači. A navíc levnější.

Model města Svit pro natáčení filmu Úsvit
Zdroj: Barletta Productions/Stanislav Honzík

Tajemný nález v továrně

Film Úsvit, který v ateliéru natáčí, je jeho druhým celovečerním titulem. V roce 2013 debutoval snímkem Bez doteku jako vůbec nejmladší evropský režisér, poté působil především jako producent, ale také spolurežíroval oceňovaný projekt České televize Zrádci.

Úsvit definuje jako detektivku s hlavní ženskou postavou, která není policistou nebo vyšetřovatelem, ale zatímco všichni ostatní si vytvoří závěry podle toho, co se komu hodí, ona jediná chce vypátrat pravdu.

V příběhu podle scénáře Mira Šifry do Svitu konce třicátých let přijíždí těhotná lékařka se svým manželem, ředitelem továrny, který zde má postavit nové město po vzoru Zlína. Jejich plán ale naruší nález. Manželskou dvojici ztvárnili Eliška Křenková a Miloslav König. Drama s kriminální zápletkou, jež se natáčelo také u Lysé nad Labem nebo ve Zlíně, by se premiéry mělo dočkat příští rok na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...